Donald Trump oznámil zavedení recipročních cel. Vývoj finančních trhů naznačuje, že 47. prezident Spojených států střelil ekonomiku do vlastní nohy. Otázkou je, zda jde jen o škrábnutí, nebo zda kulka trefila přímo tepnu. Jisté je, že teď začíná klíčová fáze vyjednávání, během které se rozhodne, jak velké zpomalení budou reciproční cla znamenat pro světovou ekonomiku.

Reciproční cla mají minimální hranici 10 %. Vyšší hodnoty jsou následně určeny dle toho, jak Trumpův tým vyhodnotil neférovost obchodních vztahů u jednotlivých zemí nejen na základě celní politiky, ale i dalších netarifních faktorů, od kurzové manipulace až po existenci daně z přidané hodnoty. Přesnou metodiku výpočtu od oficiálních zdrojů nemáme. Evropě však přidělila číslo 20 % a například Číně 34 %. V kombinaci s dalšími cly by se celní zatížení druhé největší ekonomiky světa mohlo dostat až nad 50 %.

Spekuluje se, že Trumpův tým nešel s výpočtem příliš do hloubky. Někteří ekonomové poukazují na to, že při výpočtu cel vydělil čistý export u dané země, tedy obchodní deficit/přebytek USA s danou zemí, který vydělil importem do USA a vynásobil stovkou, abychom se dostali na procentní vyjádření. Z dostupných dat tento výpočet pro mnoha zemí opravdu sedí.

Čím větší obchodní deficit z titulu vyššího dovozu do USA, tím vyšší cla. Pokud byl výsledek nižší než 10 %, automaticky se mohlo zaokrouhlovat na 10 %. Spekulovat můžeme, že se tak mohlo stát i v případech obchodního přebytku.

Cla představují z krátkodobého hlediska proinflační faktor. Z toho dlouhodobého budou působit na výhled slabšího růstu, který může inflační tlaky naopak brzdit. Dopady celních opatření v krátkém a dlouhém období budou o to silnější, pokud se zasažené země uchýlí k odvetným opatřením. Rozpoutání nemilosrdné obchodní války by bylo krokem k výraznému zpomalení růstu všech zasažených ekonomik, které by zatížilo především nízkopříjmové domácnosti. Clo totiž není ničím jiným než regresivní daní.

Finanční trhy věnují pozornost zejména růstové stránce dopadů celní politiky. Už před samotným oznámení recipročních cel bylo patrné, že se americké trhy více obávají zpomalení budoucího ekonomického růstu než inflace. Výnosy amerických dluhopisů klesaly, zejména ty u nejdelších splatností. To znamená odliv kapitálu do bezpečí v souvislosti se zhoršeným makroekonomických výhledem, který donutí centrální banku k rychlejšímu snižování sazeb.

Tržní výhled amerických sazeb ještě před měsícem zaceňoval necelá tři kola snížení úroků po čtvrt procentním bodu. Po oznámení cel se dostáváme směrem ke čtyřem oproti dvěma očekávaným v březnové prognóze centrální banky. To jde ruku v ruce s poklesem amerických výnosů, ale i s oslabením amerického dolaru. Vše pak podtrhuje propad akcií, který se během čtvrtečního obchodování přelije přes všechny regiony, od Asie přes Evropu až po USA.

Reciproční cla jsou pro akcie negativním faktorem. Výraznější výprodeje čekejme, pokud bude rozpoutána ona nemilosrdná obchodní válka. V takovém případě čekejme odliv kapitálu do bezpečných přístavů, jako jsou státní dluhopisy či zlato. Pokles výnosu desetiletého amerického státního dluhopisu pod 4 % by netrval dlouho. Nevylučujeme ani další posun historických maxim cen zlata, které by mohly překonat i ty nejoptimističtější výhledy pracující s úrovněmi kolem 3300 dolarů za trojskou unci,

Riziková aktiva by byla pod výprodejním tlakem. Do této kategorie spadá i česká koruna, od níž bychom s obchodní válkou očekávali oslabení. ČNB vnímá celní konflikt jako proinflační riziko, které nabádá k opatrnějšímu přístupu k sazbám. V případě eskalace obchodních válek v souvislosti se slabším růstem by se dopady mohly přetavit v protiinflační rizika. Stejně by působil i příliv levnějšího zboží například z Číny, na který by došlo vinou přesměrováním obchodních toků od USA do starého kontinentu.

První odhady dopadů obchodní války na českou ekonomikou poukazují na kumulativní negativní efekt. Například slovenská centrální banka jej v letech 2025 až 2027 odhadla při 25% clech, tedy při eskalaci konfliktu nad rámec uvalených 20% cel, na úrovni o 2,7 procentního bodu nižšího růstu HDP. Upozorňuje přitom na citlivost malých a otevřených ekonomik orientovaných na průmysl, která by se měla s ohledem na negativní dopady na růst HDP projevit především v roce 2026.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. žádnou zodpovědnost.

Jan Berka, Roklen Holding

Názory expertů na budoucí vývoj na vybraných zahraničních trzích sledovaný prostřednictvím indexů a porovnání s českým kapitálovým trhem (PX) v horizontu jednoho měsíce a půl roku, v týdnu od 31. 3. 2025.

Odhad expertů pro období 1 měsíc

Odhad expertů pro období 6 měsíců

Hodnocení v tomto týdnu provedli:

• Libor Stoklásek – AlgoImperial
• Jan Němeček – BH Securities
• Tomáš Pfeiler – CYRRUS
• Marco Marinucci – Generali Investments CEE, investiční společnost
• Jiří Zendulka – Kurzy.cz
• Aleš Charvát – UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia

Tabulky obsahují souhrn odhadů expertů v seznamu. Sloupec “Aktuální hodnota” uvádí hodnotu sledovaných indexů (páteční uzavírací hodnota), ze které při svých odhadech experti vycházeli. S touto hodnotou budou odhady expertů po uplynutí období jednoho či šesti měsíců porovnávány pro vyhodnocení úspěšnosti. “Medián” je číslo, které leží uprostřed podle velikosti uspořádaného souboru odhadů a “Interval odhadů” uvádí minimální a maximální odhad souboru. Sloupce “Růst/Pokles” udávají počet expertů předpokládajících, že index v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste nebo poklesne.

Pozn.: Odhady mají formu nezávazných názorů s ohledem na předpokládaný vývoj v příštím jednom měsíci a půl roce. Skutečnost se však může velmi podstatně lišit od odhadu expertů. Experti ani Kurzy.cz nepřebírají žádnou zodpovědnost za tyto odlišnosti.