Organisation for Economic Co-operation and Development
Materiál je shrnutím Hospodářského přehledu České republiky 2025. Za vydání přehledu je odpovědný Výbor pro hospodářské přehledy (EDRC) OECD, který je pověřen hodnocením hospodářské situace členských zemí.
Pozn. Jedná se o pracovní překlad zpracovaný Ministerstvem financí
ZÁKLADNÍ STATISTIKY ČESKÉ REPUBLIKY, 2023
(Údaje v závorkách představují průměr OECD) ¹
|
|
|||||
| Počet obyvatel (v milionech) | 10.9 | Hustota obyvatel na km² | 140.9 | (39.2) | |
| Pod 15 (%) | 15.8 | (17.0) | Průměrná délka života (roky, 2022) | 79.0 | (79.6) |
| Nad 65 (%) | 20.8 | (18.3) | Muži (2022) | 76.2 | (77.0) |
| Narození v cizině (% populace, 2020) | 5.1 | (13.9) | Ženy (2022) | 82.0 | (82.4) |
| Průměrný růst za posledních 5 let (%) | 0.5 | (0.4) | Poslední všeobecné volby | Říjen 2021 | |
|
HOSPODÁŘSTVÍ |
|||||
| Hrubý domácí produkt (HDP) | Podíl z přidané hodnoty (%) | ||||
| V běžných cenách (mld. USD) | 343.7 | Zemědělství, lesnictví a rybaření | 1.8 | (2.8) | |
| V běžných cenách (mld. CZK) | 7 626.6 | Průmysl včetně stavebnictví | 33.0 | (27.2) | |
| Průměrný reálný růst za posledních 5 let (%) | 1.0 | (1.7) | Služby | 65.3 | (70.0) |
| Na obyvatele (v tis. USD PPP) ² | 53.1 | (59.0) | |||
|
SEKTOR VLÁDNÍCH INSTITUCÍ |
|||||
| Výdaje | 43.9 | (42.9) | Hrubý finanční dluh (OECD: 2022) | 48.6 | (109.4) |
| Příjmy | 40.1 | (38.1) | Čistý finanční dluh (OECD: 2022) | 15.6 | (66.6) |
|
EXTERNÍ ÚČTY |
|||||
| Měnový kurz (CZK per USD) | 22.19 | Hlavní export (% celkového vývozu zboží) | |||
| Měnový kurz PPP (USA = 1) | 13.21 | Stroje a elektronika | 37.6 | ||
| V procentech HDP | Dopravní prostředky | 21.5 | |||
| Vývoz zboží a služeb | 69.1 | (31.2) | Různé průmyslové výrobky | 8.1 | |
| Dovoz zboží a služeb | 64.0 | (31.2) | Hlavní dovoz (% celkového dovozu zboží) | ||
| Saldo běžného účtu | 0.3 | (-0.4 3) | Stroje a elektronika | 37.7 | |
| Čistá mezinárodní investiční pozice | -13.3 | Dopravní prostředky | 10.8 | ||
| Kovy | 9.8 | ||||
|
TRH PRÁCE, DOVEDNOSTI A INOVACE |
|||||
| Míra zaměstnanosti (osob ve věku 15 a více, %) | 58.4 | (58.0) | Míra nezaměstnanosti, VŠPS (osob ve věku 15 a více, %) | 2.6 | (4.8) |
| Muži | 67.1 | (65.5) | Mládež (ve věku 15-24, %) | 8.3 | (10.6) |
| Ženy | 50.2 | (50.8) | Dlouhodobě nezaměstnaní (1 rok a déle, %) | 0.7 | (1.0) |
| Míra ekonomické aktivity (osoby ve věku 15 a více, %) | 60.0 | (60.9) | Dosažení vyššího vzdělání (ve věku 25-64, %) | 27.0 | (41.0) |
| Průměrné odpracované hodiny za rok | 1 766 | (1 742) | Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj (% HDP, 2021) | 2.0 | (2.9) |
|
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ |
|||||
| Celková dodávka primární energie na obyvatele (toe,) | 3.5 | (3.7) | CO₂ emise ze spalování paliva na obyvatele (tuny) | 7.5 | (7.6) |
