Tuzemská meziroční inflace v dubnu výrazně klesla na 1,8 %
poté, co se v prvních třech měsících letošního roku nacházela mírně pod horní
hranou tolerančního pásma centrální banky, tedy pod 3 %. Část tohoto poklesu je
ovšem dána technickým efektem vyšší srovnávací základny u cen potravin a
pohonných hmot, které loni v dubnu silně rostly, zatímco letos naopak klesaly.
Tento efekt by měl v průběhu následujících dvou měsíců postupně odeznívat, což
by mělo být patrné zejména v červnu, kdy očekáváme nárůst meziroční inflace do
blízkosti 2,5 %.

Ve druhé polovině letošního roku by se podle naší prognózy
měla meziroční inflace stabilizovat poblíž dvouprocentního cíle ČNB. Významně k
tomu přispějí levnější energie. Ceny pohonných hmot jsou oproti loňsku v
současnosti o přibližně 10 % nižší, což by mohlo platit i pro zbytek roku.
Důvodem jsou výrazně nižší ceny surové ropy na světových trzích související s
pesimističtějšími vyhlídkami růstu světové ekonomiky a vyšším objemem těžby
této suroviny. Vliv má však i silnější kurz koruny vůči dolaru.

Snižovat by se ve zbytku roku měly také ceny elektřiny a
plynu pro domácnosti. Jejich pokles z měsíce na měsíc je sice velmi pozvolný,
což zřejmě souvisí s narůstající oblibou fixace cen, i tak ale probíhá. Ceny
pro domácnosti totiž v průměru stále plně nezohledňují levnější elektřinu a
plyn na velkoobchodních trzích.

Pohonné hmoty, elektřina či plyn přitom jako položka nákladů
nepřímo vstupují do cen většiny ostatního zboží a služeb, jejichž růst by tedy
měly brzdit. To by v kombinaci s nízkou poptávkou po průmyslovém zboží, která
souvisí i se současným útlumem investic, mělo přispívat k pokračující slabé
dynamice cen zboží. Ty v dubnu v meziročním srovnání v podstatě stagnovaly.

Vývoj všech skupin spotřebitelských cen však tak příznivý
není. Meziroční růst cen potravin v dosavadním průběhu roku významně převyšoval
2 %. Podílejí se na tom dopady klimatické změny, které se podepisují na nižší
zemědělské úrodě. Tento nepříznivý vliv by ale nyní mohly alespoň částečně
kompenzovat již zmíněné výrazně nižší ceny pohonných hmot, které sníží náklady
na dopravu. Tak či onak by oproti první polovině letošního roku mělo v té druhé
dojít ke zvolnění meziročního růstu cen potravin. Ty totiž ve druhém loňském
pololetí začaly opět růst, což zvyšuje srovnávací základnu.

Druhou skupinou spotřebitelských cen, které vykazují zvýšený
růst, jsou ty za prodej služeb. Jejich meziroční růst v dubnu zrychlil ze 4,5 %
na 4,7 % a v souladu s tím vzrostla i jádrová inflace, a to z 2,5 % na 2,6 %. K
položkám s největším dubnovým nárůstem patřila letecká doprava, která
meziměsíčně zdražila o 8,3 %. Následovaly ceny hotelů, které byly meziměsíčně
vyšší o více než 4 %. Je ale otázkou, na kterou odpoví až data za květen, zdali
se nejednalo pouze o dočasný vliv Velikonoc. Během těch je větší zájem o
cestování, což se promítá v nárůstu souvisejících cen. Přispívá k tomu
rozšiřující se dynamický způsob cenotvorby podle velikosti poptávky. Na
urychlení meziroční dynamiky pak mohl působit fakt, že zatímco loni Velikonoce
připadly na březen, tak letos byly v dubnu.

A pak jsou tu ceny bydlení, zastoupené imputovaným a
skutečně placeným nájemným. Jejich meziroční růst, pohybující se v prvním
případě kolem 4 % a v tom druhém kolem 6 %, odráží silné oživení poptávky po
nemovitostech, která se střetává s jejich trvale nedostatečnou nabídkou. Ceny
nemovitostí tak opět rostou rychlým tempem a dostupnost vlastnického bydlení se
zhoršuje.

K tomu se přidává zrychlení růstu cen stavebních prací,
který aktuálně dosahuje 3 %. To naopak vyvažují jen pomalu rostoucí ceny
stavebních materiálů. Zvýšená dynamika cen bydlení tak pravděpodobně přispěje k
tomu, že jádrová inflace do konce roku zůstane poblíž 2,5 %. V červnu by se
dokonce mohla dočasně přiblížit ke 3 %.

V průměru pro letošek odhadujeme celkovou inflaci na 2,2 % a
v příštím roce její pokles na 1,8 %. Tlumit by ji postupně mělo působení
restriktivní měnové politiky, již zmíněný pozitivní vliv levnějších energií a
také námi očekávaná mírná recese ekonomiky způsobená americkými cly. Tyto
faktory by měly rovněž přispět ke snížení jádrové inflace. Příznivý výhled
inflace a zhoršující se stav ekonomiky by měly ve výsledku vést k dalšímu
opatrnému snižování úrokových sazeb ze strany centrální banky. Základní sazba
ČNB by se tudíž podle naší prognózy měla na konci roku nacházet na 3 %.