Česká národní banka na svém dnešním zasedání v souladu s
očekáváními obnovila snižování úrokových sazeb. Repo sazba po jednohlasném
rozhodnutí bankovní rady klesla o 25 bb na 3,75 %. Lednová inflace sice skočila
mírně nad prognózou ČNB (2,8 % y/y vs 2,5 %), i tak se ale nacházela v
tolerančním pásmu centrální banky. Její nová prognóza oproti té z listopadu
očekává pro letošní rok nižší inflaci i růst ekonomiky. Pokles úrokových sazeb
by měl podle prognózy ČNB pokračovat do blízkosti 3 % zhruba v polovině letošního
roku. S tím je konzistentní i náš pohled. Komunikace bankovní rady však zůstává
jestřábí, když nadále zdůrazňuje proinflační rizika. Guvernér Michl upozornil,
že další kroky centrální banky budou jen velmi opatrné a závislé na nově
zveřejněných datech. Rizika naší prognózy sazeb ČNB tak hodnotíme jako
vychýlená ve směru jejich vyšší úrovně po delší dobu.
Česká národní banka na dnešním zasedání snížila úrokové
sazby o 25 bb. To bylo v souladu s naší prognózou, analytickým konsensem i
tržním zaceněním. Členové bankovní rady včetně guvernéra Michla tento krok
svými výroky v podstatě dopředu avizovali. Po prosincové pauze tak ČNB obnovila
snižování úrokových sazeb. Základní repo sazba přitom klesla na 3,75 %. Oproti
předchozím zasedáním byl tentokrát výsledek hlasování jednoznačný, když pro
snížení sazeb o 25 bb hlasovalo všech sedm centrálních bankéřů.
Vývoj inflace na přelomu roku byl společně s
přetrvávající slabou zahraniční poptávkou hlavním důvodem pro obnovení cyklu
klesajících úrokových sazeb. V prosinci meziroční inflace dosáhla 3,0 % a
navzdory obavám se těsně udržela uvnitř tolerančního pásma ČNB. Uvnitř něho se
pravděpodobně držela také v lednu, a to ještě bezpečněji, když předběžný odhad
ČSÚ pro leden indikuje pokles inflace na 2,8 % y/y. Pokud nepřijde zásadní
cenový šok je pravděpodobné, že meziroční inflace zůstane v tolerančním pásmu i
po celý zbytek roku. I tak ale byla lednová inflace oproti prognóze centrální
banky vyšší, když ta stejně jako my očekávala 2,5 % y/y.
V nové prognóze centrální banka snížila odhad letošní
inflace i růstu ekonomiky, trajektorie úrokových sazeb však zůstala téměř beze
změny. Listopadová prognóza ČNB pro rok 2025 očekávala inflaci na 2,6 % a
růst HDP o 2,4 %. V té současné došlo v případě inflace k revizi na 2,4 % a u
růstu HDP na 2,0 %. Podobně jako lednová inflace však i vývoj HDP za Q4 24
centrální banku překvapil směrem vzhůru. Oproti skutečně dosaženému
mezičtvrtletnímu růstu o 0,5 % ČNB odhadovala zvýšení HDP o 0,2 %. Jak optikou
odhadu ČNB, tak i toho našeho (růst HDP o 0,1 % q/q) byl výsledek ekonomiky na
konci loňského roku překvapivě dobrý. Pokud jde o vývoj úrokových sazeb, tak v
případě těch prognóza ČNB očekává jejich pokračující pokles do blízkosti 3 %
zhruba v polovině letošního roku. Jak už bývá zvykem, bankovní rada hodnotí
rizika toho vývoje úrokových sazeb jako vychýlená ve směru vyšší úrovně po
delší dobu. Působit by na to mohla perzistence nadále zvýšeného růstu cen
služeb. Ten v meziročním vyjádření podle předběžného odhadu ČSÚ v lednu
zpomalil jen mírně, a to z prosincových 5,0 % na 4,7 %.
Po dnešním snížení úrokových sazeb stále vidíme prostor
pro jejich další pokles, rizika naší prognózy jsou ovšem vychýlená ve směru
jejich vyšší úrovně po delší dobu. Naše prognóza pro následující tři
zasedání zahrnuje snížení úrokových sazeb o 25 bb až na konečná 3 %, kterých by
repo sazba měla dosáhnout v červnu. Jedná se v podstatě o stejnou trajektorii,
jakou ukazuje prognóza ČNB. Důležitým argumentem pro pokračující pokles
úrokových sazeb by měl být horizont měnové politiky, který se nyní týká první
poloviny roku 2026. V té době by se podle prognózy ČNB i té naší měla inflace
stabilizovat poblíž dvouprocentního cíle. Navzdory tomu komunikace bankovní
rady zůstává jestřábí, když nadále zdůrazňuje proinflační rizika. Guvernér
Michl uvedl, že další kroky centrální banky budou jen velmi opatrné a budou se
odvíjet od nově zveřejněných dat. Lze předpokládat, že z hlediska inflace bude
sledován zejména vývoj cen služeb a potravin. V případě ekonomiky pak půjde
především o to, zdali si dokáže udržet dosud překvapivě vysokou odolnost vůči
trápící se německé ekonomice, či se slabá data z německého průmyslu budou se
zpožděním stále více podepisovat i na tom tuzemském.