Závěr týdne přinese
klíčová data z amerického trhu práce za prosinec, která by měla potvrdit
přetrvávající robustnost. Naopak evropské předstihové indikátory sentimentu i
data z německého průmyslu nejspíše potvrdí pokračující slabost. Inflace
v Německu i eurozóně jako celku v závěru loňského roku stoupla, ta
jádrová by v případě eurozóny měla stagnovat na 2,7 % y/y.
Z domova se dočkáme vzestupu podílu nezaměstnaných nad 4 %, a to hlavně
kvůli sezónnosti. Data z reálné ekonomiky ukáží na stále slabou tuzemskou
průmyslovou produkci v listopadu.

Výstup české průmyslové produkce zůstává slabý

Ekonomický kalendář
tohoto týdne by měl opět nahrávat americké měně na úkor eura. Evropské
předstihové indikátory (Sentix důvěra investorů, průzkum Evropské komise)
potvrdí přetrvávající obavy investorů, firem i spotřebitelů ohledně aktuálního
a očekávaného vývoje v Evropě, zejména ve světle současných politických problémů
ve Francii či v Německu a na pozadí obav z nástupu D. Trumpa do
prezidentského křesla a s tím souvisejícím nárůstem protekcionistických opatření.
Dlouhodobé potíže německého průmyslu potvrdí listopadová čísla podnikových
objednávek i samotné produkce. Naproti tomu závěr týdne zřejmě přinese další ze
série povzbudivých dat z amerického trhu práce v podobě tvorby nových
pracovních míst v nezemědělském sektoru (NFP report).

Z pohledu české koruny se
v tomto týdnu důvody pro výraznější posilování budou hledat obtížně. Proti
měnám rozvíjejících se trhů včetně české koruny stojí silný dolar, zároveň však
ani domácí data v tomto týdnu nenadchnou. Z trhu práce přijde zvýšení
podílu nezaměstnaných na 4,1 %. I když půjde primárně o vliv sezónních
faktorů, mírné zhoršování je patrné i na sezónně očištěné časové řadě. Další
slabé číslo pak přinese listopadová průmyslová výroba. Očekáváme sice
meziměsíční vzestup o 0,4 % m/m po sezónním očištění, v podstatě ale
výlučně kvůli vyšší produkci energetického průmyslu. U toho zpracovatelského se
ale obáváme v podstatě meziměsíční stagnace. U listopadového zahraničního
obchodu předpokládáme snížení přebytku oproti říjnu, což je tradiční listopadový
sezonní efekt. Přes slabou průmyslovou produkci ale stále zůstávají přebytky zahraničního
obchodu relativně vysoké, když se vyváží zejména dříve vyrobená a dokončená
produkce.

Dolar
kraluje i na počátku roku 2025

Dolar
zůstává silný i na počátku roku 2025. Při pohledu na dolarový index (DXY) i
kurz dolaru vůči euru je zřejmé, že dolar odstartoval posilující trend po
loňských letních prázdninách, kdy se začaly objevovat ve větší míře sázky na
vítězství D. Trumpa v prezidentských volbách, což se nakonec potvrdilo.
Obavy z protekcionistické politiky zvýrazňují předstih růstu americké
ekonomiky oproti té evropské, a to i s výhledem do letošního roku. Vyšší
ale bude i americká inflace a z pohledu dolaru bude atraktivnější i úrokový
diferenciál.

Tento
velký obrázek doplnila i ve druhé polovině minulého týdne zveřejněná data.
Začněme nejprve těmi evropskými. Finální výsledek indexu průmyslové aktivity
PMI z Německa i eurozóny jako celku byl potvrzen na předchozích předběžných
odhadech a znamená tedy poukázání na výrazně se snižující aktivitu v tomto
sektoru. Co ale mírně potěšilo, byl listopadový měnový přehled z eurozóny, kde
peněžní zásoba měřená peněžním agregátem M3 zrychlila z říjnových 3,4 % na
3,8 % v listopadu, zatímco trh čekal zrychlení pouze na 3,5 %. Podstatné je, že
kreditní aktivita není překážkou hospodářskému růstu v eurozóně, ale naopak,
když kreditní impuls je pozitivní. Očekávané zhoršení nenastalo u německé míry nezaměstnanosti,
která v prosinci stagnovala na listopadových 6,1 %, pod konsensem skončil
i nárůst počtu nezaměstnaných.

