ECB snížila depozitní sazbu podle očekávání o 25 bb na
2,5 %. V prohlášení centrální banka uvádí, že nastavení měnové politiky je
podle ní stále restriktivní, avšak míra této restrikce se již výrazně zmenšila.
Další kroky budou stejně jako doposud podmíněny novými daty. Nová prognóza ECB
byla podle očekávání přehodnocena ve směru nižšího ekonomického růstu a vyšší
inflace. Růst spotřebitelských cen by podle ní měl dosáhnout v letech 2025–2027
2,3 %, 1,9 %, respektive 2 %. HDP eurozóny se podle ECB letos zvýší o 0,9 % a v
následujících dvou letech jeho dynamika přesáhne 1 %. Nárůst výdajů na obranu
vnímá prezidentka Lagardeová jako proinflační riziko.

Solidní tuzemský mzdový růst podle nás podpoří opatrnost
ČNB. Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v loňském závěrečném čtvrtletí
meziročně o 7,2 %. Z mezičtvrtletního pohledu se podle našeho odhadu mzdy v Q4
24 zvýšily stejně jako ve třetím čtvrtletí, tedy o 1,8 % q/q (sezónně
očištěno). Reálné mzdy sice rostou mezičtvrtletně již sedm čtvrtletí v řadě, i
tak se ale na konci loňského roku kupní síla průměrné mzdy nacházela pouze na
úrovni konce roku 2018. Mzdový růst byl v Q4 24 silnější, než předpokládaly
finanční trhy i ČNB. Tržní konsenzus očekával růst reálné mzdy o 3,8 % y/y,
tedy o 0,4 pb méně než ve skutečnosti. Oproti únorové prognóze ČNB, ve které
centrální banka očekávala v Q4 24 růst průměrného nominálního výdělku o 7 %
y/y, se také jedná o mírné proinflační překvapení (skutečnost 7,2 %). To platí
i z pohledu odvětvové struktury. V pro ČNB klíčových tržních odvětvích totiž
mzdy meziročně vzrostly o silných 8,3 %, zatímco centrální banka předpokládala
„pouze“ 7,6 %. Celkově by proto dnešní data mohla podpořit jestřábí naladění
ČNB. V souhrnu ovšem nevnímáme vývoj na trhu práce jako nikterak výrazné
proinflační riziko. Pozorovaný růst reálných mezd totiž zhruba odpovídá
dlouhodobému trendu ve vývoji produktivity práce. Více zde: https://bit.ly/Wages_4Q24_CZ.

Na finančních trzích dnes pokračoval výprodej evropských
dluhopisů. Ten nabral na síle již včera v souvislosti se zprávami o růstu
výdajů na obranu v EU. Výnos desetiletého německého státního dluhopisu narostl
o dalších 10 bb na 2,9 %. Dolarové tržní úrokové sazby a výnosy amerických
dluhopisů naproti tomu významný pohyb nezaznamenaly. Úrokový diferenciál tak
hrál ve prospěch eura, které proti zeleným bankovkám zpevnilo o 0,5 % na 1,084
USD/EUR, což je jeho nejsilnější hodnota od loňského listopadu. Poměrně slušně
zatím tomuto nepříznivému globálnímu trendu odolávají, patrně i s ohledem na
dobrou fiskální pozici ČR, tuzemské státní dluhopisy, jejichž výnosové rozpětí
u desetileté splatnosti se vůči německým protějškům za poslední tři dny zúžilo
o cca 20 bb na zhruba 140 bb. Ani evropským rizikovým aktivům se příliš
nedařilo. Akciové indexy skončily většinově v červených číslech a korekci zisků
k euru zaznamenaly také měny středoevropského regionu včetně koruny, která
oslabila o 0,1 % na 25,02 CZK/EUR.