První únorový týden na trzích startujeme tématem amerických cel. Neznamená to nic jiného než silnější dolar, slabší korunu a tržní náladu, která nebude vyhovovat rizikovým aktivům, od cyklických měn přes akcie až po bitcoin. A to Donald Trump teprve začal.
Ta část, trhu, která si myslela, že americký prezident svými výroky o clech blafuje, se spletla. Banka Goldman Sachs stále tvrdí, že cla na Kanadu a Mexiko budou pouze krátkodobá. Ať už tomu tak bude nebo ne, nesmíme zapomínat, že všechny celní karty nebyly ještě rozdány. A navíc se objevuje to, co může tržní náladu ještě více zhoršit. Nejsou to totiž cla, co trhy děsí nejvíc, je to především hrozba obchodní války, která nevyústí v nic jiného než v ekonomického zpomalení na obou stranách konfliktu.
Podstatou obchodní války je nejistota, která svazuje ruce podnikatelům v zasažených sektorech, což se následně přelévá i na domácnosti. Během prvního Trumpova prezidentství se obchodní válka týkala průmyslu, zejména amerického a čínského. Z dostupných dat víme, že po roce, v době od září 2018 do září 2019, se obchodní válka podepsala na zpomalení výkonu průmyslu, s důrazem na investice, sektor přišel o více než čtyřicet pracovních míst a reálné příjmy amerických domácností klesly o více než osm miliard dolarů. Výhledy americké ekonomiky u růstu i inflace se zhoršovaly, což nakonec vedlo ke snižování sazeb ze strany centrální banky.
Současná situace by nemusela být jiná, byť můžeme poukázat na odlišnost některých proměnných. Zásadním problémem může být plošnost cel, jejichž dopady mohou být mnohem citelnější než u cílených. To se pak samozřejmě týká i narušení tržní a podnikatelské nálady. To, co by se oproti dřívějším obchodním válkám mohlo ukázat jako odlišné, jsou dopady na inflaci. Obchodí válka z Trumpova prvního prezidentství se odehrála za „běžného“ inflačního stavu. USA za sebou neměly nejsilnější inflační vlnu od 80. let, což mělo implikace i pro klíčové oblasti, jako jsou inflační očekávání.
Americká centrální banka si v rámci postoje ke clům doposud udržovala neutrální postoj. Zcela správně, jelikož nevěděla, s čím přesně má pracovat. Dnes již to ví, nastal proto čas na modelování možných scénářů dopadů, které se nepochybně stanou součástí debaty na březnovém zasedání měnového výboru, včetně aktualizované prognózy. Současný pohled trhu zatím nenaznačuje výraznější obavu ohledně změny směru tempa úprav sazeb. Ty by měly letos klesnout, dost možná až o půl procentního bodu, jak stojí i v prosincové prognóze Fedu.
Pakliže by se tento výhled změnil směrem k ještě opatrnějším úpravám úroků, nebo by se dokonce objevily sázky na zvýšení sazeb, což nepatří mezi náš základní scénář, zisky dolaru mohou být ještě větší. Pohyb by byl ještě posílen, jakmile by se Trump vrhl na uvalení cel na Evropu. Rizikem zůstává dosažení parity eura proti dolaru. Výsledkem toho by bylo i oslabení rizikových měn, kam spadá česká koruna. V takovém případě bychom se mohli připravit na hodnoty koruny proti dolaru nad hranicí 25,00. A proti euru by se otevřela cesta směrem k 26,00.
Americká cla jsou pro Evropu jedním ze zásadních rizik slabšího růstu a inflace. Jejich zavedení by mohlo donutit Evropskou centrální banku k rychlejšímu snižování sazeb, dost možná pod odhadovanou neutrální sazbu kolem 2 %. Situace by nemusela nechat v klidu ani Českou národní banku. Výrazné zpomalení zahraničních ekonomiky, s důrazem na Německo, označuje za zdroj nejistoty už delší dobu. V obou případech se opět bavíme o zdroje potenciálního oslabení eura i koruny. Ani jedna z těchto měn nebude profitovat z ekonomického zpomalení, které by obchodní války nepochybně přinesly.
Zdroj: Bloomberg, Reuters, TradingView
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.