Klíčová data z amerického trhu práce zatím nezachycují
propouštění ve veřejném sektoru. Platí to jak pro NFP report, tak týdenní
počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, které se stále drží mírně
nad hranicí 200 tis., což je z historického pohledu nízká hodnota.
Propuštění zaměstnanci totiž zůstanou na výplatních páskách pravděpodobně až do
září. Nárůst počtu oznámených výpovědí (dle údaje Challenger Job Cuts) v březnu
ale ve Spojených státech vyskočila na 204,8 % v meziročním srovnání, k čemuž
dominantně přispívá právě veřejný sektor. Je tedy nejspíše pouze otázkou času,
kdy se i více sledované statistiky z amerického trhu práce začnou zhoršovat.

Na finančních trzích dnes veškerá data zastínila eskalace
obchodní války. Americká administrativa včera večer přišla s víceúrovňovým
systémem recipročních cel, která se výrazně liší v závislosti na zemi (20 % na
EU). Celkově byla výše celních sazeb spíše negativním překvapením. Objevují se
navíc zprávy, že Německo i Francie budou chtít prosadit tvrdou odvetnou reakci
ze strany EU. Na finančních trzích tak byla patrná silná averze k rizikovým
aktivům. Evropské i americké akciové indexy v řadě případů ztrácely v řádu
několika procent. Rostly naopak ceny (a tedy klesaly výnosy) státních
dluhopisů. Pokles krátkodobých dolarových sazeb pak reflektoval rostoucí sázky
investorů na uvolnění měnové politiky amerického Fedu, kde dolarové instrumenty
již zaceňují pro letošek trojí snížení o 25 bb a čtvrté se zhruba 50%
pravděpodobností. Rostoucí obavy o výkon americké ekonomiky se výrazně odrazily
i na devizovém trhu, kde americký dolar v páru s eurem ztratil více než 2 % na
1,11 USD/EUR, a byl tak nejslabší za poslední půlrok. Nervozita na trzích
měla dopad i na měny středoevropského regionu, kde byl tradičně nejmenší výkyv
patrný u české koruny, která oslabila o 0,3 % na 25 CZK/EUR. Maďarský
forint a polský zlotý ke společné evropské měně ztratily 0,5 %, respektive 1,3
% na 402,4 HUF/EUR, resp. 4,22 PLN/EUR.