Ve čtvrtek ČSÚ poprvé zveřejní předběžný odhad inflace.
Ten by měl ukázat na zpomalení meziroční dynamiky spotřebitelských cen v lednu
bezpečně do tolerančního pásma cíle ČNB poté, co v prosinci inflace dosáhla
přesně jeho horní hrany. Centrální banka, která zasedá ve stejný den,
pravděpodobně po prosincové pauze obnoví proces snižování úrokových sazeb. V
USA budou finanční trhy sledovat lednová data z trhu práce, která podle nás
potvrdí jeho nadále solidní kondici. Lednová inflace v eurozóně by měla ukázat
na mírné zpomalení – v poslední době značně setrvačné – dynamiky cen služeb,
avšak celková inflace zřejmě vlivem vývoje cen energií oproti prosinci i tak
lehce vzroste.

Inflace v lednu pod 3 % y/y v ČR i v eurozóně

Inflace se v lednu snížila, ČNB může obnovit uvolňování
své měnové politiky. Bleskový odhad tuzemské lednové inflace podle nás
ukáže na pokles meziroční dynamiky spotřebitelských cen z prosincových 3,0 %
y/y na 2,5 % y/y. Hlavním faktorem zpomalení meziroční inflace by mělo být
snížení dynamiky regulovaných cen způsobené nižšími cenami energií pro
domácnosti. Na druhou stranu odhadujeme, že jádrová inflace v lednu zrychlila z
2,3 % y/y na 2,7 % y/y, a to zejména v důsledku nízké srovnávací základny z
ledna 2024. Lednový pokles by měl vrátit inflaci na cestu k 2% cíli, kolem kterého
se podle našeho očekávání stabilizuje ve druhé polovině roku. Zatímco inflace
se již nezdá být problémem, pokračuje útlum v průmyslu. Očekáváme proto, že
ČNB po prosincové pauze v únoru obnoví snižování sazeb. Oporou by ji při
tomto rozhodnutí měla být zmíněná lednová inflace, která bude zveřejněna ve
čtvrtek, tedy v den zasedání centrální banky. Sazby se podle naší prognózy
sníží o 25 bb na každém měnověpolitickém jednání ČNB až do června, kdy by
klíčová repo sazba měla dosáhnout terminálních 3 %. Tuzemské měsíční
ukazatele maloobchodních tržeb a průmyslové produkce by měly v tomto týdnu
dokreslit kompletní obrázek české ekonomiky v Q4 24. V souladu s vyššími
spotřebitelskými výdaji očekáváme, že maloobchodní tržby bez aut vzrostly v
prosinci o 0,5 % m/m. S tím patrně bude kontrastovat přetrvávající slabost
průmyslu, když předpokládáme čtvrtý meziměsíční pokles produkce v řadě (o 0,5 %
m/m).

Inflace v eurozóně v lednu podle našeho odhadu lehce
vzrostla na 2,5 % y/y po 2,4 % y/y v prosinci. Většina tohoto nárůstu by
měla být spojena s vývojem cen energií (pohonné hmoty, elektřina). Jádrová
inflace podle nás setrvala na 2,7 % y/y, pozitivní vývoj by v rámci ní měl být
patrný u dynamiky cen služeb, která podle nás poklesla o desetinu na 3,9 % y/y.
Tradiční lednové přecenění, které do značné míry bude ovlivňovat setrvačnost
meziroční inflace v celém letošním roce tak pravděpodobně bylo o něco mírnější
než loni, což naznačují i předstihové indikátory.

Trh práce ve Spojených státech zůstává v dobré kondici.
V lednu podle našeho odhadu přibylo 160 tis. pracovních míst v nezemědělském
sektoru. Oproti 252 tis. o měsíc dříve se sice jedná o zhoršení, stále jde však
o solidní přírůstky zaměstnanosti. Výraznější ochlazování trhu práce navíc
zatím není patrné ani v případě týdenních statistik nových žádostí o podporu v
nezaměstnanosti, které se drží lehce nad 200 tis. Ani požáry v Kalifornii tak
pravděpodobně negativně statistiky z trhu práce nezasáhly. Míra nezaměstnanosti
v lednu podle našeho odhadu stagnovala na 4,1 %.

Divergence USA a eurozóny pokračuje

Zraky finančních trhů se minulý týden upínaly hlavně na
zasedání Fedu a ECB. Americký Fed ve středu svoje úrokové sazby ponechal beze
změny na 4,25-4,50 %. V návaznosti na stále odolné inflační tlaky i silnou
reálnou ekonomiku šéf Fedu J. Powell uvedl, že s dalším uvolňováním měnové
politiky není třeba spěchat. Finanční trhy čekají v letošním roce 2 „cuty“, což
je i náš aktualizovaný základní scénář. ECB ve čtvrtek podle očekávání
snížila svou depozitní sazbu o 25 bb na 2,75 %. Na tiskové konferenci
prezidentka Lagardeová pouze zopakovala, že další kroky se budou odvíjet od
nově zveřejněných dat. Konkrétně se nechtěla vyjádřit ani k
terminální/neutrální sazbě ECB, avšak uvedla, že na toto téma bude 7. února
zveřejněna analýza expertů ECB. Podle našeho odhadu dojde na snížení
měnověpolitických sazeb v eurozóně o standardních 25 bb ještě dvakrát, zatímco
finanční trhy sází v letošním roce na ještě o jeden „cut“ více.

