Tuzemský průmysl vstoupil do třetího čtvrtletí přibližnou stagnací. Index nákupních manažerů PMI poklesl v červenci z 50,2 na 49,7 bodů, těsně do pásma recese. Oproti červnu nejde o žádný dramatický sešup, oživení zpracovatelského sektoru ale bude evidentně během na delší trať, zvláště v podmínkách nepříznivého dopadu amerických celních tarifů.

Přestože výroba i nové zakázky včervencidále mírněvzrostly, zhoršení podmínek jde na vrubsvižnějšímu poklesu zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu. To není nový fenomén.Zaměstnanostve zpracovatelském sektoru klesá již třetímrokemv reakci na slabou zahraniční poptávku poprůmyslovýchvýrobcích. To potvrzuje i červencový průzkum mezi českými průmyslníky, kteří upozorňují nautlumenou poptávku, zejména zNěmecka.

Právě zaměstnanost v průmyslu pravděpodobně zůstane pod tlakem i ve druhé polovině letošního roku. Povzbudivou zprávou je stabilizace výroby, což ukazují i tvrdá data. Méně příjemnou zprávou je fakt, že na svižnější oživení to zatím nevypadá, což bude zvyšovat tlak na optimalizaci nákladů v tuzemském průmyslu. Část zaměstnanců sice najde uplatnění v sektoru služeb, kterému se daří solidně, jeho absorpční kapacita však není neomezená. I proto očekáváme ke konci roku další růst míry nezaměstnanosti na 4,7 %.

Shrnuto, podtrženo, tuzemský průmysl je z nejhoršího venku, výraznějšímu oživení ale stále brání absence silné zahraniční poptávky. I tak ale za letošní rok odhadujeme růst české ekonomiky okolo 2 %, především díky pokračujícímu růstu spotřeby domácností. Bilance rizik je však nadále vychýlená směrem k pomalejšímu tempu.