Zvolenýamerický prezident Donald Trumpdnes potvrdil, že bude chtít po členských zemíchNATO, aby dávaly na obranu 5 procentHDP.

Pro představu, pokud by tento požadavek platil už letos rok, bude Česko muset na obranu dávat místo nyní plánovaných zhruba 160 miliard korun hned přibližně 420 miliard korun. To je nárůst o 260 miliard. Což dokonce o přibližně dvacet miliard převyšuje schodek státního rozpočtu, jak je na letošek plánován.

Vlastně se tak konečně ukáže, jaké je skutečné odhodlání českých i evropskýchpolitikůdále naUkrajiněválčit. Pokud totiž byČeskomělo kvůli výdajům nazbrojeníbuď razantně, ve stovkách miliard omezit své výdaje jinde, nebo hospodařit s půlbilionovýmschodkem, mohou se i nyní zdánlivě neochvějně odhodlaní podporovatelé pokračováníválkyzačít „cukat“. A začnou proto třeba podporovat rychlé ukončení bojů, byť proUkrajinunevýhodné, a vytvoření „armádyEU“, namístoNATO.

Protože různé fondy na poválečnou obnovu Ukrajiny, stejně jako peníze na potenciální „armádu EU“, by byly financovány z unijních rozpočtů, nikoli ze státních rozpočtů jednotlivých evropských zemí. A z unijních rozpočtů a z unijního půjčování tolik „krev neteče“, pokud vůbec.

Jenže Trump fakticky žádá navýšení výdajů na obranu právě ve státních rozpočtech, nikoli v tom unijním. Což je logické. NATO není EU.

Trumpův plán je tedy docela mazaný, být odráží vlastně přirozený stav věci: začněte konečně pořádně za válku na Ukrajině platit, podobně jako USA. Konkrétně českým politikům vlastně Trump říká: zaplaťte o dalších 260 miliard ročně více, chcete-li bezpečnostní záruku NATO, tedy USA.

Navýšení budou muset pod pohrůžkou nadcházejícího amerického prezidenta uskutečnit i další země NATO, s výjimkou Polska, které 5 procent HDP plánovalo na obranu dávat už před Trumpovým zvolením.

Takovéto navýšení se bude řadě evropských zemí NATO pochopitelně zajídat. Protože najednou budou muset na válku na Ukrajině a související zajištění bezpečnosti vydat daleko více ze svých státních rozpočtů. Už se nebudou moci spoléhat na rozpočet USA či na unijní půjčování, kde se zase vezou na hřbetu především Německa.

Uvidíme – a Trump s námi -, do jaké míry svá silná slova na podporu Ukrajiny myslí vážně a zda jsou ochotni je podepřít také činy – tedy hlavně činem v podobě citelně navýšené platby z vlastního, státního rozpočtu. Uvidíme, zda to nakonec nejsou od evropských politiků ani tak slova silná jako spíše jen silácká.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank