Minulý týden byl lemován klíčovou událostí na geopolitickém poli, která přinesla z části překvapivé rozuzlení v podobě drtivého vítězství Donalda Trumpa v US volbách. Ačkoli tato varianta byla vždy na stole, materializace tohoto scénáře spolu s potenciálními dopady Trumpovy zamýšlené politiky postavila finanční trhy před zcela novou realitu i v kontextu republikánského převzetí kontroly nad Kongresem.

S takto zásadní proměnou politického leadershipu USA naše prognózy nepočítaly, přičemž rozsah možných dopadů se jeví jako zásadní. Nyní je proto prognóza všech měnových kurzů (CZK, EUR, USD), ale i úrokových sazeb v USA a výnosů amerických Treasuries pod revizí.

Trumpovy vize podle našich dosavadních analýz budou hrát v neprospěch růstu v Evropě, jejíž průmysl může skrze nové celní bariéry čelit ještě tvrdší konkurenci. Naopak střednědobé dopady na americkou ekonomiku by negativní být nemusely, předpokládáme však proinflační tlaky, které mohou vznikat jak skrze omezení nabídky pracovní síly při potenciální restrikci imigrace, ale zejména při vyšších cenách importu po zavedení dovozních cel či rychlejším bobtnání federálního dluhu.

Pohledem na dluhopisový trh tak již méně překvapivě zaznamenáváme nárůst rizikové prémie v delším období, což vede ke strmějšímu tvaru výnosové křivky jak v USA, tak v Česku, ačkoli dopad na tvar tuzemské, potažmo i evropské (německé) křivky je výhledově méně jednoznačný. Roli bude hrát i očekávaný vývoj úrokových sazeb, kdy trh v USA spíše než na ekonomiku přesunul svůj fokus zpět na vývoj inflace.

Navzdory negativnímu překvapení z říjnového trhu práce dávají Fedu nedávná čísla z ekonomiky možnost postupovat opět opatrněji, což minulý týden potvrdil standardním snížení sazeb jen o 25bb. Základní sazba v USA tak nyní činí 4,50-4,75 %, přičemž v souvislosti s budoucími inflačními tlaky může být i trajektorie dalšího poklesu sazeb pomalejší, než jsme původně předpokládali.

Cyklus uvolňování měnové politiky pak čelí výzvám i v tuzemské ekonomice, kde v posledních měsících dochází k nad očekávání rychlejšímu růstu inflace a někteří členové Bankovní rady ČNB v čele s guvernérem nevylučují, že cyklus může být kdykoli pozastaven. Minulý týden však i přes nejednotnou pozici v Radě došlo také ke snížení sazeb o 25bb, základní úroková sazba v ČR tak klesla na 4 %.Tento týden bude hrát důležitou roli inflace v USA, která může opět zahýbat se zaceněním výhledu sazeb. Na trhu nyní převládají spíše jestřábí očekávání, analytici odhadují zrychlení inflace z 2,4 % na 2,6 %, rozhodování Fedu v prosinci však může záviset i na dalším směru jádrové inflace.

Na domácí scéně kromě dnešní inflace (2,8 % vs 2,6 % v září) poskytne více informací páteční zápis ze zasedání ČNB. Ta minulý týden zveřejnila i novou makroekonomickou prognózu, která kromě dalšího snížení odhadu růstu HDP přinesla i obrat výhledu nominálního kurzu. ČNB nově předpokládá, že při výraznějším zhoršení bilance zahraničního obchodu by v příštích letech mohla koruna mírně oslabovat.Autor: Vít Mikušek, analytikEditor: Martin Kron, analytikTým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.

Více:

Inflace na přelomu roku přechodně vzroste ke 3 %, následně se bude postupně snižovat k 2% cíli ČNB
ČNB zveřejňuje výsledky externího posouzení analytického a modelového rámce měnové politiky