| Obnovitelné zdroje energie (%) | 12.5 | (12.5) | Odběr vody na obyvatele (1 000 m³, 2022) | 0.1 | |
| Vystavení znečištění ovzduší (více než 10 μg/m³ PM 2.5, % populace, 2020) | 97.7 | (56.5) | Komunální odpad na obyvatele (tuny, 2021, OECD: 2022) | 0.6 | (0.5) |
|
SPOLEČNOST |
|||||
| Příjmová nerovnost (Gini koeficient, 2022, OECD: poslední dostupné) | 0.249 | (0.316) | Výsledky vzdělávání (skóre PISA, 2022) | ||
| Míra relativní chudoby (%, 2022) | 6.42 | (11.7) | Čtení | 489 | (476) |
| Střední hodnota disponibilního příjmu domácnosti (tis. USD PPP, 2021, OECD: 2020) | 27.6 | (30.0) | Matematika | 487 | (472) |
| Veřejné a soukromé výdaje (% HDP) | Přírodní vědy | 498 | (485) | ||
| Zdravotní péče (OECD: 2022) | 8.5 | (9.2) | Podíl žen v parlamentu t (%) | 26.0 | (32.8) |
| Důchody (2019) | 8.5 | (9.5) | Čistá oficiální rozvojová pomoc (% HND, 2022) | 0.4 | (0.4) |
| Vzdělání (celkové výdaje, 2020) | 4.5 | (5.1) | |||
1. Pokud se rok liší od toho uvedeného v hlavním nadpisu tabulky, je uveden v závorkách. Pokud ve zdrojové databázi není uveden souhrn OECD, vypočítá se jednoduchý OECD průměr z posledních dostupných údajů, pokud existují data aspoň pro 80 % členských zemí.
2. Agregát OECD se vztahuje k váženému průměru.
Zdroj: Výpočty jsou provedeny na základě dat extrahovaných z databází následujících organizací: OECD, Mezinárodní energetická agentura (IEA), Mezinárodní organizace práce (ILO), Mezinárodní měnový fond (IMF), Organizace spojených národů, Světová banka.
Klíčová sdělení:
• Pro zajištění dlouhodobé fiskální udržitelnosti je klíčové zvyšování efektivity výdajů a řešení rostoucích nákladů na stárnutí obyvatelstva.
• Oživení růstu produktivity a konvergence vyžaduje posílení inovační kapacity a podnikatelské dynamiky v České republice.
• Pro splnění cílů České republiky v oblasti klimatu je třeba urychlit politická opatření v rámci nahrazení uhlí a snížení energetické a emisní náročnosti budov.
• K vyřešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků a zajištění rovných příležitostí pro všechny je nutné vyřešit nerovnosti ve vzdělávání, zvyšovat kvalitu a efektivitu školství, rozšířit možnost rekvalifikace a zvyšovat kvalifikace pracovníků v průběhu jejich kariéry.
Příprava na budoucí výzvy
K udržení silné hospodářské konvergence, která jde tváří v tvář budoucím výzvám, jako např. stárnutí populace, zelená a digitální tranzice, bude nutné vytvoření fiskálních rezerv, změna priorit výdajů a přechod na zelenější a růstový model založený na znalostní-ekonomice.
Za tři desetiletí od vstupu do OECD udělalo Česko impozantní pokrok směrem k průměrné životní úrovni OECD, a to díky své otevřenosti obchodu a investicím, stabilnímu institucionálnímu rámci a vzdělanosti obyvatelstva. Česko si také udržuje jednu z nejnižších příjmových nerovností a míry chudoby v OECD, což je podpořeno vysokou zaměstnaností a dobře rozvinutým sociálním systémem.
