Dodávky zemního plynu v roce 2024 probíhaly plynule podle požadavků zákazníků, a to podle základního odběrového stupně, který znamená nekrácený odběr podle smluvně sjednaného denního odběru plynu (vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů).

Tok zemního plynu ze zahraničí do plynárenské soustavy ČR (dovoz do ČR) dosáhl v roce 2024 hodnoty

6 059 mil. m³ (66 168 GWh), což představuje meziroční pokles o 22,6 %. Pokles byl způsoben nejen geopolitickou situací spojenou s pokračujícím válečným konfliktem na Ukrajině a událostmi s tím souvisejícími, ale také nižší poptávkou po přepravě plynu přes území ČR a vyšším využitím zásobníků plynu. Pro dovoz zemního plynu k nám byly využity přeshraniční předávací stanice s Německem (49,7 %) a Slovenskem (50,3 %). Tok zemního plynu z plynárenské soustavy ČR (vývoz z ČR) do zahraničí představoval objem pouze 337 mil. m , tj. 3 676 GWh. Bilance plynárenské soustavy ČR jsou uvedeny v kapitole 3.

Tok zemního plynu ze zásobníků plynu (těžba plynu), které náleží do plynárenské soustavy ČR, dosáhl celkového množství 2 476 mil. m³ (26 934 GWh). Naopak tok zemního plynu do zásobníků plynu (vtláčení plynu) činil 1 581 mil. m³ (17 292 GWh). Stav provozních zásob na konci roku představoval u tuzemských zásobníků plynu hodnotu 2 151 mil. m³ (23 472 GWh). Samostatné toky plynu ze/do zásobníků plynu v roce 2024 a za posledních deset let jsou uvedeny v kapitole 4.

Celková výroba zemního plynu v ČR byla 114 mil. m³ (1 247 GWh), čímž pokrývala 1,7 % celkové spotřeby plynu. Meziročně výroba zemního plynu stoupla o 29 %. Ve zprávě je také uvedena informace o výrobě ostatních plynů s dodávkou plynu do distribuční soustavy, dodávkou přímo připojeným zákazníkům a vlastní spotřebou výrobců plynu. Všechny údaje včetně meziročního porovnání jsou zmíněny v kapitole 5.

Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla hodnoty 6 767 mil. m³, tj. 73 808 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,91 kWh/m³, tj. 39,27 MJ/m³). Proti roku 2023 došlo ke zvýšení skutečné spotřeby o 0,1 %. Průměrná roční teplota vykazovala hodnotu 10,5 °C s odchylkou +1,9 °C od dlouhodobého teplotního normálu a s odchylkou +0,6 °C od roku 2023. Podíl spotřeby v topném období představoval 70,7 % ze souhrnné roční spotřeby. Nejnižší měsíční spotřeba byla naměřena v červenci (270 mil. m³, tj. 2 946 GWh) a naopak nejvyšší v lednu (1 052 mil. m³, tj. 11 463 GWh). Pokles spotřeby proti stejnému období roku 2023 byl zaznamenán od února do srpna a naopak nárůst byl dosažen v lednu a od září do prosince. Přepočtem na podmínky dlouhodobého teplotního normálu za pomoci teplotních gradientů dosáhla spotřeba zemního plynu v roce 2024 úrovně 7 285 mil. m³, tj. 79 453 GWh s meziročním nárůstem 1,8 %. Celkové vyhodnocení spotřeby zemního plynu v ČR v průběhu roku 2024 společně s meziročním porovnáním a vývojem spotřeby v posledních deseti letech doplněné o teploty ovzduší je uvedeno v kapitole 6.

Po dvou letech výrazného poklesu spotřeby se v České republice v roce 2024 spotřebovalo téměř stejně plynu jako v roce 2023 a spotřeba se tak ustálila na svém třicetiletém minimu. Spotřeba zemního plynu v ČR zaznamenávala v předešlých letech přes drobné výkyvy postupný nárůst. Ukončení nárůstu spojeného s největším poklesem spotřeby, a to o 20 %, završil rok 2022 a i v roce 2023 se spotřeba meziročně o více než desetinu opět snížila. Zatímco v roce 2021 byla zaznamenána nejvyšší hodnota spotřeby od roku 2005, od roku 2022 je její pokles ovlivněn válečným konfliktem na Ukrajině, jež měl nepříznivý dopad na energetické trhy. Česká republika byla nucena společně se všemi zeměmi EU koordinovat opatření právě ke snížení spotřeby zemního plynu. V létě roku 2022 přijala Rada EU nařízení, jehož cílem bylo snížit poptávku po plynu o 15 %. Česká republika požadavek na snížení meziroční poptávky po plynu s rezervou splnila. Řada úsporných opatření a přechod zákazníků na jiné zdroje energie způsobily v posledních dvou letech meziroční pokles spotřeby zemního plynu v ČR. Tu, kromě již zmíněných aspektů, silně ovlivňuje také průběh dosažených atmosférických teplot, které se pohybovaly téměř po celé desetileté období nad dlouhodobým teplotním normálem (8,5 °C). Změna průměrné roční teploty o 1 °C představuje současně rozdíl ve spotřebě množství plynu cca 273 mil. m³ (2 978 GWh).

Po celé topné období roku 2024, tj. od ledna do března a od října do prosince, se denní teplotní gradient pohyboval v rozsahu 449 – 1 264 tis. m³/den/°C (4 922 – 13 793 MWh/den/°C). Ten vyjadřuje změnu spotřeby plynu v reakci na jednotkovou změnu teploty. Minimální závislosti spotřeb na teplotě bývá dosahováno v letním období, kdy denní teplotní gradient klesl až na hodnotu 4 tis. m³/den/°C (48 MWh/den/°C). Denní spotřeby plynu se v roce 2024 pohybovaly v rozsahu 6 625 – 45 946 tis. m³ (72 329 – 500 713 MWh) s poměrem mezi nejnižší a nejvyšší spotřebou 6,9:1. Maximální denní spotřeba zemního plynu byla naměřena v úterý 9. ledna ve výši

45 946 tis. m³ (500 713 MWh) při průměrné denní teplotě -9,6 °C. Na tento den byl zpětně vyhlášen Kontrolní hodinový odečet (KHO), který představuje hodinové dodávky a spotřeby plynu plynárenskými podnikatelskými subjekty, na jejichž základě dochází k sestavení KHO plynárenské soustavy ČR. Z těchto odečtů vyplynulo, že maximální hodinové odběry se uskutečnily v ranních a odpoledních hodinách, přičemž výraznější pokles odběrů nastal během noci. Mezi 8:00 až 9:00 hod. zaznamenala spotřeba nejvyšší hodnotu 2 235 tis. m³

(24 358 MWh) při průměrné aktuální teplotě -10,8 °C v daném časovém úseku. Souhrnné vyhodnocení kontrolního hodinového odečtu v plynárenské soustavě ČR je podrobně zveřejněno v kapitole 7.

Z pohledu spotřeby plynu v roce 2024 podle kategorií zákazníků dosáhla největšího podílu na celkové spotřebě plynu standardně kategorie velkoodběru 49 %, následovaná kategorií domácnosti 25,6 %, maloodběru 14,4 % a středního odběru 9,9 %. Ostatní plyn zahrnující vlastní spotřebu, ztráty, změnu akumulace v distribuční soustavě a vlastní spotřebu výrobců plynu představoval 1,1 % z celkové spotřeby plynu v ČR. V případě užití plynu měl největší podíl na celkové spotřebě podnikatelský sektor 51,2 %, dále domácnosti 25,6 %, spotřeba plynu na výrobu tepla 12,7 %, spotřeba plynu na výrobu elektřiny 8 % a dodávka do CNG stanic 1,4 %. V kapitole 8 jsou uvedeny celkové podíly jednotlivých kategorií odběru na celkové spotřebě zemního plynu v ČR v roce 2024 a v uplynulých deseti letech.

V ČR bylo k 31. 12. 2024 připojeno k plynárenské soustavě celkem 2 727 457 zákazníků. Přes 92 % jejich celkového počtu tvoří domácnosti. Vůbec nejvíce odběratelů zemního plynu v kategorii domácností se nachází v Praze, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Za posledních deset let klesl počet připojených zákazníků o 116 877. V roce 2024 klesl meziročně počet zákazníků o 24 985, což je historicky třetí největší pokles. Největší dosažené množství připojených zákazníků za posledních deset let, a to 2 844 334, bylo v roce 2015. Podrobné členění spotřeby plynu a délek plynovodů podle distribučních soustav je uvedeno v kapitole 9.

Historická data ukazují vývoj spotřeby zemního plynu, svítiplynu a počtu zákazníků v letech 1955 až 2024. V těchto letech zaznamenala plynárenská soustava výrazný rozvoj ve všech segmentech spotřeby plynu včetně infrastruktury. V 80. a 90. letech přispělo k nárůstu spotřeby zemního plynu postupné převádění svítiplynu na zemní plyn (poslední dodávky svítiplynu byly učiněny v červnu 1996). Po roce 2001, kdy bylo dosaženo historicky nejvyšší roční spotřeby zemního plynu (9,8 mld. m³, tj. 102,6 TWh), došlo v následujících letech ke stagnaci spotřeby a v letech 2007 – 2015 dokonce k výraznějšímu poklesu spotřeb. Stagnace a následný pokles spotřeb souvisel zejména se změnami v cenách energií, s ukončením státních dotací na plynofikaci, se snižováním tempa postupné plynofikace regionů, se snižováním energetické náročnosti odběrů (zateplování objektů, modernizace spotřebičů), s požadavkem na snižování ekonomických nákladů společností, s úsporami výdajů za energii v teplotně přechodných obdobích, s absencí významnějších projektů na připojování nových velkoodběratelů apod. Od roku 2015 do roku 2021 s výjimkou roku 2018 docházelo k postupnému nárůstu spotřeby až na 9,4 mld. m³, tj. 100,7 TWh. Tento nárůst však v roce 2022 vzhledem k probíhajícím válečným událostem na Ukrajině a s tím spojeným dopadem na energetiku skončil. V roce 2023 (a stejně i v roce 2024) dokonce klesla spotřeba zemního plynu na úroveň spotřeby roku 1992, kdy navíc ještě stále probíhaly dodávky svítiplynu v ročním objemu 1,6 mld. m³, tj. 7,4 TWh. V roce 2006 byla naměřena maximální denní spotřeba zemního plynu 67,6 mil. m³ (713,3 GWh) a rok 2009 zaznamenal největší dosažený počet připojených zákazníků 2 871 547 (kapitola 12). Historická data doplňují průměrné teploty ovzduší v letech 1995 až 2024.