V posledních dvou týdnech zintenzivnila jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem. Zejména pondělní návštěva prezidenta Zelenského a evropských lídrů v USA vypadala nadějně, zvlášť když po ní následoval telefonický rozhovor Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem a Trumpovo oznámení, že začíná pracovat na setkání Putin-Zelenskyj. Rostoucí naděje na start jednání však přes noc lehce “zalil studenou vodou” ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, když řekl, že Rusko bude souhlasit s bezpečnostními garancemi pro Ukrajinu pouze, pokud se jich bude samo účastnit (těžko si i v hodně divokých snech představit, jak Moskva garantuje “bezpečnost” Kyjeva). Pozice ohledně dvou klíčových otázek – bezpečnostních garancí a ruských územních zisků – tak zůstávají velmi vzdálené. I tak jsme se rozhodli zamyslet nad tím, co by eventuální pokrok v jednáních a případná dohoda o příměří mohla znamenat pro evropskou a českou ekonomiku.

Za prvé, případné ukončení konfliktu by pravděpodobně mělo pozitivní odezvu na energetických trzích – zejména s ropou a zemním plynem. To by se teoreticky zprostředkovaně mohlo projevit i v cenách elektrické energie, které jsou v Evropě od startu konfliktu při porovnání s USA i Asií stále výrazně dražší a poškozují evropská energeticky náročná odvětví (například zpracovatele kovů a chemický průmysl). To je velmi relevantní faktor i pro Česko, které má vysoký podíl energeticky náročného průmyslu. Na druhou stranu pozitivní efekt do cen energií by pravděpodobně byl výrazně omezen velmi malou ochotou evropských států obnovovat obchodní vztahy s Ruskem.

Za druhé, došlo by pravděpodobně k poklesu geo-politického napětí, zejména ve východní a částečně i střední Evropě, což by se zprostředkovaně mohlo projevit zejména v nižších nákladech na kapitál v těchto regionech a větší ochotě zahraničních investorů zde investovat.

Za třetí, pokud by dohoda o příměří obsahovala skutečně “kredibilní” bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, mohlo by to oslabit tlak na evropské bezpečnostní rozpočty a plnění nových výdajových cílů NATO (3,5 % HDP). To by teoreticky mohlo znamenat nižší růst, menší zadlužování na trzích, nižší inflační tlaky a menší tlak na delší konce výnosových křivek. Takový scénář však považujeme za málo pravděpodobný. Jednak proto, že je velmi málo pravděpodobné představit si v dohledné době dohodu na kredibilních bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Současně proto, že i tak se budou na těchto zárukách muset evropské země významně podílet – což bude vyžadovat dodatečné výdaje.

A za čtvrté, jakékoliv trvalejší příměří by pravděpodobně nastartovalo obnovu Ukrajiny, která by měla efekt přesně opačný – vedla by k nárůstu soukromých i veřejných investic v evropském prostoru a zintenzivnila tržní soutěž o vzácné zdroje (práce, kapitál, suroviny). Šlo by tedy o inflační impuls, který by delší výnosy evropských dluhopisů těžko “nechal v klidu”.

Region: AN