Politická opatření se musí zabývat dlouhodobějšími problémy. To zahrnuje zajištění dlouhodobé fiskální udržitelnosti při rostoucích výdajovým tlakům, které souvisejí se stárnutím populace, zajištění vzdělávacího systému, který bude poskytovat rovné příležitosti a relevantní dovednosti pro všechny, posílení významu inovací a podnikatelské dynamiky jako hnací síly růstu, a zároveň posílení kapacit pro zmírnění
| Návrat k fiskální obezřetnosti a řešení dlouhodobějších fiskálních problémů při zrychlujícím hospodářském růstu V letech 2025 a 2026 by měl hospodářský růst zrychlit, ale rizika jsou vychýlená směrem dolů. Restriktivní měnová politika by se měla nadále postupně uvolňovat podmíněno trvalým odezněním základních inflačních tlaků. Fiskální politika by měla pokračovat ve vytváření rezerv a připravovat se na dlouhodobější výzvy. |
a přizpůsobení se na změny klimat
V roce 2024 se ekonomika vrátila k růstu (Graf 1), a to především díky oživení soukromé spotřeby. Silný růst reálného disponibilního důchodu, uvolňování finančních podmínek, vyšší využívání fondů EU a zlepšující se poptávka od obchodních partnerů podpoří zrychlení růstu v letech 2025 a 2026 (tabulka 1). Trh práce zůstane napjatý.
Rizika jsou vychýlena směrem dolů. Zvýšení obchodních bariér nebo trvalejší zpomalení růstu obchodních partnerů, zejména Německa, by mělo negativní dopad na českou exportně orientovanou ekonomiku. Geopolitické napětí by mohlo vést k opětovnému globálnímu růstu cen energií a narušení dodavatelských řetězců.
Měnová politika zůstává restriktivní. Centrální banka snížila měnověpolitické sazby, celková inflace klesla zpět do blízkosti 2% cíle. Základní inflační tlaky, zejména u služeb, však zůstávají zvýšené.
Finanční systém je i nadále odolný, ale je třeba pečlivě sledovat rizika. Vysoký podíl bankovních úvěrů na rezidenční a komerční nemovitost a rostoucí expozice vůči podnikovým úvěrům v cizí měně vytvářejí zranitelná místa. Veřejné orgány by měly být připraveny přizpůsobit makroobezřetnostní politiku za účelem snížení rizika.
Tabulka 1. Růst reálného HDP by měl zrychlit
Roční míry růstu, %, není-li uvedeno jinak
|
2024 |
2025 |
2026 |
||
|
Růst reálného HDP |
1.0 | 2.41 | 2.5 | |
|
Míra nezaměstnanosti (% pracovní síly) |
2.6 | 2.7 | 2.5 | |
|
Inflace (index spotřebitelských cen) |
2.4 | 2.3 | 2.0 | |
|
Fiskální saldo (% HDP) |
-2.8 | -2.6 | -1.9 | |
Zdroj: OECD, Economic Outlook database.
Graf 1. Ekonomika se vrátila k mírnému růstu
Reálný růst HDP, index 2019Q1 = 100
Zdroj: OECD Economic Outlook database.
Fiskální konsolidace by měla pokračovat i ve střednědobém horizontu, aby se obnovily fiskální rezervy, pro připravení se na dlouhodobé výdajové tlaky a pro podporu procesu dezinflace. Vláda v roce 2024 vhodně zahájila konsolidaci veřejných. Konsolidační opatření by měla být upřesněna, aby došlo ke splnění vnitrostátních fiskálních pravidel a fiskálních pravidel EU, přičemž by měly být zohledněny distribuční dopady.
Zvýšení efektivity veřejné správy může pomoci zlepšit fiskální udržitelnost a zvýšit kvalitu služeb. Budování kapacit pro pravidelné provádění přezkumů výdajů může pomoci identifikovat potenciální úspory, aniž by došlo k poškození výsledků. To nicméně vyžaduje lepší přístup k datům. Posílení motivace pro příliš malé obce ke spolupráci nebo slučování může zlepšit poskytování veřejných služeb a zvýšit investice na lokální úrovni.
