Alessia Berardi, Head of Emerging Macro Strategy, Amundi Investment Institute

Trump představil nový návrh celní politiky, který výrazně mění současná obchodní pravidla. Základní clo ve výši 10 % by se mělo vztahovat na všechny dovážené produkty. Vůči některým zemím, které mají s USA vysoký obchodní přebytek – například Číně nebo Evropské unii – se ale počítá s mnohem vyšší sazbou, a to až do výše 49 %. Naopak Kanada a Mexiko mají zatím výjimku, pravděpodobně v souvislosti s pokračujícími jednáními o dohodě USMCA.

Nejtvrdší dopad mají tato opatření zasáhnout Asii. I tak ale zůstává řada otázek nezodpovězených:

• Co se stane s dosavadními i budoucími dohodami o volném obchodu?
• Jak se bude dál vyvíjet vztah mezi USA a Tchaj-wanem, zejména pokud jde o vývoz čipů? Některé technologické firmy už přesouvají část výroby do USA – budou mít nárok na výjimky?
• A co přesně znamená „sleva“ pro Čínu?

Právě u Číny není situace úplně přehledná. Administrativa tvrdí, že v platnosti je aktuálně 54 % cel – složených ze základních 34 % a dalších 20 % navíc. Jenže těch 34 % zřejmě zahrnuje i původní cla z doby před Trumpem, kdy se pohybovala kolem 12–13 %. Výsledná sazba je tedy ve skutečnosti vyšší, než se může na první pohled zdát. Mluvit o slevě tak není úplně na míst.

Další zásadní změnou je zrušení pravidla tzv. de minimis, které dosud umožňovalo, aby levné zásilky z Číny a Hongkongu (do hodnoty 800 dolarů) vstupovaly na americký trh bez cla. Přesto mohou čínští prodejci dál prodávat přímo americkým nebo evropským zákazníkům, například přes platformy jako Amazon nebo Temu. Využívají přitom možnost dovozu podle tzv. Section 321 amerického celního zákona z roku 1930, který tyto malé zásilky osvobozuje od cla. Jen v letech 2018 až 2021 přišlo z Číny v tomto režimu zboží za 149 miliard dolarů, tedy 64 % všech zásilek. Zavedení nových cel sice zvýší příjmy státního rozpočtu, ale zároveň pravděpodobně povede ke zdražování, které nejvíce zasáhne nízkopříjmové skupiny obyvatel.

Podle odhadů by se průměrná celní sazba ve Spojených státech mohla vyšplhat až na 20 %. To by znamenalo návrat k úrovním z 30. let minulého století a zvýšilo by to riziko tzv. stagflace.

Na druhé straně Latinská Amerika zatím z nového nastavení vychází poměrně dobře. Většina zboží má podléhat pouze základní 10% sazbě a Mexiko má výjimku z recipročně zvýšených cel. I když všechna zahraniční auta budou zatížena 25% clem, mexické autodíly zřejmě zůstanou bez dopadu, pokud tedy neobsahují komponenty z jiných zemí. Výjimku má pravděpodobně i chilská měď, která je pro USA strategickou surovinou.

Situace zůstává nejistá. Udělené výjimky se mohou rychle změnit a administrativa už nyní upozorňuje, že je potřeba počítat i s možnými odvetnými kroky ze strany ostatních zemí.