Důvěra tuzemských spotřebitelů se v říjnu zvýšila nad
dlouhodobý průměr. Ke zlepšení spotřebitelského sentimentu z 97,9 b. v září
na 100,7 b. přispělo především lepší hodnocení ekonomické i finanční situace v
následujícím roce. Celkovou důvěru však poblíž zářijových hodnot udrželo naopak
meziměsíční zhoršení nálady v odvětvích obchodu a služeb. Postupné oživení
domácí poptávky by z výdajového pohledu na HDP mělo být podle nás hlavním
tahounem jeho růstu. Celkově očekáváme v letošním roce růst tuzemské ekonomiky
o 0,8 % a v příštím o 1,5 %. Více se dočtete v našich nových Ekonomických
výhledech: https://bit.ly/CEO_4Q24_CZ.

PMI v Německu překvapil pozitivně, zůstává však i tak
nízko. Kompozitní PMI v říjnu vzrostl z 47,5 b. na 48,4 b. (oček. 47,6 b.),
i tak ale setrval v pásmu kontrakce. Lehce pod 50 body v říjnu zůstal také údaj
za celou eurozónu (49,7 b.). Pesimismus PMI indikátorů je ale podle nás
přehnaný. Neočekáváme, že by ekonomika eurozóny upadla do recese, naopak v
příštím roce podle nás vzroste HDP eurozóny o 1 %. Napomoct by k tomu mělo
oživení spotřeby domácností podpořené solidní dynamikou disponibilních příjmů a
pokles míry úspor ze zvýšeních úrovní.

Na devizových trzích americký dolar kompenzoval část
zisků z první poloviny týdne, koruna testovala hladinu 25,20 CZK/EUR.
Americký dolar dnes vůči euru oslabil na 1,08 USD/EUR. Zabránit tomu nedokázala
ani solidní data ze Spojených států, když odhady v pozitivním smyslu překonal
jak říjnový PMI, tak týdenní počty žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Koruna
dnes v prostředí oslabujícího dolaru k euru posílila o 0,3 %. Ve
středoevropském regionu byla ovšem jedinou měnou, která ke společné evropské
měně viditelně zpevnila. Určitou podporu koruně teoreticky mohla dodat (výše
zmíněná) říjnová tuzemská spotřebitelská důvěra. Tradičně však tato data odezvu
na devizovém trhu nevyvolávají, a tak se pravděpodobně jednalo spíše o posílení
technického rázu. Ve směru posílení koruny totiž vzhledem k dnešnímu propadu
korunových tržních úrokových sazeb s kratší splatností o zhruba 15 bb nepřispěl
ani rozhovor člena bankovní rady J. Procházky pro Reuters. V souladu s
předchozími vyjádřeními z vedení ČNB v něm uvedl, že sice vzhledem ke slabosti
ekonomiky vidí prostor pro další uvolnění měnové politiky, chce k němu nicméně
přistupovat obezřetně. Riziko přitom nadále spatřuje zejména ve zvýšené cenové
dynamice ve službách.