StatLink 2https://stat.link/6tcswx
Přijaté reformy, které mají zlepšit celkovou udržitelnost důchodového systému, by měly být plně implementovány. Změny zahrnují snížení růstu důchodových dávek, zpřísnění podmínek pro předčasné odchod do důchodu a zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu. Navázání zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu na prodlužování střední délky života by růst výdajů ještě více utlumilo.
Revize rodinných dávek by snížila demotivaci žen s malými dětmi k návratu do zaměstnání. Míra zaměstnanosti žen s malými dětmi je velmi nízká, což brání kariérnímu postupu a přispívá k rozdílům v odměňování žen a mužů. Zkrácení nároku na dlouhou rodičovskou dovolenou, přesun prostředků od peněžitých rodinných dávek k rozšíření přístupu ke kvalitním a cenově dostupným předškolním zařízením a zároveň zvýšení flexibility pracovních podmínek může pomoci skloubit pracovní a rodinný život.
|
Posílení inovací a podnikatelské dynamiky Růst produktivity se po světové finanční krizi výrazně zpomalil a po vypuknutí pandemie se zastavil, čímž vznikl značný rozdíl v produktivitě oproti průměru OECD. Posílení inovační kapacity a podnikatelské dynamiky může pomoci oživit růst produktivity. |
Intenzita výzkumu a inovační kapacita ekonomiky se zlepšily, avšak stále zaostávají za mnoha zeměmi OECD. Lepší zacílení podpory podniků v oblasti výzkumu a vývoje na mladé a malé firmy a další rozvoj kapitálových trhů mohou pomoci překonat finanční omezení firem. Dále lze posílit přenos znalostí a technologií z vysokých škol a výzkumných ústavů do podniků.
Dynamika podnikání je relativně nízká, což brání rozvoji nových technologií. Pro usnadnění vstupu produktivních a inovativních podniků na trh a podporu jejich růstu, jakož i pro odchod neproduktivních podniků je klíčové posílení ekosystému pro začínající start-upy, zlepšení regulace trhu s výrobky a zefektivnění insolvenčních řízení.
|
Přechod na čisté nulové emise Česko v posledních třech desetiletích výrazně snížilo emise skleníkových plynů, ale emise a energetická náročnost ekonomiky zůstávají stále vysoké. Přechod na čisté nulové emise vyžaduje nákladově efektivní balíček politik mitigace spolu s opatřeními na zmírnění dopadů na zranitelné skupiny obyvatelstva a posílení rámce pro přizpůsobení se změně klimatu. |
Pokračující úsilí o posílení rámce pro veřejnou integritu a boj proti korupci může zlepšit podnikatelské prostředí. Připravovaný zákon, který poprvé zavádí pravidla pro lobbování, by měl být doplněn o rozšíření a lepší kontrolu pravidel po skončení pracovního poměru, aby se předešlo situacím střetu zájmů. Současná pravidla se na státní správu a vládní sektor vztahují pouze v omezených případech.
Efektivní ceny uhlíku jsou příliš nízké na to, aby bylo možné dosáhnout environmentálních cílů, zejména v sektorech mimo systém EU pro obchodování s emisními povolenkami. Velké rozdíly v cenách uhlíku v jednotlivých odvětvích a činnostech znamenají, že mezní náklady na snižování emisí nejsou vyrovnány, což může zvyšovat náklady na snižování emisí.
Plánované vyřazení uhlí z energetického mixu do roku 2033 je nezbytné pro dosažení čistých nulových emisí, ale vyžaduje urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie, včetně dalšího zjednodušení povolovacích řízení. To by zajistilo energetickou bezpečnost, zejména do doby, než budou k dispozici nové jaderné kapacity.
Navzdory pokroku zůstává sektor obytných budov vysoce energeticky neefektivní a znečišťující. Zavedení přísnějších předpisů a cílená finanční pomoc nejpotřebnějším domácnostem by pomohly motivovat k renovacím obydlí. Systémy centrálního vytápění je třeba modernizovat a dekarbonizovat.
Je třeba zmírnit sociální dopady klimatických politik. Podíl vysoce znečišťujících profesí na celkové zaměstnanosti je vysoký, což naznačuje značnou potřebu přeškolení a zvyšování kvalifikace pracovníků. Přizpůsobení se změně klimatu lze posílit. Zajištění dostatečné kapacity na místní úrovni pro plánování a provádění adaptačních opatření by zvýšilo odolnost vůči přírodním katastrofám, jako jsou povodně.
Graf 2. Bytový sektor je energeticky neefektivní
Intenzita spotřeby energie, celková spotřeba energie na podlahovou plochu (GJ/m2), sektor bydlení, rok 2022 nebo nejnovější rok
Poznámka: Průměr za OECD.
Zdroj: IEA (2024), IEA Energy end-uses and efficiency indicators database.
StatLink 2https://stat.link/hcu1e4
Zlepšení vzdělávání a dovedností pro všechny
Školní výsledky jsou celkově dobré, ale zhoršují se u nejzranitelnějších skupin. Růst produktivity je navíc ohrožen nedostatkem kvalifikací a nesouladem mezi dovednostmi a potřebami pracovního trhu. Zlepšení dovedností vyžaduje zlepšení výsledků vzdělávání pro všechny studenty prostřednictvím řešení nerovností a zvýšení kvality a efektivity vzdělávacího systému, jakož i rozšíření příležitostí k rekvalifikaci a zvyšování
kvalifikace pracovníků v průběhu jejich kariéry.
Rozšíření cenově dostupných a kvalitních zařízení předškolní péče o děti by mělo pozitivní vliv na budoucí výsledky dětí ve vzdělávání. To by bylo obzvláště prospěšné pro děti ze znevýhodněného prostředí, u nichž je větší pravděpodobnost, že se setkají s nekvalitním prostředím pro předškolní vzdělávání.
Socioekonomické zázemí souvisí s volbou a výsledky žáků ve vzdělávání (Graf 3) a znevýhodnění žáci, včetně Romů, se často sdružují v určitých školách. Pro snížení nerovnosti ve vzdělávání je zásadní oddálit třídění žáků podle schopností (tzv. „tracking“) ve školách a snížení rozdílů v kvalitě jednotlivých vzdělávacích cest. Směřování finančních prostředků do škol, které mají vysoký podíl znevýhodněných žáků, za účelem individualizované podpory dětí se speciálními vzdělávacími potřebami může zlepšit souhrnné vzdělávací výsledky.
Nedostatek učitelů, a to zejména ve venkovských oblastech a v některých vědeckých oborech, spolu s roztříštěnou sítí škol brání kvalitě a efektivitě školství. Zlepšení pracovních podmínek učitelů, včetně nabídky rozmanitých kariérních cest, je klíčové pro zvýšení atraktivity tohoto povolání. Ke zlepšení řízení škol by, alokaci zdrojů a výkonu studentů by přispělo přenesení odpovědnosti za zřizování a řízení škol na obce s rozšířenou působností nebo obce s pověřeným obecním úřadem (tj. obce, které plní několik správních funkcí jménem menších okolních obcí) a také zavedení pravidel pro minimální velikost škol.
Nedostatek adekvátních dovedností a nesoulad mezi dovednostmi pracovníků a potřebami trhu práce je výrazný. Reforma systému odborného vzdělávání a přípravy, která by omezila přílišnou specializaci a podpořila by učení založení na práci (tzv. „work-based learning“), by pomohla lépe sladit dovednosti absolventů s potřebami trhu práce. Poskytování grantů a půjček jejichž splácení je podmíněno příjmem zranitelným studentům je nezbytné pro zvýšení počtu studentů terciárního vzdělávání. Rozšíření možností rekvalifikace a zvyšování kvalifikace prostřednictvím flexibilních modulárních a vysoce kvalitních vzdělávacích
programů by pomohlo zvýšit přizpůsobivost pracovní síly měnícím se kvalifikačním potřebám.
