Pracovní síla značně „zešedivěla“. Podle amerického Úřadu pro statistiku práce (U.S. Bureauof Labor statistics; BLS) bylo v roce 2003 už 3,2 % pracovníků starších 65 let. V roce 2013 tento podíl vzrostl na 5,2 % a v roce 2023 na 6,7 %. BLS předpokládá, že v roce 2033 budou pracovníci starší 65 let tvořit 8,6 % pracovní síly. Větší podíl seniorů bude v budoucnu také pracovat. BLS předpovídá, že účast osob ve věku 65 až 74 let na pracovní síle se zvýší z 26,9 % v roce 2023 na 30,4 % v roce 2033. Pracovat bude také více osob starších 75 let, přičemž míra jejich participace vzroste ve sledovaném období z 8,3 % na 10,1 % z jejich řad. Výzvou pro společnosti a pojišťovny je skutečnost, že starší pracovníci se potýkají s vyšším výskytem komorbidit, tedy souběžných zdravotních potíží, které mohou komplikovat jejich celkovou péči o zdraví.

S přibývajícím věkem se u jednotlivců zvyšuje pravděpodobnost výskytu více chronických onemocnění současně, jako je hypertenze, cukrovka a artritida. Tyto komorbidity mohou vést ke zvýšeným zdravotním potřebám a vyššímu riziku úrazů nebo nemocí na pracovišti, což ovlivňuje schopnost takto zatížených seniorů efektivně a bezpečně plnit jejich pracovní úkoly. V důsledku toho může u této demografické skupiny docházet ke zvýšenému počtu nároků na odškodnění v souvislosti s výkonem práce, protože zvládání těchto zdravotních problémů může zhoršit dopady pracovních nehod nebo zranění. Řešení těchto problémů vyžaduje od zaměstnavatelů cílené strategie, včetně zdokonalených programů řízení zdraví a ergonomických úprav, které podpoří starší pracovníky a zmírní rizika spojená s jejich složitějším zdravotním profilem.

Jaká jsou fakta

V článku Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se uvádí, že respondenti průzkumu ve věku 55 až 64 let uváděli nejvyšší míru zdravotních problémů souvisejících s prací (41,3 %), což je téměř 2x více než u respondentů ve věku 18 až 24 let (21,7 %). Úrazy starších pracovníků bývají závažnější a vyžadují delší dobu rekonvalescence ve srovnání s mladšími pracovníky. Podle údajů pojišťovny Traveler’s Insurance byly v roce 2023 celkové náklady na zaměstnance ve věku 60 let a více téměř o 15 % vyšší než u zaměstnanců ve věku 35 až 49 let, a dokonce o 140 % vyšší než u zaměstnanců ve věku 18 až 24 let.

V článku na stránkách o důchodovém pojištění Rethinking65 je citován Rich Ives, viceprezident pro pojistné události v podnikatelském pojištění společnosti Traveler´s, který uvádí: „Pokud máte komorbiditu, jsou náklady na pojistné plnění dvakrát vyšší. … Pokud máte dvě nebo více komorbidit, jsou náklady na vaši pojistnou událost pětinásobné. A to bez ohledu na věk.“ Jak však studie upozorňuje, starší pracovníci mají s větší pravděpodobností takový preexistující profil, totiž více onemocnění najednou; proto budou jejich účty za zdravotní péči pravděpodobně vyšší.

Úvahy o potenciálu úprav k přizpůsobení

Při vyřizování nároků poškozených starších pracovníků musí likvidátoři zohlednit několik aspektů, aby zajistili spravedlivé a efektivní výstupy. Mezi klíčové faktory, které by měli mít likvidátoři na paměti, patří:

