Hospodářská kriminalita má blízkou souvislost s kriminalitou majetkovou, ale na rozdíl od majetkové kriminality, která útočí na majetek jiných osob, hospodářská kriminalita je jednání, které směřuje proti hospodářskému systému státu a jeho fungování. Spadají sem trestné činy z oblasti daní a poplatků, účetnictví, padělání peněz, korupce, ale také např. protiprávní jednání v oblasti životního prostředí. Mezi hospodářskou kriminalitu se řadí i kybernetická kriminalita.

U registrované hospodářské kriminality byl vykázán meziroční pokles o 6,4 % na 12 765 skutků v roce 2023. V pětiletém horizontu hospodářská kriminalita vykázala největší pokles ze všech druhů kriminality, a to téměř o 50 %. Nápad hospodářské kriminality zdaleka nedosahuje úrovně před pandemií, i u tohoto druhu kriminality se však významně projevují změny v klasifikaci výše škody.

Nejvýraznější meziroční nárůst ve sledovaném období byl u trestných činů padělání a pozměnění veřejné listiny (+397; +75 %), zkrácení daně (+169; +22,6 %), padělání a pozměnění peněz (+164; +22,5 %) či podvody v sociálním zabezpečení a nemocenském pojištění (+131; +33,7%). Naopak největší meziroční pokles byl u trestných činů neoprávněný přístup a poškození záznamu v počítačovém systému, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla (- 939; – 33 %), porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi (-345; -54,9%) a neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby.

Pokles počtu případů (po letech výrazného růstu) neoprávněného přístupu a poškození záznamu v počítačovém systému, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla dle Policie ČR spočívá v tom, že nově se podvodníci již masivně „nenabourávají“ do počítačů či internetového bankovnictví, ale lstí dosáhnou toho, že poškození sami umožní pachateli přístup, a to za pomoci vzdáleného přístupu. Chybí zde tedy prvek neoprávněného vniknutí. I přesto šlo v roce 2023 o nejčastější trestný čin z oblasti hospodářské kriminality (1909 skutků). U trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi pokles pro změnu souvisí se schválením novely autorského zákona, která změnila podmínky v neprospěch poskytovatelů filehostingových služeb prostřednictvím tzv. veřejných datových uložišť (např. uložto.cz).

Graf 16: Hospodářská kriminalita v ČR, 2013–2023

index hospodářské kriminality

Zdroj: Policejní prezidium ČR

Nejvíce případů hospodářské kriminality jak nominálně, tak v přepočtu na 100 tisíc obyvatel bylo v roce 2023 v hlavním městě Praze. Celkem zdejší případy tvořily přes pětinu z celkového objemu hospodářské kriminality v České republice, což souvisí s počtem právnických osob registrovaných v hlavním městě. Na druhém místě byl s velkým odstupem Olomoucký kraj (149,8 t. č. na 100 tis. obyvatel) následovaný Libereckým krajem (143,5 t. č. na 100 tis. obyvatel). Nejméně byl naopak hospodářskou kriminalitou zatížen Pardubický kraj (63,9 t. č. na 100 tis. obyvatel).

Graf 17: Index hospodářské kriminality v krajích ČR, 2023

Zdroj: Policejní prezidium ČR

Podíl objasněných skutků se oproti předchozímu roku nepatrně zvýšil o 0,7 procentního bodu na 44,5 %. Největší podíl vyřešených případů byl v Libereckém kraji (60,6 %) následovaném Vysočinou (58,1 %) Jihočeským (58 %) a Olomouckým krajem (57,6 %). Naopak ve Středočeském kraji objasněnost dosáhla pouze na 26,9 %.

V Česku je vysoký počet trestných činů neoprávněného přístupu, poškození záznamu v počítačovém systému a opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla, které spadají pod kyberkriminalitu. V rámci EU se Česko řadí na 10. místo v míře kyberkriminality na 100 tisíc obyvatel. Ta v roce 2022 zatěžovala nejvíce Itálii (32 720 t. č. na 100 tis. obyv.) a Rakousko (21 974 t. č. na 100 tis. obyv.), nejméně naopak Lotyšsko (41 na 100 tis. obyv.).

Graf 18: Kyberkriminalita na 100 tisíc obyvatel v zemích EU, 2022