Bankovní rada na svém letošním prvním měnovém zasedání snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, repo sazbu na úroveň 3,75 %, v souladu s očekáváním finančního trhu.
ČNB se tak vrátila ke snižování úroků poté, co v prosinci učinila ve stávajícím cyklu jejich snižování vůbec první pauzu.
Pro snižování úrokových sazeb hovoří jak vývoj a výhled inflace, tak jen pozvolné oživení růstu české ekonomiky. Předpokládám, že ČNB bude ve snižování úroků pokračovat, půjde však o pozvolné kroky, pravděpodobně vždy jen o čtvrt procentního bodu za každé kalendářní čtvrtletí. Repo sazba ČNB by tak v letošním závěrečném čtvrtletí mohla klesnout na 3,00 % a na této úrovni by se následně mohla po delší dobu ustálit.
ČNB na prvním měnovém zasedání v letošním roce snížila repo sazbu o čtvrt procentního bodu na úroveň 3,75 % a očekávání na finančním trhu v tomto směru jednoznačně dominovala.
Česká centrální banka se tak vrátila ke snižování úroků poté, co si v prosinci vybrala ve stávajícím cyklu uvolňování měnové politiky první pauzu.
Loni byla ČNB v rámci středoevropského regionu centrální bankou, jež snižovala své úroky nejčastěji a letos v rámci celého regionu snížila úrokové sazby jako první.
Pro snižování úroků hovoří skutečnost, že se v české ekonomice podařilo stabilizovat inflaci v rámci tolerančního pásma inflačního cíle ČNB a příznivý vývoj inflace lze v tomto ohledu čekat i pro letošní rok.
Česká ekonomika se ve smyslu růstu HDP oživuje pozvolna a veřejné finance jsou namířeny ke snižování deficitů a ČNB tak může svou měnovou politiku dále postupně uvolňovat. Domnívám se, že prosincovou pauzou chtěla ČNB spíše naznačit, že nepřerušená série snižování úroků nemůže trvat věčně, a že do budoucna budou úroky klesat pozvolněji, tedy že je bankovní rada nebude snižovat na každém svém měnovém zasedání.
Inflaci v české ekonomice se loni podařilo stabilizovat v tzv. tolerančnímu pásmu inflačního cíle, což je pásmo, v němž je tempo růstu spotřebitelských cen z pohledu centrální banky přijatelné.
Jde o rozmezí pro meziroční inflaci mezi 1 % a 3 %, za celý loňský rok činila průměrná inflace 2,4 % a nad toleranční pásmo, tedy nad 3 %, se inflace nedostala ani loni v prosinci, kdy byla tažena nahoru efekty nízké srovnávací základny zejména u cen potravin a pohonných hmot.
Předběžný údaj za letošní leden, zveřejněný dnes ráno, reportuje meziroční inflaci na úrovni 2,8 %. Ve výhledu na letošní rok očekáváme celoroční inflaci v průměru u 2 %, tedy u středu inflačního cíle, a řadu měsíců se inflace může pohybovat i pod 2 %.
Pokud se tento výhled naplní, bude to dobrá zpráva nejen pro ČNB a pro měnovou politiku, ale samozřejmě také pro spotřebitele a koneckonců pro celou českou ekonomiku.
V hlavním scénáři očekávám, že česká centrální banka letos sníží svou repo sazbu ze stávajících 4 % na 3 % s tím, že by v každém čtvrtletí mohla úroky snížit o čtvrt procentního bodu. Repo sazba by tak mohla dosáhnout úrovně 3 % v letošním závěrečném čtvrtletí a na této úrovni by se mohla po delší dobu ustálit.
Případné zavedení cel ze strany USA vůči Evropské unii, a tedy i vůči české ekonomice, by pravděpodobně vedlo k přechodnému oslabení eura vůči americkému dolaru a spolu s tím by oslabily středoevropské měny jak vůči dolaru, tak vůči euru, což by samo o sobě představovalo proinflační faktor.
Obchodní války jsou ale obvykle spojeny se zpomalením růstu ekonomiky, což by na globální úrovni mohlo vést k poklesu cen řady komodit včetně například ropy, na úrovni samotné české ekonomiky by slabší růst HDP vedl k mírnějšímu generování inflačních tlaků v tuzemské ekonomice.
Vše by celkově vedlo zřejmě jen k mírnému a přechodnému nárůstu inflace v české ekonomice. ČNB by na takovou situaci mohla reagovat ponecháním úrokových sazeb beze změny na v té chvíli aktuální úrovni i po několik čtvrtletí a posléze by se mohla k mírnému snižování úroků opět vrátit.
V tuto chvíli považuji za velmi předčasné uvažovat o tom, že by případné zavedení cel ze strany USA mělo vést k potřebě zpřísnění měnové politiky ČNB.
Trh nyní bude vyčkávat na tiskovou konferenci bankovní rady, kde bude zveřejněno jak skóre dnešního hlasování o snížení úroků, tak úvahy bankovní rady ohledně jejich dalšího směřování.
Bankovní rada bude také prezentovat základní shrnutí nové čtvrtletní prognózy z dílny ČNB, jež poskytne pohled na vývoj HDP, inflace, kurzu koruny vůči euru a úrokových sazeb na mezibankovním trhu.
Jistě nebude překvapivé, pokud bude prezentován také alternativní scénář, jenž se bude zabývat možností uvalení cel ze strany USA na Evropskou unii, a tedy i na českou ekonomiku.
Prostor pro pokles úroků ČNB by se měl v letošním roce vytvářet díky předpokládanému směřování inflace k úrovni dvouprocentního cíle, přičemž meziroční inflace klesne dle našich předpokladů přechodně i pod dvouprocentní úroveň.
Obdobně, prostor pro další uvolňování měnových podmínek v české ekonomice by měla vytvořit také politika ECB, jejíž depozitní sazba by z aktuálních 2,75 % mohla do letošního léta klesnout mírně pod 2 %.
Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE