Nová administrativa tedy na
základě exekutivních nařízení začala deportovat migranty z USA do zemí
jejích příchodu (např. návrat do Mexika, Kolumbie). Tyto státy s tím úplně
nesouzní, ale americký prezident pohrozil uvalením mimořádných cel na tamní
zboží, což tyto vlády nakonec přiměje radši v této věci s USA spolupracovat.
Jaká z toho plynou rizika pro americké hospodářství? A může zrychlit růst
cenové hladiny v tamní ekonomice?
V
současné době zůstávají inflační tlaky v americké ekonomice stále relativně
silné a neumožnují inflaci poklesnout blíže k 2% cíli americké centrální banky.
Roční míra inflace v USA vzrostla potřetí za sebou na 2,9 % v prosinci 2024 (oproti
2,7 % v listopadu). Meziměsíčně vzrostl index spotřebitelských cen o 0,4
%, přičemž energie tvořily více než 40 % tohoto nárůstu, hlavně kvůli cenám
benzínu (+4,4 %). Ceny potravin a bydlení rovněž vzrostly o 0,3 %. Dlouhodobě
inflaci žene nahoru rovněž utažený trh práce a inflace cen služeb. Jádrová inflace
se tak již delší dobu pohybuje vysoko nad 3 % a zvyšuje debaty o posunutí
inflačního cíle centrální banky.
Když se podíváme na delší vývoj, je patrné, že
demografický vývoj v americkém hospodářství, nižší porodnost posledních
generací a nezájem o určité pracovní pozice přispívá k nižší nabídce pracovních
sil v určitých odvětvích. Řada firem tak ráda sahá po dostupné pracovní
síle z okolních zemí. Např. mexičtí migranti tradičně zastávají klíčové
role v zemědělství, stavebnictví a službách, často na pozicích, které jsou pro
domácí pracovníky méně atraktivní. Tito lidé by mohli znatelně chybět
zaměstnavatelům, kteří je mohou jen těžko nahradit. Přistěhovalci tvoří zhruba
16 procent populace žijící v USA – tedy necelých 50 milionů lidí, což je značný
rezervoár pro tamní trh práce.
Trh
práce v americkém hospodářství je dlouhodobě velmi odolný, s mírou
nezaměstnanosti kolem 4 % přirozeně vytváří tlak na růst mezd v hospodářství.
Nová administrativa v USA může sice vyhošťováním migrantů krátkodobě získat
politické body za plnění programu, ale případný nedostatek pracovní síly v
klíčových sektorech, jako je zemědělství nebo stavebnictví, by mohl dále snížit
nezaměstnanost a následně zvýšit inflační tlaky. Výše uvedené kroky, v
kombinaci s obchodními válkami (ty už probíhají na trase USA vs. Mexiko a
Kanada), vytvářejí prostředí pro trvalé zvýšení inflace s negativními
odpady na reálnou ekonomiku. A z mého pohledu zůstávají jedním
z největších rizik letošního roku pro stabilitu ekonomiky USA.