Stát ke konci července hospodařil se schodkem 168,2 mld.
CZK. V meziročním srovnání byl o 24,1 mld. CZK mírnější. Z hlediska
sezónnosti patří červenec mezi měsíce, kdy se deficit prohlubuje jen mírně.
Letos přitom pasivum za červenec (-15,8 mld. CZK) dosáhlo zhruba stejné úrovně
jako loni (-13,7 mld. CZK). V poměru k nominálnímu HDP byl schodek ve výši 2 %
HDP za prvních sedm měsíců letoška nejmírnější od předpandemického roku 2019. V
souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data nevylučují splnění schváleného schodku
(-241 mld. CZK).

Výdaje byly do konce července meziročně vyšší o 42,8 mld.
CZK (+3,3 %). Oproti loňsku rostly z běžných výdajů hlavně transfery
rozpočtům územní úrovně (+15,1 mld. CZK) v souvislosti s financováním
vzdělávání. K růstu celkových výdajů přispěla také váhově největší položka
sociálních dávek (+13,1 mld. CZK). Nárůst výdajů (nejen) v těchto kapitolách
částečně kompenzovaly meziročně nižší neinvestiční transfery státním fondům.
Meziroční nárůst kapitálových výdajů (investic) o zhruba 13,7 % je tažen hlavně
vyššími investičními transfery SFDI v souvislosti s výstavbou dopravní infrastruktury.

Příjmy vzrostly do konce července meziročně o 66,9 mld.
CZK (+6 %). Nejvíce k tomu přispívají váhově nejvýznamnější položky:
pojistné (+32,1 mld. CZK) a DPH (+17,0 mld. CZK). Dynamika obou položek
naznačuje, že pokračuje solidní růst mezd, který se odráží v robustní
spotřebitelské poptávce.

Deficit veřejných financí zůstane mírně nad 2 % HDP.
V roce 2026 podle nás deficit státního rozpočtu naroste mimo jiné vlivem státní
půjčky na projekt výstavby nových bloků jaderné elektrárny Dukovany a zvýšených
výdajů na obranu v kombinaci se zpomalením růstu domácí ekonomiky na 280 mld.
CZK. V poměru k HDP však podle našeho odhadu v letošním i příštím roce schodek
veřejných financí setrvá stejně jako loni mírně nad 2 %. Upravený strukturální
deficit relevantní pro vyhodnocení plnění tuzemských fiskálních pravidel by
neměl v příštím roce překročit zákonný limit. V následujících letech však již
neočekáváme další viditelnou konsolidaci veřejných financí, což současně
znamená, že by mohlo dojít k rozvolnění pravidel rozpočtové politiky. Přesto
předpokládáme, že by ČR měla nadále plnit Maastrichtská kritéria deficitu
veřejných financí i výše dluhu. Celkové působení fiskální politiky na ekonomiku
by optikou fiskálního impulzu mělo být na celém horizontu naší prognózy zhruba
neutrální. Více nejen k prognóze českých veřejných financí píšeme v nových Ekonomických
výhledech: https://bit.ly/CEO_3Q25_CZ.