V americké ekonomice za červenec přibylo 73 tisíc pracovních míst. To není mnoho, čekalo se 104 tisíc, a obecně pokles pod stovku je považován za nepříznivý. Nestačí totiž na dlouhodobý příliv pracovníků na trh. Na druhou stranu jsou data z trhu práce silně volatilní a z jednoho měsíce nelze dělat vážné závěry.

Problém je tentokrát jinde, a to ve změně pohledu na předcházející měsíce, kterou způsobily revize. Po slušném růstu zaměstnanosti v dubnu totiž přišel v následujících dvou měsících podle revidovaných dat růst zaměstnanosti pouze o 19 a 14 tisíc. Z odolného a jen pomalu chladnoucího trhu práce je tak rázem trh, který výrazně utlumil nabírání nových zaměstnanců. S daty poslední dobou hodně mává propouštění a zaměstnávání lidí ve veřejném sektoru, ovšem i po očištění zůstávají data slabá.

Nové statistiky říkají, že průmysl už tři měsíce po sobě propouští. Celkově se snížil počet pracovníků v obchodě a dopravě nebo specializovaných službách. Výrazně oslabilo nabírání lidí do pohostinství. Prakticky jediným oborem, který táhne čísla podstatně nahoru, je školství a zdravotnictví. V červenci se k němu připojily finanční služby.

Míra nezaměstnanosti se v červenci zvýšila na 4,2 z 4,1 procenta. To je podle očekávání. Průzkum mezi domácnostmi potvrzuje slabost trhu v posledních třech měsících. Naznačuje propad počtu zaměstnaných i pracovní síly spolu s nižší mírou ekonomické aktivity.

Mzdové statistiky vypadají slušně, když za červenec došlo k nárůstu průměrné hodinové mzdy o 0,3 procenta, meziročně pak o 3,9 pct. To znamená mírné zrychlení oproti červnu. Celkový objem mezd je meziročně o 5,2 procenta výš, což vzhledem k 2,7procentní inflaci (červen) znamená i slušný reálný nárůst.

Z různých dat, která vycházejí o americké ekonomice, mají právě vládní statistiky z trhu práce jeden z největších potenciálů ovlivnit obchodování na finančních trzích. Jejich relevance je ale snižována jak silnou volatilitou, tak i výraznými revizemi, jako jsme viděli dnes. Zpětně je vidět, že s odolností trhu práce to není tak slavné, jak to vypadalo. V poklesu pracovní síly se může odrážet imigrační politika, ve slabé tvorbě pracovních míst či jejich redukci potom velká nejistota o ekonomickém prostředí, inflaci a zahraničněobchodních vztazích. Ostatně, firmy o negativních dopadech pravidelně hovoří v rámci průzkumů ISM, z nichž další nás čeká dnes v 16 hodin.

Překvapení určitě data přináší také centrální bance. Ta se dosud drží vyčkávací taktiky a hlídá si zejména to, jak se nová cla se zpožděním promítnou do inflace. Nakonec to ale vypadá, že impuls k poklesu sazeb může stejně dobře přijít ze strany slabší ekonomiky. Že efekt na reálnou ekonomiku převáží nad inflací, jsme předpokládali, ale až později v průběhu roku. Fed nyní bude zvažovat redukci sazeb už na příštím zasedání v září a do konce roku by je měl snížit o 50 bodů.

Na dluhopisovém trhu prudce padají výnosy, na 2Y splatnosti je to o 20 bps. Dolar oslabuje na 1,1560 za euro. Akciové trhy si nějaký čas vybíraly směr, neboť proti evidenci slabé ekonomiky je tu pozitivní efekt možného dřívějšího snížení sazeb. Krátce před startem regulérního obchodování to vypadá, že negativní pohled převažuje. A Donald Trump se možná dočká snížení sazeb, které si přál, ovšem z důvodu, který se mu už tolik líbit nebude.

Region: US