Příští týden proběhne už čtvrté měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB v letošním roce, na kterém bude bankovní rada hlasovat o potenciálním ponechání úrokových sazeb na stávajících úrovních či o jejich snížení o 25 bazických bodů. S velkou pravděpodobností to ale spíše vypadá, což se také již i několik týdnů očekává, že bankovní rada ponechá úrokové sazby v ČR beze změny. Základní úroková sazba tedy nejspíš setrvá na úrovni 3,5 %. Varianta ohledně snížení úrokových sazeb by potom mohla nastat pouze v případě nečekaného a velmi významného vnějšího šoku. Tento scénář se ale do blížícího se středečního zasedání rady spíše nepředpokládá.  

Bankovní rada ČNB tedy stávající úrovně úrokových sazeb ve středu ponechá beze změny zejména z důvodu vyšší jádrové inflace a rovněž i kvůli přetrvávajícím vysokým cenám v sektoru služeb. To především v pohostinství a ubytovacích službách. Na rozhodnutí o ponechání stávajících úrovní úrokových sazeb budou mít vliv i nadále vysoké ceny nájemného z bytu, ale i rapidně se zvyšující ceny nemovitostí. V neposlední řadě také rostoucí reálné mzdy. Poslední zmíněný proinflační faktor totiž v posledních kvartálech velice pozitivně stimuluje spotřebu domácností, která výrazně zesiluje domácí poptávku. Tento efekt pak ve výsledku může opětovně podporovat tempo růstu cen zboží a služeb. 

Zároveň se očekává mírné zdražování pohonných hmot a případně i cen plynu v důsledku započatého konfliktu na Blízkém východě, které by v důsledku snížení úrokových sazeb mohla slabší koruna ještě více prodražovat a vytvářet tím pádem další možné inflační tlaky. Někteří členové rady zmiňují, že jako důležitější, než červnové zasedání bankovní rady bude až zasedání srpnové. To totiž nebude v rámci rozhodování o úrokových sazbách nejspíš tak jednoznačné jako právě zasedání nadcházející. Na srpnovém měnově-politickém zasedání bankovní rady se tedy bude brát více v potaz, a tudíž i více prodiskutovávat varianta ohledně případného snížení sazeb o 0,25 procentního bodu.  

Je ale rovněž důležité zmínit, že ČNB se už prakticky přiblížila k úrovni neutrální úrokové sazby, proto se snižováním sazeb v dohledné době nejspíš již spěchat nebude. Jak už jsem v minulosti zmiňoval, tak minimálně v dohledných letech si budeme jaksi zvykat na vyšší úrovně úrokových sazeb, než na jaké jsme byli zvyklí zejména do roku 2021. Tehdy byly úrokové sazby v ČR po delší léta citelněji níže. Mírně vyšší sazby se mimo jiné budou odrážet i na hodnotě průměrné hypoteční sazby. 

Navíc bankovní rada bude vycházet z posledních zveřejněných dat ohledně květnové míry inflace, která dopadla, zvlášť oproti dubnové inflaci, na vyšší úrovni, než jak se předběžně očekávalo. Z měsíce na měsíc se tedy z meziročního srovnání hodnota inflace zvýšila o 0,6 %. Na tomto nárůstu se pak podepsaly právě především ceny potravin a nealkoholických nápojů, které tak z meziročního srovnání v květnu vzrostly o citelnější 5,4 %.  

Přitom ceny v kategorii potravin a nealkoholických nápojů stály za dubnovým výrazným snížením cenových hladin zboží a služeb v ČR. Ceny zemědělských výrobců se totiž dle nedávno zveřejněných dat rapidněji zvýšily, a to i přes naplno započatou farmářskou sezónu. Současně se také předpokládá, že z důvodu zvyšujících se cen ropy na světových trzích se vyšší ceny promítnou mimo jiné rovněž i do zmíněných cen pohonných hmot.