Pokud
jde o americká data, ve prospěch dolaru vyzněla ve čtvrtek zveřejněná týdenní
data počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Jejich nízká hodnota
podtrhuje nadále přetrvávající robustnost tamního trhu práce. Potěšila i
vzestupná revize prosincového PMI z amerického průmyslu i lepší výsledek
ISM průmyslové aktivity.

Všechny
tyto faktory vedly k tomu, že dolar ve čtvrtek, tedy první pracovní
den tohoto roku, proti euru posílil až k 1,023 USD/EUR a dosáhl
tak své nejsilnější hodnoty od listopadu 2022. Páteční seance znamenala
pouze nepatrnou korekci díky výše zmíněným ve srovnání s očekáváním lepším
číslům z německého trhu práce.

Z pohledu
vývoje české koruny vůči euru byly první dva pracovní dny tohoto roku
nezajímavé. Kurz v podstatě stagnoval v pásmu mezi 25,13 až 25,21
CZK/EUR. Kvůli silnému dolaru na globálním trhu ale byly zelené bankovky pro
našince nejdražší za poslední více než dva roky, když se se kurz během
čtvrteční seance dostal až téměř k 24,60 CZK/USD. Během páteční seance
koruna své ztráty pouze nepatrně korigovala pod 24,45 CZK/USD.

Hned
první lednové dny přinesly zajímavá tuzemská data. Ve světle potíží
průmyslníků v Německu i dále v Evropě, jak ukázaly tamní PMI, tak asi
není velkým překvapením pokles tuzemského PMI ze zpracovatelského průmyslu za
prosinec. České výrobce tížily především slabé ekonomické výhledy, nižší objem nových
zakázek a náročné podmínky v automobilovém sektoru. Klesal objem jak nových
domácích zakázek, tak i těch zahraničních. Ty trpěly zejména v důsledku nižší
poptávky ze strany německých odběratelů. Více k těmto statistikám zde https://bit.ly/40h2q2z. Na první pohled při zveřejnění sektorových
účtů za Q3 24 potěšila vzestupná revize růstu tuzemského HDP o 0,1 pb na +0,5 %
q/q, respektive 1,4 % y/y. Struktura ale úplně povzbudivá nebyla.
Mezičtvrtletní růst ekonomiky byl ve třetím kvartále tažen zejména změnou stavu
zásob. Její příspěvek k mezičtvrtletní dynamice HDP činil výrazných +1,2 pb.
Zásoby jsou přitom v rámci struktury HDP nejvíce volatilní, často revidovanou a
pro předvídání dalšího vývoje ekonomiky tedy nejméně spolehlivou položkou. K
mezičtvrtletnímu růstu HDP v menším rozsahu pomohla i spotřeba domácností
(s příspěvkem +0,3 pb). Fixní investice a čisté vývozy naopak mezičtvrtletní
růst ekonomiky brzdily. Podrobně jsme výsledky sektorových účtů za Q3 24
komentovali zde https://bit.ly/CZGDPQ324.

V pátek
byl zveřejněn také záznam z prosincového jednání ČNB. Na něm došlo
k ponechání repo sazby na 4 %, a tím i k pozastavení rok
trvajícího procesu snižování úrokových sazeb. Podle zápisu se radní obávají
hlavně zvýšené dynamiky cen služeb a nemovitostí, zatímco vývoj
v zahraničí je podle nich naopak mírně protiinflačním rizikem. Celkově
bankovní rada hodnotí rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle jako
mírně proinflační, a preferuje proto udržovat úrokové sazby spíše na vyšší
hladině. Podrobněji jsme „minutes“ rozebírali v komentáři zde https://t.co/UBDGb9Hcvs. Ve
svém nedělním televizním vystoupení guvernér ČNB A. Michl k úrokovým sazbám
uvedl, že „deset let před covidem jsme tu měli sazby kolem nuly, což byla
chyba. Úrokové sazby budou muset být vyšší, než byly dříve.“ K výhledu
pak uvedl: „Teď máme vyčkávací období, pauzu, děláme si analýzy a uvidíme,
jak dál.“