Zdroj: NASA
Filmaři nejednou úspěšně předpověděli, jak se technologie
rozvinou. Plachtění kosmickým prostorem může sice znít jako něco ze sci-fi, ale
tento koncept už poměrně dávno opustil stránky knih či stříbrné plátno. Prvně byl
otestován v roce 2010, kdy plachetnice IKAROS japonské vesmírné agentury dokázala
proletět okolo Venuše. V minulém týdnu se na oběžné dráze malému „cube
satelitu“ rozvinuly plachty o výraznější ploše přibližně 80 metrů čtverečních. Tento
pokročilý kompozitní systém slunečních plachet (Advanced Composite Solar Sail
System, ACS3) je misí NASA, kdy se na oběžné dráze kolem Země budou testovat
nové materiály pro výložníky plachet. Místo tradičních kovových ráhen plachet byly
použity lehká ráhna z uhlíkových vláken. Půjde o první test této technologie ve
vesmíru a její úspěch připraví půdu pro budoucí mise, které budou používat
ještě větší plachty o velikosti až 2 000 metrů čtverečních.
Každý výložník plachty ACS3 měří na délku 7 metrů, ale váží
pouhých 900 gramů, což je o 75 % méně než kovové výložníky. Podle NASA jsou
100krát méně náchylné k deformaci při extrémních výkyvech teplot. Rozvinuté solární
plachty využívají energii slunečního světla k pohonu satelitu. Světlo se totiž skládá
z částic zvaných fotony. Fotony nemají hmotnost, ale mají hybnost. Když se
sluneční světlo odráží od lesklé sluneční plachty, část jeho hybnosti se
přenáší, čímž plachta získává malý impuls. Tento tah je mírný, ale trvalý, a
časem může kosmické lodi dodat větší tah než tradiční chemické rakety.
Sluneční plachty mohou dosáhnout jedinečných cílů, které
jsou s jinými pohonnými systémy obtížně dosažitelné nebo nedosažitelné. Mohou
být také naší nejlepší možností pro mezihvězdné cestování.
Rozložená solární plachta ACS3 při pozemském testu
Zdroj: planetary.org
V dubnu vypuštěná „kosmická loď“ Advanced Composite
Solar Sail System obíhá nyní kolem Země přibližně ve dvojnásobné výšce než
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Na palubě umístěné 4 kamery minulý čtvrtek
zachytily úspěšné rozvinutí zmiňovaných plachet, agentura slibuje v nejbližší
době dodat snímky. Každopádně během několika následujících týdnů bude tým
testovat manévrovací schopnosti plachty ve vesmíru. Zvyšování a snižování
oběžné dráhy kosmické lodi se systémem pokročilé kompozitní sluneční plachty má
poskytnout cenné informace, které mohou pomoci při vytváření budoucích koncepcí
operací a návrhů vědeckých a průzkumných misí vybavených sluneční plachtou.
Pozorování ACS3
Zmiňovaná mise každopádně přináší také možnosti pro některé
nadšené pozorovatele oblohy na Zemi, kteří se ve správný čas podívají vzhůru. Slunečný
odraz od rozvinutých plachet totiž ve svém důsledku „nainstaloval“ na oblohu novou
„hvězdu“. A to poměrně výraznou, když její magnituda (zjednodušeně jasnost)
například dnes dosáhne hodnoty 1,9. Čím nižší udávané číslo, tím lépe
viditelný objekt. Například magnituda ISS dosahuje již záporných hodnot (cca 1-3),
Jupiter -2,7 či na obloze nejzářivější Venuše -4,4. Tedy po Měsíci, který v úplňku
dosahuje magnitudy až -12,6. Pro srovnání na obloze často k vidění prolétající
Starlinky mají magnitudu minimálně +2.
ACS3 by měla jít spatřit následující večery vždy přinejmenším
dvakrát. Dnes ve čtvrtek 5. září prvně od cca 21:08 hod. po dobu asi 13
minut. Objevit se nad JJV, pohybovat se směrem na S, v nejvyšším bodě být
v 81 st., tedy prakticky nad hlavou. Jak patrno níže z přehledu méně
viditelná pak podruhé po 22:54 hod. od JZ na SZ.
Viditelné přelety ACS3 (přehled)
Zdroj dat: heavens-above.com
Nutno dodat, že viditelnost nové „hvězdy“ bude primárně
závislá, zda bude u nás přetrvávat jasná obloha. Také pak zda plány NASA se směrováním
ACS3 nedoznají změn a solární plachta bude vhodně natočena. Uvedené pozorovací
údaje jsou každopádně vypočteny pro Prahu, při pozorování tak nutno zohlednit
aktuální polohu. Na západě například v Chebu tedy začne být ACS3 vidět
dříve, naopak na východě třeba ve Zlíně později. Zda pak méně či více nad
hlavou v závislosti na pozorování více na jihu oproti severu. Každopádně
nezapomeňte ideálně pro pozorování vyhledat místo s co nejmenším světelným
smogem.
Čtěte také: Muskův vesmírný vláček k vidění nad Českem aneb SpaceX
vypustila další várky satelitů Starlink