Japonský jen se dál propadá a ani rekordní zásah tamních úřadů nedokázal jeho oslabování zastavit. Vláda a centrální banka během jediného měsíce utratily přibližně 72 miliard dolarů na podporu domácí měny, přesto kurz vůči americkému dolaru klesl až nad hranici 162 JPY/USD. Jde o nejslabší úroveň jenu od roku 1986.

Představitelé japonské vlády opakovaně uvedli, že jsou připraveni v případě potřeby znovu zasáhnout. Dosavadní zkušenosti však ukazují, že podobné intervence mají pouze krátkodobý efekt. Stejný scénář se odehrál také při předchozích zásazích v letech 2022 a 2024, kdy se měna po krátkém posílení opět vrátila k dlouhodobému trendu oslabování.

Podle analytika Masahika Looa představuje prolomení hranice 162 JPY/USD jasný důkaz, že trh zůstává vůči japonské měně výrazně negativně naladěný. Investoři nyní sledují další důležitou úroveň kolem 164 JPY/USD, která může představovat nový psychologický i technický milník.

Za pokračujícím poklesem stojí především rozdíl mezi úrokovými sazbami v Japonsku a ostatních významných ekonomikách. Přestože japonská centrální banka v červnu zvýšila základní úrokovou sazbu na jedno procento, nejvyšší úroveň od roku 1995, na vývoj kurzu to zatím nemělo výraznější dopad.

Významnou roli hraje také strategie známá jako carry trade. Investoři si půjčují levné japonské jeny, následně je směňují za měny s vyššími úrokovými sazbami a kapitál investují do výnosnějších aktiv. Tento proces zvyšuje nabídku jenu na devizových trzích a vytváří další tlak na jeho oslabování.

Skeptický pohled investorů potvrzují také data americké Commodity Futures Trading Commission. Pákové fondy v polovině června navýšily objem spekulací na další pokles japonské měny na více než 115 tisíc kontraktů, což představuje nejvyšší hodnotu od konce roku 2017.

Slabší jen zároveň prodražuje dovoz zahraničního zboží, především energií a surovin, což zvyšuje inflační tlaky v celé ekonomice.

Japonsko se navíc nachází ve složité situaci. Výraznější růst úrokových sazeb by sice mohl měně pomoci, zároveň by ale podstatně zvýšil náklady na obsluhu státního dluhu, který přesahuje 250 procent hrubého domácího produktu a patří k nejvyšším na světě. Právě proto centrální banka postupuje velmi opatrně a případné další zvýšení sazeb se očekává nejdříve ke konci letošního roku.