Na globálních akciových trzích panuje v posledních týdnech úleva a americké akcie dosáhly na konci druhého kvartálu nových maxim. Co stojí za vlnou “optimismu” a je udržitelná?
Na prvním místě je především důsledkem úlevy z toho, že se některé “nejhorší” scénáře nenaplnily nebo alespoň zatím nenaplňují. Dvanáctidenní konflikt Izraele a Íránu skončil stejně překvapivě jako začal a s jeho koncem šly opět dolů i ceny ropy a zemního plynu. Vedle toho po posledním zasedání Fedu lehce vzrostly sázky na pokles úrokových sazeb v tomto roce. A v neposlední řadě nejnovější zprávy naznačují, že se administrativa Donalda Trumpa snaží před vypršením lhůt pro dosažení klíčových obchodních dohod (pro většinu zemí 9. července) své požadavky spíše mírnit než navyšovat. Podle Financial Times je snahou před 9. červencem uzavřít co největší množství (byť skromnějších dohod), ale ponechat v platnosti univerzální dodatečná 10% cla. Nic z toho však není jisté.
A právě vyústění obchodních střetů USA s hlavními obchodními partnery proto spolu rozhodne, zda bude současná úleva na rizikových aktivech pokračovat či ne. Velmi negativně by samozřejmě byla vnímána zejména eskalace obchodního napětí s EU, které Donald Trump vyhrožoval zavedením dodatečných 50% cel.
Současně s tím budou investoři sledovat čísla z reálné ekonomiky. Ta evropská byla v posledních měsících až překvapivě odolná, zatímco některé americké statistiky překvapovaly spíše negativně (např. spotřebitelská důvěra). Nejbližším klíčovým číslem samozřejmě budou páteční statistiky z trhu práce (payrolls).
V mezičase samozřejmě bude důležité vidět i vyústění debaty nad daňovým balíčkem Donalda Trumpa (“Big Beautiful Bill”), který by bez výraznějších změn měl podle nezávislých odhadů potenciál výrazně zvýšit americké zadlužení a dostat pod dodatečný tlak zejména dolar a americké dluhopisy.
A v neposlední řadě se budou investoři těšit na start výsledkové sezóny za druhý kvartál v polovině července. Ta nabídne první pohled na to, jak se firmy v USA zvládly poprat s Trumpovým “liberation day” – trhy budou zvědavé na jakékoliv změny výhledů a konkrétní příklady vypořádávání se novým světem vyšších obchodních bariér. Celkově vzato bychom tak na konci července či ještě lépe v průběhu srpna mohly mít větší jistotu ohledně toho, zda probíhající tržní “úleva” stojí na alespoň trochu “pevných základech”.
*** TRHY ***
Česká koruna se drží v blízkosti 24,70 EUR/CZK a zatím je pro ni složité rozšiřovat zisky ze stávajících relativně silných úrovní. To vše přes další zisky globálních akciových trhů i globální ztráty amerického dolaru. Klíčové domácí události očekáváme až v závěru tohoto týdne (inflace, maloobchod), do té doby předpokládáme, že na koruně vydrží lehký optimismus a bude se spíše pokoušet své zisky opatrně rozšiřovat.
Eurodolar se přiblížil hladině 1,18, když výnosy amerických dluhopisů dále klesají, přičemž v Evropě se tak neděje. Kromě toho to vypadá, že EU je údajně připravena s USA uzavřít obchodní dohodu (v rámci níž by akceptovala 10% plošné clo), z čehož dále benefituje euro.
Dnes je kalendář očekávaných makro událostí opravdu hodně zaplněn, a to k tomu ještě musíme přičíst americkou politiku, kdy americký Kongres stále jedná o daňovém balíčku, který dokonce ještě horní sněmovna ani neschválila. Nicméně z pohledu dat bude důležitý dopolední výsledek inflace v eurozóně, když po včerejších německých a italských datech vše vypadá na to, že údaj bude blízko konsensu. Odpoledne však bude pozornost upřena jasně na americká data, a to konkrétně na index ISM v průmyslu, a především na otevřené pracovní pozice. Další výrazný propad tohoto čísla by přitom dolaru zřejmě nesvědčil.