Graf 3. Výsledky žáků jsou silně spojeny se socioekonomickým zázemím
Rozdíl ve výsledcích v matematice podle národního kvartilu ESCS (horní versus dolní kvartil), PISA 2022
Pozn.: Představuje prostý rozdíl ve skóre bez kontroly dalších vysvětlujících faktorů. Žák se socioekonomickým zvýhodněním (znevýhodněním) se nachází v horní (dolní) čtvrtině indexu ekonomického, sociálního a kulturního statusu (ESCS) ve své zemi/ekonomice v rámci šetření PISA. Zdroj: OECD (2023), PISA 2022 Results (Volume I): The State of Learning and Equity in Education, PISA, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/53f23881–en.
StatLink 2https://stat.link/ujyhon
|
Hlavní zjištění |
Klíčová doporučení |
|
Zvýšení odolnosti vůči šokům a zlepšení dlouhodobé fiskální udržitelnosti |
|
| Měnová politika se uvolnila, ale zůstává restriktivní. Celková inflace klesla do blízkosti 2% cíle, ale inflace cen služeb je zvýšená a růst mezd je rychlý. | Pokračovat v postupném uvolňování restriktivní měnové politiky podmíněného trvalým odezněním základních inflačních tlaků. |
| Veřejný dluh se po nedávných krizích výrazně zvýšil, i když v mezinárodním srovnání zůstává nízký. Vláda zahájila fiskální konsolidaci, ale opatření k dosažení fiskálního cíle strukturálního rozpočtového deficitu ve výši 1 % HDP zatím nebyla upřesněna. | Pokračovat ve fiskální konsolidaci a stanovit opatření ke splnění střednědobých fiskálních cílů a obnovení fiskálních rezerv. |
| Je třeba posílit tvorbu politik založených na datech (tzv. „evidence-based“) a výkonnostní sestavování rozpočtu. Přezkumy výdajů byly pilotně provedeny v roce 2023. | Vybudovat kapacitu pro provádění komplexních přezkumů výdajů a jejich začleněni do rozpočtového procesu. Zajistit dostupnost a přístup k odpovídajícím výkonovým údajům, včetně zajištění spolupráce mezi ministerstvy. |
| Nedávné důchodové reformy zlepšily udržitelnost. Deficitní hospodaření důchodového pojištění však přetrvá. | Propojit zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu od roku 2030 s prodloužením očekávané doby dožití. |
| Placená rodičovská dovolená je delší než jinde, což negativně ovlivňuje kariérní vyhlídky žen a rovnost mezd mezi ženami muži. V roce 2023/24 tvořily ženy více než 98 % příjemců rodičovské dovolené. | Zkrátit skutečnou délku rodičovské dovolené a její část podmínit účastí druhého rodiče. Přesměrovat peněžité dávky pro rodiny na rozšíření kvalitních a cenově dostupných kapacit předškolního vzdělávání a péče. |
|
Podpora inovací a podnikatelské dynamiky |
|
| Výdaje podniků na výzkum a vývoj relativně nízké. Vládní podpora investic do výzkumu a vývoje je nízká a většinou se zaměřuje na přímou podporu (např. granty). | Umožnit proplacení daňového příspěvku na výzkum a vývoj nebo prodloužit možnou dobu pro uplatnění daňového odpočtu pro malé a mladé podniky. |
| Kapitálové trhy nejsou dostatečně rozvinuté a investice rizikového kapitálu jsou nízké. | Zlepšit podmínky pro institucionální investory, aby mohli investovat do rizikového kapitálu, a zvážit posílení daňových pobídek pro tzv. andělské investory („business angels“). |
| Dynamika podnikání je relativně nízká. Podíl nově založených podniků na celkovém počtu podnikatelů je nižší než v ostatních ekonomikách OECD. | Zřídit jednotné kontaktní místo a zavést pravidlo tzv. „tichého souhlasu“, aby se zjednodušily administrativní procesy pro získání licencí a povolení. |
