Bankovní rada ČNB se na svém čtvrtém měnově-politickém zasedání v letošním roce ve čtvrtek dle očekávání rozhodla, obdobně pak jako na svém prosincovém a březnovém zasedání, pro ponechání úrokových sazeb beze změny na stávajících úrovních. Dvoutýdenní repo sazba tak setrvala na 3,5 %, diskontní sazba tudíž zůstala na 2,5 % a lombardní sazba setrvala na 4,5 %. Pro toto rozhodnutí bankovní rady ČNB hlasovalo všech jejích sedm členů.
Bankovní rada se pro tento krok rozhodla především v důsledku vyšší jádrové inflace, v rámci poptávkové inflace kvůli stále přetrvávajícím vysokým cenám služeb, a to hlavně v pohostinství a ubytovacích službách. Další důvodem jsou ale například i silně se zvyšující ceny nemovitostí, vyšší ceny nájemného z bytu, ale i rostoucí reálné mzdy související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Meziroční růst průměrných mezd totiž v prvním čtvrtletí letošního roku činil 6,7 %.
Z dlouhodobého pohledu tedy růst mezd zůstává stále zvýšený. Poslední zmíněný proinflační faktor tak může markantněji zvyšovat spotřebu domácností. Tento efekt pak může nezanedbatelně přispět k opětovnému potenciálnímu zvyšování cenových hladin zboží a služeb. Nově stanovené úrokové sazby začaly být platné ve čtvrtek 26. června.
Byť byly úrokové sazby na tomto měnově-politickém zasedání ponechány beze změny na stávajících úrovních, tak je důležité zmínit, že na následujícím zasedání se ale pravděpodobnost pro snížení úrokových sazeb o 25 baz. bodů bude výrazněji vyšší než právě na zasedání červnovém. Další měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB tedy proběhne již 7. srpna.
Naopak jak již bylo řečeno, tak bankovní rada bude na dalším zasedání prodiskutovávat nejen variantu pro opětovné ponechání úrokových sazeb na stávajících úrovních, ale bude zvažovat i variantu ohledně snížení sazeb. I tak ale banky a spořitelny budou velice pravděpodobně v jakési setrvačnosti, mimo různé marketingové akce, ve snižování výkonnosti úročení na spořicích a termínovaných účtech pokračovat i nadále.
Varianta pro snížení sazeb by pak byla podporována především v případě slabší poptávky zejména v evropském a potažmo německém průmyslu, který by následně mohl zhoršit kondici české ekonomiky. Rozhodnutí rady ohledně snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu by rovněž mohlo převážit variantu pro zachování stávajících úrovní i z důvodu zhoršení globální hospodářské aktivity jako takové.
A i když se stávající úrovně úrokových sazeb už prakticky přiblížily tzv. neutrální úrokové sazbě, tak jakýsi pomyslný prostor pro pár dalších snížení sazeb zde ještě je. Nemalá část bankovních radní, pak v některých svých vyjádřeních v rámci dalšího nastavování úrokových sazeb naznačuje, že by se po delší dobu mohla udržovat hodnota základní úrokové sazby právě okolo 3 %.
K té by se bankovní rada ČNB mohla přiblížit již ke konci letošního roku. Do konce roku by tak na zbylých čtyřech měnově-politických zasedáních mohla bankovní rada ČNB dle předběžných odhadů snížit úrokové sazby tudíž ještě alespoň dvakrát.