• Zdravotní problémy související s věkem: Vzhledem k tomu, že starší pracovníci mají s větší pravděpodobností již existující zdravotní potíže nebo určité handicapy související s věkem (artritida, snížená hustota kostí), a ty mohou komplikovat nároky na odškodnění úrazu, měli by likvidátoři pečlivě posoudit jejich zdravotní historii. Předchozí lékařské záznamy by měly být získány a prozkoumány co nejdříve, aby bylo možné určit, jak mohou případné dřívější stavy ovlivnit zotavení a časový plán návratu do práce. To znamená vyžádat si od zaměstnavatele veškeré lékařské dotazníky pracovníka po nástupu do zaměstnání, získat od zaměstnance podepsanou lékařské potvrzení a hned po výskytu (nahlášení) pojistné události provést lékařskou prohlídku a/nebo vyhledání pojistné události v Úřadu pro pojišťovací služby (Insurance Services Office; ISO).
• Pozdější zotavení: Likvidátoři by měli vzít na vědomí, že doba rekonvalescence starších pracovníků může být delší z důvodu snížené schopnosti hojení a pomalejší rehabilitace. Likvidátoři by měli stanovit realistická očekávání ohledně doby zotavení a úzce spolupracovat s ošetřujícími lékaři, aby pochopili rozsah zranění a předpokládanou trajektorii uzdravení. Stejně tak by likvidátoři měli zvážit, zda u pojistné události týkající se staršího pracovníka je vhodné vyčlenit přiměřené rezervy, zejména pokud se zjistí již existující onemocnění nebo komorbidita.
• Funkční omezení a úpravy: Stárnutí může vést ke snížení fyzických schopností, například ke snížení síly, flexibility a vytrvalosti. Oprávnění pracovníci by měli zvážit, jak tato funkční omezení ovlivňují schopnost poškozeného pracovníka plnit jeho pracovní povinnosti a zda jsou nutné úpravy nebo přizpůsobení náplně práce. Ošetřovatelé budou muset úzce spolupracovat s pojištěným, aby prozkoumali reálné úpravy práce nebo alternativní úkoly, které odpovídají aktuálním schopnostem a možnostem zraněného pracovníka po úrazu, a také zajistit, aby byla pro něj k dispozici nabídka modifikovaná práce, kdykoli je to s ohledem na provoz možné.
• Psychosociální faktory: Starší pracovníci mohou v souvislosti s pracovním úrazem čelit jedinečným psychosociálním problémům, jako jsou obavy spojené s úvahami o odchodu do penze, finanční stabilita nebo ztráta pracovních dovedností. Likvidátoři jejich škodních událostí budou muset k těmto případům přistupovat s empatií a zvážit, jak tyto faktory mohou ovlivnit zotavení zraněného pracovníka, dodržování léčby a ochotu vrátit se do práce.
• Komunikace a dokumentace: Zásadní je jasná a častá komunikace se všemi zúčastněnými stranami, včetně postiženého pracovníka, poskytovatelů zdravotní péče, zaměstnavatelů a právních zástupců. Ošetřovatelé by měli všechny interakce a rozhodnutí důkladně dokumentovat, aby byla zajištěna transparentnost a soulad se státními a federálními zákony.
• Dodržování právních a regulačních předpisů: Znalost amerického zákona o zdravotně postižených (American Disabilities Act; ADA) a předpisů o odškodnění pracovníků je kriticky důležitá. Likvidátoři musí zajistit, aby rozhodnutí týkající se dávek, lékařské péče a úprav pro návrat do práce odpovídala právním normám a podporovala spravedlivé zacházení se staršími pracovníky. Při vyřizování nároků týkajících se starších pracovníků musí likvidátoři nevyhnutelně brát v úvahu také požadavky systému Medicare. (Medicare je americký program zdravotního pojištění pro osoby 65+ a pro mladší osoby s postižením.) Vzhledem k pravidlům sekundárního plátce Medicare (Medicare Secondary Payer; MSP) budou muset likvidátoři vhodně koordinovat výplaty, aby se vyhnuli nesprávným platbám a případným žalobám na vymáhání od Medicare. Správný postup bude zahrnovat hlášení nároků do Medicare, pokud se týkají subjektu u Medicare; koordinaci plateb, aby se předešlo problémům s dvojí platbou; a oznamování Medicare o vyrovnáních, rozsudcích, odměnách nebo jiných platbách, aby se zajistila ochrana zájmů Medicare. V některých případech bude samozřejmě nutnost získat ujednání o vypořádání nároků Medicare (Medicare Set-Aside Arrangements; MSA) znamenat další náklady škodní události, a případně ovlivní celkovou výši vypořádání. Aktivním řešením těchto faktorů mohou likvidátoři zajistit dodržování předpisů, usnadnit včasné zpracování nároků a chránit zájmy obou stran: poškozených pracovníků i systému Medicare.

Pokud likvidátoři zohlední výše uvedené aspekty ve svém přístupu k vyřešení škod, mohou účinně spravovat pojistné události týkající se poškozených starších pracovníků, podporovat spravedlivé výsledky procesu vyřízení škody, a současně potenciálně minimalizovat náklady na pojistné události i podporovat cestu stárnoucího pracovníka k uzdravení.

Autorka této úvahy Martine Cumbermack již více než 20 let poskytuje poradenství a zastupuje v soudních sporech ve věcech týkajících se odškodnění zaměstnanců jménem zaměstnavatelů, pojišťoven, samopojištěných a správců třetích stran na Floridě a v Georgii. Je partnerkou a vedoucí oddělení diverzity ve společnosti Swift Currie McGhee & Hiers v Atlantě.