Nůžky mezi eurozónou a USA se nerozevírají pouze v měnové
politice, ale i v ekonomickém výkonu. HDP eurozóny v Q4 24 mezičtvrtletně
stagnoval. Oproti tržnímu konsenzu byla tedy dynamika o desetinu
nižší. Bleskový odhad Eurostatu zatím
neobsahuje strukturu HDP, která bude zveřejněna až 7. března. Z velkých
ekonomik v Q4 24 lehce zklamalo Německo (-0,2 % q/q vs. oček. -0,1 % q/q),
Francie (-0,1 % q/q vs. oček. 0,0 % q/q) i Itálie (0,0 % q/q vs. oček. 0,1 %
q/q). Růst HDP v USA sice v Q4 24 také zpomalil na 2,3 % mezičtvrtletně
anualizovaně (po 3,1 % v Q3 24), zatímco se čekalo 2,6 %. Domácí poptávka
však zůstává silnou stránkou americké ekonomiky, když soukromá spotřeba
vzrostla o 4,2 % mezičtvrtletně anualizovaně, což bylo o 1 pb nad analytickým
konsenzem. Spotřebu domácností by měl podporovat odolný trh práce i na začátku
letošního roku. Ve čtvrtek zveřejněný počet nových žádostí o podporu v
nezaměstnanosti totiž poklesl na 207 tis.

Česká ekonomika loni vzrostla o 1 %. V samotném
čtvrtém čtvrtletí se podle bleskového odhadu ČSÚ zvýšila ekonomická aktivita
mezičtvrtletně o 0,5 %. To bylo v souladu s tržním konsensem, avšak lehce pod
listopadovou prognózou ČNB (0,7 % q/q). Oproti našemu odhadu (+0,1 % q/q) se
jednalo naopak o výrazné pozitivní překvapení. Mezičtvrtletní růst HDP podle
komentáře ČSÚ podpořila hlavně domácí poptávka. V rámci ní pak zejména vyšší
výdaje domácností na spotřebu. Zahraniční poptávka naproti tomu podle
statistického úřadu ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku klesala. Podrobná data o
struktuře HDP a případných revizích historických údajů budou dostupná až zhruba
za měsíc. S ohledem na slabá měsíční data za říjen a listopad je výsledek
ekonomiky podle nás až překvapivě dobrý, což platí i v mezinárodním kontextu.
Naše prognóza pro letošní rok počítá s růstem české ekonomiky o 1,5 %, rizika
jsou však vzhledem k silnému výkonu ve druhé polovině loňského roku vychýlena
směrem k vyššímu růstu. S ohledem na slabá měsíční data však zároveň vidíme
prostor k tomu, že růst HDP ve druhém loňském pololetí může být postupně
revidován směrem dolů. Více zde: https://bit.ly/4jFxdxD.

Tuzemští centrální bankéři před začátkem mediální
karantény naznačili záměr obnovit snižování úrokových sazeb na zasedání v tomto
týdnu. Jako velmi pravděpodobnou označil možnost snížení úrokových sazeb na
únorovém zasedání v rozhovoru pro Financial Times guvernér Michl. V podobném
duchu se již dříve vyjádřila i viceguvernérka E. Zamrazilová a člen bankovní
rady J. Procházka.

Na devizových trzích mezitýdenně posílil americký dolar.
V páru s eurem si s podporou silných dat z USA, a naopak dalšího potvrzení
slabosti ekonomiky a zejména průmyslu v eurozóně, připsal přes 1 %, když se
opět vrátil pod 1,04 USD/EUR. Další pozitivní impulz potom dodal zeleným
bankovkám D. Trump, který o víkendu uvedl, že chce zavést cla na Mexiko (25 %),
Kanadu (25 %) a Čínu (10 %). Americký dolar tak do nového týdne vstupuje na
1,025 USD/EUR. Ve středoevropském regionu k euru minulý týden zhruba stagnovaly
maďarský forint i polský zlotý. Česká koruna odolávala kombinaci sílícího
amerického dolaru a vyjádření radních ČNB, kteří naznačovali další snížení repo
sazby na zasedání v tomto týdnu, o něco hůře, když mezitýdenně oslabila o 0,4 %
na 25,18 CZK/EUR. V pondělí ráno všechny středoevropské měny v prostředí
sílícího dolaru ztrácely k euru 0,1-0,3 %.