Zatím stále nevíme
jestli a v jaké formě bude tato daňová změna zavedena. Pokud by ale ke
zvýšení současných daní či zavedení daních nových pro zahraniční investory, pak
by jednoznačně došlo k poklesu zájmu o americké akcie a dluhopisy. Díky vyšším
daním budou realizovány nižší výnosy ve srovnání s variantou bez zvýšení
daňové zátěže.

Lze očekávat, že
při vyšším zdanění zahraničních investorů dojde i k vlně prodejů.
Samozřejmě netvrdím, že by se zájem o americké akcie úplně vypařil. Stále je
americký trh tím největším a nejdůležitějším na světě. Zájem o americké akcie
může růst i přes vyšší zdanění, pokud celá ekonomika či jednotlivé společnosti
vykáží silné výsledky. Jen tento zájem bude omezován právě poklesem čistého
výnosu vlivem vyššího zdanění.

Přesto ale
minimálně krátkodobě vnímám jako pravděpodobnější variantu vlnu výprodeje,
protože bude otřesena důvěra v americký trh, která povede k vyšší
nervozitě a dalšímu přelévání kapitálu ven z USA. Menší část výprodejních
tlaků může tlačit související oslabení dolaru, které zahraničním investorům
může zlevnit nákup v dolarech.

Zájem by
v případě vyššího zdanění klesl i v případě dluhopisů, kde se nižší
poptávka a odliv kapitálu z amerického dluhopisového trhu propíší do
vyšších tržních výnosů, které prodraží obsluhu dluhu USA. Tempo zadlužování má
navíc vlivem sady snížení daní růst, což opět bude tlačit na růst nákladů na
obsluhu dluhu. 

Není zatím úplně
jasné, kterých zemí se bude vyšší zdanění zahraničních investorů v USA
týkat. Část nového zákona dává americké administrativě možnost označit země,
které mají dle USA neférově nastavený daňový systém v neprospěch
amerických firem, za diskriminační. Nejvíce se spekuluje o zemích s digitální
daní, která cílí na velké digitální společnosti, které ve významné míře sídlí
právě v USA. Dle Tax Foundation má v Evropě nějakou formu tzv.
digitální daně Rakousko, Dánsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Polsko,
Portugalsko, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie. Mimo Evropu se spekuluje
ještě o Kanadě, Indii, Brazílii a Austrálii. V současném prostředí ale
není možné přesně určit, koho všeho se případná daňová změna bude týkat.

Nicméně Česká
republika nemá digitální daň a spíše vyčkává a aktivně příliš netlačí
v rámci druhého pilíře iniciativy OECD o globální daňové dohodě, která
tlačí na minimální globální daň pro velké nadnárodní společnosti, které také ve
významné míře sídlí v USA. Minimálně z těchto důvodů bychom tak
nemuseli spadnout do dodatečnou daní diskriminovaných zemí. 

Pohyby
na trzích vidíme vždy ještě před tím, než k jednotlivým situacím ještě
dojde. Čím vyšší bude pravděpodobnost zavedení dodatečného zdanění zahraničních
investorů v USA a čím větší bude balík zemí, kterých se to bude týkat, tím
silnější budou výprodeje. Pokud ale nakonec dodatečné zdanění neprojde, nebo
bude mít jen minimální záběr, pak se mohou trhy opět zotavit. Kdybych si měl
zaspekulovat, tak zemí s významným vlastnictvím amerických státních
dluhopisů se dodatečné zdanění dotýkat nebude. Patří sem Japonsko, Čína a třeba
Velká Británie. Významným držitelem amerického dluhu je ale i Kanada a Francie,
kde se spekuluje o jejich zařazení do seznamu zemí, kde dodatečná daň bude
působit.