Slovenštíposlanci schválili návrhstátního rozpočtuna
příštírokvčetněschodkuveřejných financí ve výši 4,7 %HDP. Jde o zlepšení, protože na letos je plánovándeficit5,8 %HDP(Slovenskoje proto jednou ze sedmi zemíEvropské unie, se kterýmiEUletos v létě zahájila „kárné“
řízení kvůli přílišným rozpočtovýmdeficitům).

I když oproti poslední prognóze Evropské komise bude
český deficit veřejných financí o třicet miliard Kč (tj. o
zhruba půl procenta HDP) vyšší, i tak bude svou úrovní
(cca 2,8 % HDP) oproti tomu slovenskému daleko menší.

V rámcieurozónyplánuje na příštírokhlubší deficit jenFrancie. Na druhéstraněale (jak upozornila tamnícentrální banka) jeSlovenskojednou z osmi zemíeurozóny, které meziroky2024a2025snižují poměrně
výrazně schodek. Z hodnoceníslovenskérozpočtové rady
nepřímo plyne, že dosažení plánovaného deficitu je
poměrně nepravděpodobné.

Návrh rozpočtu obsahuje sadu opatření vyhlášených
letos v podobě konsolidačního balíčku (podobně jako
v Česku loni) v objemu cca 2,7 miliardy eur (68 miliard
korun). Klíčovým krokem od ledna 2025 je zvýšení
základní sazby DPH z 20 % na 23 %, přičemž ovšem u
řady politicky citlivých položek (některé základní
potraviny, léky, časopisy, učebnice, knihy, veřejné
stravování a ubytování aj.) dojde naopak ke snížení sazby
(opět trochu podobně jako v Česku). Celkově budou mít
Slováci tři sazby: 5 %, 19 % a 23 %. Zvýší se taky sazba
daně z příjmů pro právnické osoby s vyššími příjmy (na
24 procent).

Z odborného pohledu hodně kontroverzní je nová daň z
finančních transakcí. Novinkou je taky daň ze slazených
nealkoholických nápojů.

Na úroveň 3 % požadovanou v EU se Slováci dle
rozpočtové dokumentace mají dostat až v roce 2027. To
bude ovšem možné jen za cenu dalších drsných úspor.

Analytici očekávají, že konsolidační balíček zvýší
slovenskou inflaci v příštím roce až k pěti procentům.

Michal Skořepa