Sotva uplyne den, aniž by nějaký velký investor nebo podnikatel neodešel poté, co britská vláda zrušila dvousetletou daňovou výhodu pro nerezidenty s domicilním statusem – zámožné obyvatele pocházející ze zahraničí. Mezi těmi, kdo prchají do evropských a blízkovýchodních finančních center s příslibem nižší daňové zátěže, jsou například zakladatel BillionaireCheckout.com Guillaume Pousaz a nejbohatší Egypťan Nassef Sawiris. To, co začalo jako kapka, se rychle mění v exodus. A jak se zrychluje tempo odchodů bohatých jednotlivců z Londýna, kumulace dopadu na britkou ekonomiku narůstat. Vlajková politika labouristické vlády „zdanit bohaté“ tak podle agentury Bloomberg riskuje, že se pro tamní hospodářství stane čistou zátěží.

Analýza agentury Bloomberg založená na 5 milionech firemních záznamů ukazuje prudký nárůst odchodů obchodních lídrů v posledních měsících – více než 4 400 z nich oznámilo přesun do zahraničí za poslední rok. Vlna nedávných studií varuje, že Spojené království přijde o tisíce pracovních míst a až o 12,2 miliardy liber (16,5 miliardy dolarů) během příštích čtyř let, pokud nerezidenti odejdou tempem, které mnozí poradci předpovídají.

To vše připravuje půdu pro největší odliv bohatství v novodobé historii Spojeného království, které se kdysi pyšnilo tím, že je centrem světové elity, a nyní riskuje vážné – a zbytečné – ekonomické sebezranění. Vláda sází na to, že změny pro nerezidenty přinesou asi 33 miliard liber navíc na daních, ale kritické hlasy předpovídají mnohem tvrdší dopady na pracovní místa a hospodářský růst.

Debata se nyní soustředí na klíčový bod: pokud odejde více než čtvrtina běžné populace nerezidentů, politika začne mít opačný efekt – bude stát vládu Keira Starmera peníze a vytvoří další ekonomický tlak. Vzhledem k rychlému tempu odchodů se mnohým zdá, že je to realistické číslo mezi malou, ale velmi bohatou skupinou, jejíž finanční síla může ovlivnit vládní rozpočtové prognózy.

„Byla bych šokována, kdybychom se v příštích letech nedostali na tuto úroveň,“ řekla Catrin Harrison, partnerka pro privátní klienty v londýnské právní firmě Charles Russell Speechlys. „Dostaneme se na hranici 25 %.“

Spolehlivá čísla o nedávných odchodech se těžko získávají, částečně kvůli zpoždění, s jakým britské úřady zveřejňují změny v populaci nerezidentů po každém daňovém roce. Země evidovala asi 74 000 nerezidentů, když režim skončil v dubnu, přičemž největší skupinu tvořili ti, kteří využívali tzv. „remittance basis“ – tedy platili daně z příjmů v zahraničí pouze tehdy, pokud je převedli do Británie. Mezi nimi jsou známky nespokojenosti zřejmé.

Nárůst odchodů v posledních týdnech zahrnuje technologické podnikatele, dědice slavných evropských majetků i ultrabohaté Brity čelící vyšším daním. Odchody v dubnu vzrostly o 75 % oproti předchozímu roku a dosáhly nejvyšší úrovně za čtyři roky, přičemž tempo bylo ještě vyšší v odvětvích financí, pojišťovnictví a nemovitostí, která jsou mezi nerezidenty oblíbená. Rozhodnutí labouristů vystavit zahraniční aktiva nerezidentů dědické dani jen přidalo na naléhavosti.

Ti, kdo obsluhují britský sektor privátního bohatství – vlivnou část pracovní síly zaměřené na služby – sledují dopady z první ruky. Více než tucet právníků a dalších poradců pro ultrabohaté, kteří hovořili s Bloombergem, uvedlo, že 15 % až dvě třetiny jejich klientů s domicilním statusem již odešlo nebo plánuje odchod z Británie. Jednotlivci, kteří již odešli, ovládají nebo se podílejí na majetku v hodnotě nejméně 110 miliard dolarů, podle Bloomberg Billionaires Index.

„Každý den odchází další klient,“ řekl Mark Davies, britský daňový poradce, který uvádí, že asi dvě třetiny z jeho přibližně 300 klientů s domicilním statusem již odešly – nebo plánují odchod. „Spojené království bylo špičkovou destinací pro relokaci kvůli vzdělání, životnímu stylu, rozmanitosti a samozřejmě daním, ale nyní panuje hluboké zklamání.“

Nedávné odchody nabízejí pohled do pozlacené stránky britské metropole, kterou málokdo vidí zblízka, a ukazují její úspěch jako magnetu na bohatství. Od konce května se dědic jednoho z největších indických majetků objevil jako nový rezident Spojených arabských emirátů a dva členové rodiny Lazari – bohaté dynastie stojící za jedním z největších vlastníků nemovitostí v Londýně – oznámili, že nyní obvykle žijí na Kypru.

Po léta byly výhody poskytované nerezidentům, mimo kruhy privátního bankovnictví, veřejným tajemstvím. Zavedeny byly během koloniální éry a umožňovaly globálním boháčům – ať už komoditnímu magnátovi nebo evropskému technologickému manažerovi – přestěhovat se do Británie a vyhnout se místním daním ze zahraničních příjmů, a přitom si užívat světové město a další britské výhody. Málokterý z konkurentů Londýna tehdy nabízel něco podobného – a bohatí po této příležitosti skočili.

Zastánci režimu nerezidentů poukazují na více než 8 miliard liber, které ročně odvádějí na daních, a také na další přínosy pro Spojené království, jako je tvorba pracovních míst a filantropie. Odpůrci to označují za anachronismus ve světě, který musí řešit daňovou optimalizaci a efektivnější rozdělování bohatství.

Vláda zůstává klidná, i když počet odchodů roste, a poznamenává, že konzervativci již začali výhody pro nerezidenty omezovat. Labouristé citují údaje Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR), podle nichž změny přinesou do státní pokladny 33,8 miliardy liber během příštích pěti let, ačkoli OBR naznačil určitou nejistotu ohledně těchto prognóz. Některé ústupky mají zmírnit dopady změn, včetně nového čtyřletého daňového režimu pro nejnovější příchozí nerezidenty, který vláda označuje za „jednodušší a atraktivnější“.

„Tato skupina lidí je vysoce mobilní,“ řekla ministryně financí Rachel Reeves v květnovém rozhovoru pro Bloomberg. „Každý rok přicházejí do Spojeného království tisíce lidí, včetně některých z nejbohatších, protože je to skvělé místo pro podnikání.“

Navzdory veřejnému klidu úředníci ministerstva financí a ministři situaci pečlivě sledují. Britský daňový úřad také před Navzdory veřejnému klidu úředníci ministerstva financí a ministři situaci pečlivě sledují. Britský daňový úřad rovněž analyzoval očekávané dopady ještě před zavedením změn, což se promítlo do hodnocení Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) ohledně počtu nerezidentů, kteří by mohli odejít. Uvedla to osoba obeznámená se situací, která si přála zůstat v anonymitě kvůli soukromé povaze záležitosti.

Relativně krátké trvání nového programu – ve srovnání s předchozím 15letým režimem pro nerezidenty – bylo kritizováno za to, že neposkytuje potenciálním migrantům větší stabilitu, například dostatek času na to, aby mohli dát děti do školy ve Spojeném království.

Rozhodnutí vystavit zahraniční aktiva nerezidentů britské dědické dani ve výši 40 % bylo jednou z klíčových nedávných změn pod vedením labouristů. Zahraniční majetek obvykle tvoří většinu bohatství nerezidentů a britský daňový režim, který zdaňoval pouze příjmy z území Spojeného království, je motivoval k tomu, aby majetek drželi v zahraničí. Mnohé tento krok šokoval.

„V tomhle je jen jedno zásadní číslo – a to je dědická daň,“ řekla Magda Wierzycka, 55letá bývalá nerezidentka, která se do Británie přestěhovala z Jižní Afriky v roce 2019.

Mnozí bohatí cizinci, kteří již odešli, patří ke generaci Baby Boomers nebo Generaci X – tedy do věkové skupiny, kdy je předávání majetku často prioritou. Odchod před začátkem dubna snížil riziko, že budou i po odchodu z Británie až deset let podléhat britské dědické dani.

Francouzská miliardářka Anne Beaufour (61), německý investor Max Gottschalk (52), který dříve pomáhal rozvíjet britské investice do vodíku s miliardářskou dynastií Bamfordových, a Graziela Cutrale (49), dcera brazilského „pomerančového krále“, všichni nedávno Spojené království opustili.

„Přijela jsem sem s velkými nadějemi,“ řekla Wierzycka, která založila londýnskou venture kapitálovou firmu Braavos a zvažuje návrat do Jižní Afriky. „Přivezla jsem peníze na investice.“

Někteří začali plánovat svůj odchod už po vítězství labouristů ve volbách v červenci, kdy strana oznámila plány na revizi daňového systému. Lobbistická skupina Foreign Investors for Britain se proti reformám postavila a zadala k vypracování výzkum této problematiky ještě před prvním rozpočtem ministryně financí Reevesové. Varovala, že změny by mohly stát Británii 1 miliardu liber ročně, a to ještě před ostřejšími varováními od Adam Smith Institute.

Říjnové přípravy na podzimní zveřejnění rozpočtu, kdy Reevesová potvrdila nejhorší obavy nerezidentů, vedly k vlně odchodů – říjen byl podle analýzy britských firemních záznamů nejrušnějším měsícem roku 2024. „Mezi nerezidenty panuje obecný pocit nevíry, že se vláda někdy neprobudí,“ řekl Leslie Macleod-Miller, výkonný ředitel Foreign Investors for Britain.

Reevesová letos v Davosu uvedla, že vláda „naslouchá obavám“ této komunity poté, co prodloužila možnost, aby bývalí nerezidenti mohli převést zahraniční aktiva do Británie za snížené sazby.

Zatím většina odcházejících míří na východ. Spojené arabské emiráty se podle analýzy Bloombergu staly hlavní destinací – zejména Dubaj a Abú Zabí lákají manažery hedgeových fondů a obchodníky díky příslibu daňově osvobozených platů a bonusů. Lucca Norton, který pracoval pro odnož Moore Capital Management Louise Bacona v Londýně, a Alexander Ginzburg, generální ředitel brokerské firmy Magna Capital, se oba přestěhovali do tohoto regionu.

Itálie se mezitím stává hlavním centrem pro manažery private equity, kteří mohou využít její 15letý režim, jenž umožňuje vyhnout se místním daním ze zahraničních příjmů výměnou za paušální poplatek 200 000 eur ročně. Mezi těmi, kdo se přestěhovali, jsou například Tim Hanford, spoluprezident JC Flowers, a Francois De Mitry, který více než deset let působil v londýnském týmu francouzské private equity firmy Astorg.

Středomořská země zavedla režim pro nerezidenty v roce 2017 – ve stejném roce, kdy Spojené království začalo výrazně omezovat ten svůj. Než Británie definitivně zrušila výhody pro nerezidenty, evidovala asi 10 000 osob, které dříve tento status uplatňovaly, ale staly se plnými daňovými rezidenty. Tato skupina bývalých nerezidentů obvykle odváděla více než 2 miliardy liber ročně na daních.

Spojené království si historicky vedlo nadprůměrně, pokud jde o bohatství. Podle UBS Group AG má třetí největší počet dolarových milionářů na světě – více než 3 miliony lidí. Přesto by země mohla být schopna získat více od svého nejbohatšího 1 %, přestože tito lidé již platí čtvrtinu všech příjmů z osobních daní, uvádí britský rozpočtový dohledový úřad.

Nerezidenti přispívají v průměru asi 120 000 librami ročně na daních z příjmů, kapitálových výnosů a zaměstnání a tvoří více než 1 % celkových daňových příjmů Británie, přestože představují jen asi 0,1 % populace, podle výpočtů Bloombergu. Tato finanční síla znamená, že i malý počet odchodů může narušit vládní rozpočtové prognózy.

A nejsou to jen zámožní cizinci, kdo dirigují odliv bohatství z Británie. Průzkum mezi 2 000 osobami s vysokým čistým jměním ve Spojeném království, který v lednu provedla poradenská firma Saltus, zjistil, že téměř třetina bohatých Britů také zvažuje trvalý odchod.

Mezi nedávno odešlými jsou například Allen Timpany, spoluzakladatel britského startupu na recyklaci CIRCTEC, a promotér boxu Eddie Hearn, kteří se přestěhovali do Monaka. Jide Odunsi, britský rodák a bývalý manažer Goldman Sachs, se přestěhoval do SAE.

Pro některé bývalé nerezidenty, kteří stále zůstávají v Británii, běží čas, i když zatím neplánují okamžitý odchod. Ti, kteří mají děti ve škole, často čekají, až dokončí určitou fázi vzdělání, než se přestěhují. Jiní, jako Wierzycka, čekají, až dosáhnou desetiletého prahu, po kterém se stanou plně odpovědnými za dědickou daň z globálního majetku. Dopady reforem tak mohou trvat až do konce desetiletí.

V Londýně už se otřesy těchto změn začínají šířit. Podniky v pohostinství, které obsluhují elitu – jako například Walbrook Club – přicházejí o klienty. Sawiris omezil londýnské aktivity své rodinné kanceláře a otevřel novou pobočku v Abú Zabí. A prodeje nemovitostí v centru Londýna – oblíbené oblasti nerezidentů – stagnují, i když pronájmy luxusních bytů rostou.

Starmerova vláda také začala zvažovat nový investorský vízový program pro bohaté cizince. Zkrácený časový rámec pro nový režim nerezidentů však podle některých už nyní výrazně mění vnímání země. „Dnes lidé často přicházejí s jasným krátkodobým plánem odchodu,“ řekl Mark Hunter, partner londýnské právní kanceláře Macfarlanes. „A další destinaci už mají připravenou.“

Zdroj: Bloomberg