Plnění státního rozpočtu si v roce 2025 zatím vede lépe než v minulém roce, když deficit ke konci letošního února činí 68,6 mld. Kč. To je zhruba o třetinu nižší schodek než za první dva měsíce loňského roku. Nicméně to zatím neznamená, že schválený rozpočet bude dodržen či dokonce skončí výrazně pod plánem. Se soudy je třeba počkat, protože rozpočet se nevyvíjí lineárně a otázkou bude také výše ekonomického růstu v letošním roce.

Příjmyve srovnání s minulým rokemvzrostlyo necelých 9 % (+23,4 mld.Kč), kdyžinkasodanístouplo o 12 % (+14,6 mld.Kč) i v souvislosti se změnou rozpočtového určenídaní(tzv.RUD). Zvýšil se výběr napojistnémo více než 9 mld. Kč, v relativním vyjádření pak o necelých 8 %, což naznačuje pokračující solidnínárůstmezdčeskýchzaměstnanců. Zároveň se nejedná pouze orůstv nominální výši, ale především při započítáníinflace, která se od začátku loňského roku pohybuje mezi 2-3 %. Postupné obnovování kupní síly tuzemskýchdomácnostívede spotřebitele k vyšším útratám, což se pozitivně projevuje i na příjmechstátního rozpočtu. Nainkasudaně z přidané hodnotyvybralstátmeziročně více o takřka 9 %, absolutně pak o více než 5 mld. Kč. Rovněž byl zaznamenán silný nárůst uspotřebníchaenergetickýchdaní(+14,9 %, +3,6 mld. Kč), kde se kromě vyššíspotřebyprojevil také efektvyšší daněnatabáka rovněž se nově od tohoto roku daní zahřívanétabákovévýrobky (např.e–cigarety).
Výdajebyly oproti minulému roku nižší o 3 % (-10,5 mld. Kč), přičemž hlavní rolipoklesusehrála nižší podpora poskytovaná v oblastienergií(-12,5 mld. Kč). Zároveň v únoru byly méně předfinancovány projekty na výzkum, vývoj a inovace (-3,8 mld. Kč). Naopak se navýšilydotaceregionálnímuškolství(+4,2 mld. Kč), podpora sportu (+3,2 mld. Kč) asociální dávky(+2,3 mld. Kč). K navýšení v poslední zmíněné oblasti přispívá zejména řádnávalorizace důchodů, díky čemuž se zvyšujeprůměrný důchodo 1,7 %. Snížily se transferystátnímfondům, ať už se jednalo oStátní zemědělský intervenční fond,Státní fond dopravní infrastrukturyčiStátnífondživotního prostředí.Kapitálovévýdaje byly meziročně nižší o 3,5 mld. Kč, nicméně podstatné je zejména, aby šly do oblastí, které přinesoučeské ekonomicepřidanou hodnotua nasměřují jí k vyššímuhospodářskému růstu. Obsluhastátního dluhusice poklesla o 1 mld. Kč, resp. o 10 %, v dlouhodobém měřítku, pokud neukočírujeme veřejnéfinance, budou náklady na dluhovouslužbuale růst.

Z plnění státního rozpočtu za první dva měsíce tohoto roku nelze dělat velké závěry, ačkoli průběžný výsledek je relativně příznivý. Bude ovšem nutné počkat na další měsíce, jak v souvislosti s dopady konsolidačního balíčku přijatého v minulém roce, tak s výkonem české ekonomiky, před kterou stojí nemalé výzvy. Zároveň je třeba uvažovat v delším horizontu, kde vezme český stát peníze na nutné zvýšení obranných výdajů, přičemž by se měl vyvarovat cestě na dluh.

Autor: Martin Kron, analytikEditor: Lenka Kalivodová, analytičkaTým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.