Ruská centrální banka pokračuje v uvolňování měnové politiky a na svém nejnovějším zasedání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 14 procent. Rozhodnutí přichází v době, kdy se země potýká s rostoucí inflací, kterou mimo jiné podporují ukrajinské útoky na ropné rafinerie a následné problémy na trhu s pohonnými hmotami.
Současně banka upravila svůj ekonomický výhled. Očekává vyšší letošní inflaci v rozmezí šesti až sedmi procent, zatímco předchozí prognóza počítala s růstem cen mezi 4,5 a 5,5 procenta. Zhoršil se také odhad výkonu ekonomiky. Místo dříve očekávaného růstu o 0,5 až 1,5 procenta nyní centrální banka předpokládá, že hospodářství letos poroste pouze o nula až jedno procento.
Guvernérka Elvira Nabiullinová uvedla, že bankovní rada zvažovala několik variant. Vedle ponechání sazeb beze změny nebo jejich snížení se objevily i jednotlivé návrhy na zvýšení úroků. Nakonec však převážil názor pokračovat v postupném uvolňování měnové politiky s cílem podpořit ekonomickou aktivitu.
Analytici oslovení agenturou Reuters přitom většinou očekávali, že centrální banka tentokrát sazby nezmění. Rozhodnutí proto bylo pro finanční trhy překvapením.
Podle Nabiullinové centrální banka pečlivě sleduje situaci na trhu s palivy. Výpadky dodávek způsobené útoky na rafinerie představují takzvané nabídkové šoky, které mohou mít vliv na inflaci zejména tehdy, pokud přetrvávají delší dobu nebo se jejich dopady přenášejí do širší ekonomiky.
Ruské hospodářství v prvním čtvrtletí letošního roku poprvé po třech letech mezičtvrtletně oslabilo, když hrubý domácí produkt klesl o 0,2 procenta. Ve druhém čtvrtletí se podle centrální banky ekonomika vrátila k mírnému růstu, přesto instituce upozorňuje, že tempo zůstává slabé. Letní růst cen navíc připisuje především jednorázovým faktorům.
Šéfka centrální banky zároveň uvedla, že vláda přijímá kroky ke stabilizaci trhu s pohonnými hmotami. Informace z regionálních poboček podle ní naznačují, že se situace v mnoha částech Ruska postupně zlepšuje. Základní scénář banky počítá s tím, že výrobní kapacity rafinerií budou do konce roku postupně obnoveny.
Aktuální snížení úrokových sazeb je již desátým v řadě. Cyklus uvolňování měnové politiky začal před rokem, kdy základní sazba dosahovala rekordních 21 procent. Přestože úroky výrazně klesly, stále zůstávají na poměrně vysoké úrovni.
Nabiullinová se vyjádřila také k dopadům západních sankcí na bankovní sektor. Podle ní jsou ruské banky na další omezení dobře připravené, protože s režimem sankcí fungují již několik let. Zdůraznila, že finanční instituce disponují dostatečným kapitálem i rezervami a neočekává zásadní problémy se stabilitou sektoru.
Rusko čelí rozsáhlým ekonomickým sankcím od zahájení invaze na Ukrajinu. Přesto se ekonomice v předchozích letech dařilo udržovat růst především díky vysokým vojenským výdajům. V posledních měsících se však stále častěji objevují známky zpomalování hospodářství, na které negativně dopadají vysoké úrokové sazby i komplikace na trhu s pohonnými hmotami způsobené útoky na rafinerie.
Ruský prezident Vladimir Putin nicméně označil stav ekonomiky za stabilní. Podle jeho slov jsou současné problémy s dodávkami paliv pouze přechodné a nemají potenciál výrazně narušit celkový vývoj ruského hospodářství.