Kritérium veřejných financí vyžaduje jejich dlouhodobě udržitelný stav. Formálně je splněno, pokud s daným státem neprobíhá postup při nadměrném schodku. Ten zpravidla bývá zahájen, nesplňuje-li země některou ze složek fiskálního kritéria. Zjednodušeně řečeno, když deficit veřejných financí překračuje za normálních okolností 3 % HDP a predikce EK nenaznačují jeho návrat, a když zadlužení převýší 60 % HDP, ledaže by poměr tohoto dluhu dostatečným tempem (dodržujícím dráhu čistých výdajů) klesal směrem k této hodnotě.

V roce 2022 vedlo ekonomické oživení a ukončení jednorázových vládních stabilizačních, podpůrných a redistribučních politik reagujících na epidemii covid-19 ke zlepšení salda sektoru vládních institucí na −3,1 % HDP. Počínající fiskální konsolidaci však narušila ruská invaze na Ukrajinu, přispívající k silnému nárůstu cen energií v letech 2022 a 2023. Vláda přijala dočasná opatření tlumící dopady tohoto růstu cen na ekonomické subjekty, ta však měla za následek prohloubení deficitů. Rostoucí sociální výdaje a ekonomická stagnace v roce 2023 přispěly ke zhoršení deficitu na 3,8 % HDP, ČR tak překročila 3% referenční hodnotu kritéria. EK však zahájení postupu při nadměrném schodku nenavrhla, a to s ohledem na přechodné překročení referenční hodnoty a zahájenou fiskální konsolidaci zajišťující věrohodný návrat pod hodnotu kritéria deficitu již v roce 2024. Kritérium stavu veřejných financí tak ČR formálně stále plnila.

Za rok 2024 očekává MF ČR hodnotu salda −2,8 % HDP. Ke zlepšování salda vedlo vedle opatření vládního konsolidačního balíčku i ukončování jednorázových výdajů tlumících dopad vysokých cen energií. V roce 2025 by k dalšímu zlepšení salda mělo kromě konsolidačního balíčku dále přispět i zrychlení hospodářského růstu. Celkový schodek veřejných financí proto MF ČR odhaduje na 2,3 % HDP.

Z hlediska nastavení fiskální politiky a rozpočtového dohledu je sledováno saldo očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázová či jiná přechodná opatření, tzv. strukturální saldo. Graf 1.2 zachycuje vývoj strukturální složky salda sektoru vládních institucí kvantifikované metodou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Tabulka 1.2: Stav veřejných financí

saldo a dluh sektoru vládních institucí, v % HDP

Dle této metodiky očekává MF ČR pozvolné snižování strukturálního deficitu.

Pozn.: Přesné vymezení tohoto kritéria je uvedeno v Příloze A. Zdroj: MF ČR (2025).

Graf 1.2: Saldo veřejných financí

saldo sektoru vládních institucí v % HDP, produkční mezera v % potenciálního produktu

Zdroj: MF ČR (2025).

V roce 2024 vstoupila v účinnost reforma fiskálního rámce EU, jehož ústředním sledovaným ukazatelem, zachycujícím nastavení fiskální politiky daného státu, je závazná víceletá dráha čistých výdajů, tedy výdajů sektoru vládních institucí očištěných o úrokové výdaje, výdaje na programy EU plně hrazené příjmy z fondů EU, diskreční příjmová opatření, jednorázová či jiná přechodná opatření, vnitrostátní výdaje na spolufinancování programů hrazených z EU a cyklickou část výdajů na dávky v nezaměstnanosti. Dráha čistých výdajů by měla zajistit trvalé a postupné snižování dluhu a udržitelný a inkluzivní růst. Pro členské státy plnící dluhové i deficitní kritérium, k nimž patří i ČR, poskytla EK na žádost členského státu pokyny týkající se primárního strukturálního salda v roce 2028 a 2031, které je nezbytné k udržení deficitu ve středně a dlouhodobém horizontu pod referenční hodnotou 3 % HDP.

Schodky veřejných financí se projevují v nárůstu zadlužení. Při současném nastavení fiskální politiky by i přes ekonomické oživení a snižování deficitů měl dluh v poměru k HDP dále růst, nicméně s predikovanou hodnotou 44,3 % HDP v roce 2025 by se úroveň dluhu měla stále nacházet pod referenční hodnotou konvergenčního kritéria.