Ekonomika EU stagnuje, zatímco její globální konkurenti se posouvají vpřed. USA zavádějí nové obchodní bariéry a závislost Evropy na zahraniční poptávce se ukazuje jako slabina, ne jako výhoda. Dlouhodobé strukturální problémy – vysoké vnitřní bariéry, přeregulovaný trh a slabá domácí poptávka – svazují její potenciál, píše Mario Draghi ve FT.

Evropa sama sobě nastavila překážky, které omezují její růst více než jakékoliv americké tarify. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že regulace uvnitř EU fungují jako ekvivalent 45% cel na zboží a 110% cel na služby. Výsledkem je paradox: zatímco Spojené státy fungují jako integrovaný trh, obchod mezi členskými státy EU je poloviční oproti obchodu mezi americkými státy. Skutečně jednotný trh EU neexistuje.

Nejpalčivější problém je ve službách, které tvoří cca 70 % evropského HDP. Regulace digitálního sektoru, například GDPR, sice chrání spotřebitele, ale zároveň zpomalují růst evropských technologických firem. Náklady na jejich dodržování snížily zisky malých technologických podniků až o 12 %. Namísto podpory inovací Evropa vytvořila prostředí, kde je podnikání složitější než za jejími hranicemi.

Je jasné, co se musí změnit. 

1. Odstranění vnitřních bariér – Evropa musí přestat sama sobě házet klacky pod nohy. Integrace trhu služeb, snížení regulační zátěže a posílení digitální ekonomiky jsou zásadní. Přechod od národních priorit k evropskému společnému růstu je nevyhnutelný.

2. Proaktivní fiskální politika – Investice do infrastruktury, technologií a strategických odvětví pomohou nejen zvýšit domácí poptávku, ale také stimulují inovace. Evropa si nemůže dovolit pokračovat ve stagnaci pod záminkou rozpočtové disciplíny, pokud to znamená ztrátu konkurenceschopnosti.

Naprosto klíčové je uvědomit si, že EU může své problémy vyřešit. Protože tyto problémy jsou důsledkem jejích vlastních rozhodnutí.

https://www.ft.com/content/13a830ce-071a-477f-864c-e499ce9e6065