Dlouhodobý
investiční produkt (DIP) překonal v prvním roce svého fungování očekávání,
když dosáhl 116 tisíc založených účtů, což je o polovinu více než u doplňkového
penzijního spoření (DPS) ve stejném období. Klienti v něm mají zainvestováno přes 2,4 miliardy korun. DIP se tak stává atraktivní alternativou k tradičnímu penzijnímu
spoření, nabízející větší flexibilitu, potenciálně vyšší výnosy a často i nižší
poplatky.
„Čísla, která máme k dispozici po
prvním roce fungování, jednoznačně ukazují, že se jednalo ze strany státu o
krok správným směrem. Očekávalo se, že po prvním roce by mohlo mít DIP založeno
tak 100 tisíc lidí. Doplňkové penzijní spoření (DPS) mělo po prvním roce
fungování ani ne 78 tisíc. Nakonec DIP zakončil rok na hodnotě 116 tisíc. To
lze hodnotit velmi pozitivně – je to téměř o polovinu více, než bylo po prvním
roce fungování založených penzijek,“říká Martin Luňáček,
produktový ředitel Portu.
Historie
penzijního spoření sahá do roku 1994, kdy vzniklo jako nástroj pro individuální
zajištění na důchod. Zásadní změna přišla v roce 2012, kdy penzijní fondy
musely garantovat klientům každoroční kladné zhodnocení. To však v praxi
znamenalo výnosy pouze 0-2 %, což při započtení inflace vedlo k reálné ztrátě
hodnoty úspor. Od roku 2013 proto vzniklo doplňkové penzijní spoření (DPS), kde
si klienti mohou vybrat z různých investičních strategií v rámci účastnických
fondů – od konzervativní přes vyváženou až po dynamickou, každá s vlastním
poměrem rizika a potenciálního výnosu.
„Jedním z cílů
investování je ochrana hodnoty peněz před inflací. Z dostupných dat ale
vidíme, že toho jsou schopny pouze vyvážené a dynamické účastnické fondy.
Klienti s konzervativní strategií nebo ti, jejichž úspory jsou uloženy
v původních transformovaných fondech, bohužel reálnou hodnotu svých peněz
ztrácejí,“ vysvětluje Luňáček.
Není úspěch
jako úspěch
V roce 2024
se penzijním společnostem opticky dařilo. Jejich dynamické strategie
s akciovými fondy dosáhly průměrného zhodnocení 14 %. Výsledky akciových
trhů jako celku však ukazují, že průměrné penzijko zaostává. Americký index
S&P 500 vzrostl vloni o 24,9 % (v korunách dokonce o 35,4 %), zatímco
globální akciový index MSCI World posílil o 19,2 % (v korunách o 29,1 %). Situace
nevypadá příznivě ani při zohlednění inflace, která v letech 2015-2024
dosahovala v průměru 4,27 % ročně. Konzervativní a vyvážené fondy tak ve
skutečnosti nedokázaly ochránit hodnotu vložených prostředků. Významným
faktorem jsou i poplatky. Většina penzijních společností účtuje maximální
zákonem povolené sazby 1 % z hodnoty majetku a 15 % ze zisku. Klient tak přichází
o významnou část z celkového výnosu. Zjednodušeně to lze vyjádřit tak, že
pokud by byl výnos 8 %, 15 % ze zisku sníží zhodnocení k 7 % a další 1 % ze
spravovaného majetku sníží výnos k 6 %. Zhodnocení se tak v tomto případě
propadne o 2 p. b.
„Výši poplatků lze dobře demonstrovat na modelovém příkladu. Finanční
příprava na důchod je běh na dlouhou trať, proto budeme uvažovat investiční
horizont 30 let. Porovnat můžeme dvě investice s výnosem 8 %, kdy jedna bude
mít poplatek 0,5 % a druhá poplatek 2 %. Pokud bychom investovali 4000 korun měsíčně,
při 2% poplatku bychom měli v investicích 4 miliony korun. Pokud bychom ale
investovali stejnou částku při poplatku 0,5 %, celková částka by se vyšplhala
až k 5,4 milionům korun. Tedy o celé 1,4 miliony Kč více,“
vypočítává Lukáš Raška, analytik Portu.
DIP jako alternativa
k penzijku
V době, kdy je spoření
na důchod nezbytností, přichází dlouhodobý investiční produkt (DIP) jako
moderní alternativa k tradičnímu penzijnímu spoření. DIP překonává omezení
klasického DPS především ve flexibilitě a možnostech individuálního přístupu k investování
s vyšším potenciálem zhodnocení. Svoboda při správě úspor u DIPu umožňuje
také upravovat investiční strategii v závislosti na věku a toleranci
k riziku. Klient tak může mít peníze lépe pod kontrolou a usilovat o vyšší
výnosy, což je při dlouhodobém investičním horizontu klíčové. Významnou roli
hraje i výše poplatků, jak dokládá výše uvedený modelový příklad.
„Pro ty, kdo chtějí
dlouhodobě budovat finanční jistotu na stáří, ale nevyhovují jim omezení tradičních
penzijních fondů, je DIP modernější a flexibilnější volbou, která umožňuje
efektivní investování s potenciálem vyššího zhodnocení,“ doplňuje Luňáček. Podle Luňáčka je další velkou výhodou DIPu
stejná úroveň daňového odpočtu jako u DPS, a to až 48 000 Kč ročně, stejně
jako možnost příspěvků zaměstnavatele.
Portu začalo DIP nabízet mezi prvními a s více než 25 tisíci klienty se
etablovalo jako druhý největší poskytovatel na trhu. Nejoblíbenější volbou mezi
klienty je produkt Portfolia na míru, který využívá indexové ETF fondy pod
profesionální správou Portu. Průměrná investice na Portu DIP účtu je po prvním
roce 40 tisíc korun. Portu aktuálně eviduje přes 5 000 zaměstnavatelů,
kteří investorům na Portu DIP přispívají. A toto číslo každý týden narůstá.