Nejnovější analýza XTB ukazuje, že zatímco podíl americké ekonomiky na světovém HDP v posledních letech stabilně roste a v roce 2024 dosáhl 26 %, podíl Evropské unie klesl pod 18 %. Nezapomínejme, že USA mají 340 milionů obyvatel a EU 450 milionů. Výrazně posílila také Čína, která se s téměř 17% podílem stala třetím pilířem světového hospodářství. Česká republika a Slovensko zažily díky členství v EU rychlý růst a modernizaci, avšak jejich silná průmyslová orientace a závislost na evropském trhu je činí zranitelnými vůči globálním i regionálním krizím.
„Rozdíl mezi ekonomikami USA a Evropské unie se v posledních dvou dekádách výrazně prohloubil. Zatímco EU v roce 1991 tvořila přibližně 28 % světového HDP, dnes je to méně než 18 %. Spojené státy si naopak udržují stabilní pozici kolem 26 %,“ komentuje Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB. Podle něj byla klíčovým faktorem rychlejší obnova americké ekonomiky po finanční krizi v letech 2008–2009, zatímco Evropa se z následků krize vzpamatovávala podstatně déle. Další rány jí zasadily pandemie, válka na Ukrajině a energetická krize, jejichž negativní dopady se i díky geografické blízkosti konfliktu a závislosti na ruských energiích projevily v Evropě silněji. Naproti tomu USA posílily svou roli inovátora v oblasti technologií, což pomohlo růstu tamní ekonomiky.
Kontext Česka a Slovenska
Ekonomiky Česka a Slovenska jsou úzce provázány s vývojem v Evropské unii, což se ještě prohloubilo po jejich vstupu do EU v roce 2004. „HDP na obyvatele v paritě kupní síly se v předpandemickém období v Česku rychle přibližovalo průměru EU, zatímco na Slovensku byl tento proces od roku 2016 pomalejší. Krizové období po roce 2020 však zasáhlo obě země výrazněji než většinu unijních států, a to zejména kvůli vyšší závislosti na průmyslu a ruských energiích,“ vysvětluje Peterka. Výsledkem je, že rozdíl mezi hodnotami HDP na hlavu v EU, ČR a SK se v posledních letech opět mírně zvýšil.
Srovnání vývoje finančních trhů v EU a USA
Americký akciový trh, reprezentovaný indexem S&P 500, dosáhl na konci roku 2024 tržní kapitalizace 51,88 bilionu dolarů, zatímco evropský trh (500 největších firem) pouze 13,27 bilionu dolarů. Od roku 2004 rostl americký index v průměru o 8,5 % ročně, evropský pouze o 3,47 %. „V USA investuje do akcií 55 % domácností, v EU jen 21 %. Největší firmy jsou koncentrovány v USA – z 30 největších globálních firem je 80 % amerických, z 500 pak 46,6 %,“ doplňuje Tomáš Cverna, analytik XTB. Evropským akciovým trhům nadále chybí silný růstový impuls, zejména v oblasti technologií.
Vývoj cen energií v EU a USA mezi lety 2004 a 2024
Ekonomický vývoj USA a Evropské unie zásadně ovlivnil v posledních 20 letech rozdílný přístup k energetice. Spojené státy díky břidlicové revoluci dosáhly energetické soběstačnosti a levných energií, zatímco EU se zaměřila na dekarbonizaci, což vedlo k vyšším nákladům a větší závislosti na dovozech. „V roce 2023 byly průmyslové ceny elektřiny v EU o 158 % a plynu dokonce o 345 % vyšší než v USA. Evropské domácnosti platí jedny z nejvyšších cen energií na světě, což zvyšuje inflaci a energetickou chudobu,“ upozorňuje Jiří Tyleček, analytik XTB. Rozdíly v regulaci a investiční strategii vedly k tomu, že americký HDP na obyvatele je dnes o 30 % vyšší než evropský.
Klíčové překážky růstu EU oproti USA
Evropská unie zaostává za Spojenými státy kvůli několika zásadním strukturálním problémům. Prvním je fragmentované regulatorní prostředí – rozdíly v legislativě členských států vytvářejí vnitřní bariéry, které podle IMF odpovídají clům ve výši 44 % u zboží a 110 % u služeb. Dále je zde vysoká míra regulace: mezi lety 2019 a 2024 přijala EU přes 13 000 legislativních opatření, což zvyšuje administrativní zátěž firem a snižuje atraktivitu podnikání. „V oblasti technologií výrazně zaostáváme za Spojenými státy. Z padesáti největších světových technologických firem je pouze pět evropských, zatímco třiatřicet amerických. V první desítce dokonce nenajdeme ani jednu evropskou společnost,“ upozorňuje Peterka. Další zásadní překážkou jsou podle něj vysoké ceny energií. Zatímco Spojené státy těží z levných a stabilních dodávek, Evropa čelí vyšším nákladům kvůli dekarbonizaci a závislosti na dovozu. „Pokud chce Evropa držet krok s USA, musí zjednodušit regulace, posílit kapitálové trhy, více investovat do inovací a zajistit dostupnější energie,“ uzavírá Jiří Tyleček.