V průběhu tohoto týdne si společná evropská
měna připisovala zisky, aby je posléze opět ztrácela v závislosti na zprávách z
celní fronty a zveřejňovaných datech. Ve srovnání se
začátkem týdne tak skončila víceméně beze změny (1,139 USD/EUR). Vstup do
tohoto týdne se nesl ve znamení eskalace obchodních válek a vzájemného
obviňování mezi USA a Čínou, kdo více porušuje stávající dohody. Evropská
inflace za květen byla o desetinu nižší, než s čím finanční trhy počítaly.
Posunula se tak z dubnových 2,2 % y/y na 1,9 %. Výrazně za našimi očekáváními
skončila především inflace ve službách, která zpomalila z dubnových 4,0 % y/y
na 3,2 % y/y v květnu. To vedlo i k nižší než očekávané jádrové inflaci (2,3 %
y/y). Čtvrteční rozhodnutí ECB o snížení klíčové depozitní sazby o 25 bb na 2 %
tedy nebylo překvapením. Na tiskové konferenci však prezidentka Lagardeová
uvedla, že se podle ní cyklus současného snižování sazeb blíží ke konci.

Ve Spojených státech ekonomickému kalendáři
dominovala data z trhu práce. Dubnový počet volných
pracovních pozic (JOLTS) pozitivně překvapil, květnový ADP report naproti tomu
přinesl nízký počet nově vytvořených míst, přičemž týdenní počet žádostí o
podporu v nezaměstnanosti vzrostl na nejvyšší hodnotu od loňského října (247 tis).
Páteční klíčová statistika z trhu práce Nofarm Payrolls však dopadla lépe, než
se očekávalo.

Český kalendář byl tento týden nabitý a o
překvapení nebyla nouze. Česká inflace v květnu překvapila výrazně vyšší
úrovní. V meziročním vyjádření růst spotřebitelských
cen podle předběžného odhadu zrychlil z dubnových 1,8 % na 2,4 %. Jádrová
inflace podle nás zrychlila z dubnových 2,6 % na 2,9 %. Květnový vývoj inflace,
a především pak její jádrové složky, snížil šance na další pokles sazeb ČNB v
nejbližších měsících, což se odrazilo i na vývoji tržních sazeb. Více jsme se
tématu věnovali zde: https://bit.ly/CPI_May25_flash.
Člen bankovní rady ČNB J. Seidler se navíc v rozhovoru pro týdeník Ekonom,
který poskytl ještě před publikací květnového inflačního čísla, vyslovil pro
ponechání úrokových sazeb na červnovém zasedání beze změny. To společně se
zrychlením inflace přispělo k rozevření úrokového diferenciálu korunových a
eurových tržních úrokových sazeb ve prospěch těch tuzemských, a tím i k
posílení české koruny.

Rychlejší oproti očekávání byl také růst
tuzemských mezd a maloobchodních tržeb. Meziroční růst
nominálních mezd v prvním letošním čtvrtletí činil v průměru 6,7 % (po 6,9 % v
Q4). V mezičtvrtletním sezonně očištěném vyjádření pak podle nás růst mezd
dosáhl 2,2 %, což byla nejvyšší dynamika za poslední rok. Reálné mzdy byly
meziročně vyšší o 3,9 % a mírně tak předčily tržní konsensus čítající 3,7 %.
Navzdory pokračující nápravě kupní síly domácností ale byly reálné mzdy oproti
předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 nižší o stále výrazných 2,8 %.
Ve srovnání s prognózou ČNB byl růst celkových mezd i těch v tržních odvětvích
naopak o něco nižší. Více jsme mzdová data analyzovali zde: https://bit.ly/Wages_1Q25_CZ. Meziroční
růst tuzemských maloobchodních tržeb bez motoristického segmentu v dubnu v
reálném vyjádření zrychlil z 3,9 % na 5,8 %, zatímco tržní konsensus očekával
nárůst pouze o 3,4 %. Meziměsíčně pak byly tyto tržby vyšší o výrazných 1,2 %.
Více k dubnovým statistikám tržeb zde: https://bit.ly/Sales_Apr25.

I přes odeznívající pozitivní efekt
předzásobení domácí průmyslová výroba v dubnu pokračovala v růstu, který
dokonce zesílil. Meziměsíčně byla vyšší o 0,9 % a
navázala tak na březnový nárůst o 0,5 %. K výsledku výrazně přispěla výroba
automobilů, pozitivně se zde odrazila i produkce ostatních dopravních
prostředků či elektronických zařízení a počítačů. V růstu pokračovala i hodnota
nových zakázek. V solidním přebytku se udržel i zahraniční obchod. Naopak ve
stavebnictví došlo k výraznému zhoršení. Po sezónním očištění totiž stavební
produkce meziměsíčně propadla o 5,0 %, když byl výrazný pokles zaznamenán jak v
případě pozemního, tak i inženýrského stavitelství. Více jsme se tématu
věnovali zde: https://bit.ly/3SEGDNO.

Kurz koruny pokračoval v průběhu týdne v
posilování. Podporu mu poskytla vyšší inflace i
jestřábí vyjádření ze strany ČNB. Česká koruna tak dosáhla nejsilnější úrovně
za poslední zhruba rok. V pátek se její kurz nacházel na hladině 24,76 CZK/EUR.
Polský zlotý oproti tomu v průběhu týdne ztratil 0,7 % (na 4,29 PLN/EUR).
Nesvědčí mu rozkolísané politické prostředí, kdy po vítězství opozičního
kandidáta Karola Nawrockiho v prezidentských volbách vyzval premiér Donald Tusk
k hlasování o důvěře vládě. Kurz maďarského zlotého se v průběhu týdne držel
převážně v pásmu 403-404 HUF/EUR.