| Vnímaná míra korupce je stále vysoká. Podle zprávy o právním státě EU představuje nedostatek širších pravidel pro tzv. „efekt otáčivých dveří“ mezeru v právním rámci. | Pokračovat v posilování rámce veřejné integrity, mimo jiné rozšířením pravidel pro členy vlády, parlamentu a státní správy po skončení pracovního poměru. |
|
Přechod na čisté nulové emise |
|
| Efektivní cena uhlíku je relativně nízká a ceny uhlíku se v jednotlivých sektorech hospodářství výrazně liší. Dotace a daňové výdaje na fosilní paliva oslabují cenové signály a mohou ohrozit klimatické cíle. | Postupně zrušit dotace na fosilní paliva a zvýšit efektivní ceny uhlíku v sektorech mimo systém EU pro obchodování s emisními povolenkami. Zmírnit dopad na zranitelné domácnosti prostřednictvím cílených transferů. |
| Uhlí je v energetickém mixu stále převládající. Plánované ukončení těžby uhlí do roku 2033 a další elektrifikace ekonomiky si vyžádají významné rozšíření kapacity obnovitelných zdrojů energie. | Více zjednodušit povolovací řízení pro obnovitelné zdroje energie, mimo jiné zřízením jednotných správních míst a vyčleněním vhodných pozemků pro zrychlené zóny. |
| Sektor rezidenčních budov je energeticky a uhlíkově velmi náročný. Je také hlavním emitentem jemných prachových částic. | Zaměřit se na dotace na renovaci pro domácnosti s nízkými příjmy, které žijí v energeticky nejméně efektivních obydlích. Rozšířit úvěrové programy se zvýhodněnými podmínkami určené pro renovace. |
| Podíl vysoce znečišťujících profesí na celkové zaměstnanosti je vysoký, což naznačuje značnou potřebu rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků. | Rozšířit aktivní politiky trhu práce, zejména cílené programy odborné přípravy a rekvalifikační programy. Posílit kapacitu veřejných služeb zaměstnanosti, aby mohly účinně profilovat uchazeče o zaměstnání. |
|
Zlepšení vzdělávání a dovedností pro všechny |
|
| Omezená kapacita a nízká cenová dostupnost snižují účast na předškolním vzdělávání a péči, a to zejména u dětí ze znevýhodněného prostředí a dětí ve věku do 3 let, což má negativní vliv na výsledky vzdělávání. | Zvýšit kapacity vysoce kvalitního a cenově dostupného předškolního vzdělávání a péče. |
| Socio-ekonomické zázemí má silný vliv na výsledky žáků. Rozdíly ve vzdělávacích výsledcích mezi školami jsou velké. | Směřovat zdroje do škol s vysokým podílem znevýhodněných žáků a využívat aktuální a spolehlivá data a metody pro výběr takových škol. |
| Možnosti profesního rozvoje učitelů jsou omezené. | Podporovat větší rozmanitost kariérních cest pro učitele, a to vytvořením profilu kompetencí učitelů, formálních požadavků na hodnocení zahrnujících standardizované a externě ověřené systémy certifikace. |
| Velká územní fragmentace a vysoká decentralizace vzdělávací politiky vede k tomu, že mnoho malých základních škol dosahuje nedostatečných výsledků. | Přenést odpovědnost za zřizování a řízení základních škol a s tím související financování na společenství obcí nebo obce s rozšířenou působností a zavést pravidla pro minimální velikost škol s cílem prosadit slučování a/nebo spolupráci škol. |
| Veřejné vysokoškolské vzdělávání není obecně zpoplatněno, ale nedostatečná podpora studentů ztěžuje přístup zranitelných skupin k vysokoškolskému studiu. | Zavést stipendia a půjčky se splácením podmíněným příjmem pro sociálně zranitelné studenty. |
| Účast dospělých ve vzdělávacích programech je nízká, zejména u pracovníků s nízkou kvalifikací | Rozšířit nabídku modulárního vzdělávání a zavést vysoce kvalitní „mikrocertifikáty“ do národního registru kvalifikací. |