Donaldu Trumpovi 10% nestačí, riziko “výraznějších” ekonomických škod roste
Donald Trump chce plošná cla 15-25%, co to znamená pro Evropu a pro Česko?
V obchodních vyjednáváních mezi EU a USA to víc a víc “drhne” a roste nebezpečí viditelnějších negativních dopadů do evropské ekonomiky. Podle pátečních zpráv Donald Trump stupňuje vůči EU své požadavky a nespokojí se již s plošným clem na většinu zboží na stávající úrovni 10%. Pokud má dojít k dohodě, bude chtít americká strana plošná cla (na zhruba dvě třetiny evropských vývozů do USA) zvýšit na 15-20% (alternativou by byla sankční reciproční cla na úrovni 30%). Současně se zdá, že Donald Trump odmítá jakoukoliv debatu nad snížením specifických sektorových cel na automotive, oceláře a producenty hliníku za stávajících 25%.
Za přitvrzujícím se postejem amerického prezidenta stojí pravděpodobně několik faktorů. Na jedné straně dopady nových cel do jádrové inflace v USA jsou zatím relativně malé a současně výrazně narostly příjmy federálního rozpočtu (ve druhém kvartále zhruba o 50 miliard dolarů). Na druhé straně vidíme, že EU jako řada jiných zemí (až na Kanadu a Čínu) v zásadě nezavedla žádná proti-opatření.
To vše se však může změnit, pokud se spor bude dál vyostřovat. Podle zdrojů Financial Times narůstá v EU ochota eventuální proti-opatření v srpnu v případě krachu jednání skutečně zavést. Nemuselo by se přitom jednat jen o první (již schválený a odložený) balík na americké zboží v hodnotě 21 miliard dolarů, ale také o druhý větší balík v objemu 71 miliard dolarů (na letecký průmysl, lihoviny a další) a případně i na cílená opatření zasahující americký sektor digitálních služeb.
Další vyhrocení obchodních vztahů přitom může dopadnout nelineárně negativně na oba dva břehy Atlantiku. Zatím naše původní odhady škod byly více pesimistické než skutečnost v nově příchozích číslech – v evropském průmyslu se nálada pozvolna vylepšuje a vývoz do USA zatím po extrémě silném prvním kvartále v druhém spíše zpomalil k normálu. Tedy v souhrnu nic dramatického – citlivost evropským exportérů vúči americkým 10%ním clům je “zatím”relativně nízká. A to pravděpodobně i proto, že evropské firmy strategicky si chtějí americký trh “podržet” a buď si na něm dobrovolně snižují marži nebo ho dočasně dotují prodeji v jiných lokalitách. A i proto vidíme souběžně vedle relativní odolnosti evropské průmyslové produkce, relativně malé dopady do americké inflace a vyšší americké federální příjmy.
S dalším nárůstem celních sazeb však pohár trpělivosti evropských firem může přetéct a uvidíme hlubší změny v jejich strategickém chování – od výraznějšího promítání cel do finálních cen výrobků až po eventuální opuštění amerického trhu. To by vedlo k viditelnějším negativním dopadům jak do evropské průmyslové produkce, tak i do americké inflace.
Naše původní odhady negativních dopadů stávajících cel pro českou ekonomiku počítaly s kumulativní ztrátou okolo 1%HDP v letech 2025 a 2026. Po sérii posledních lepších čísel jsme rizika zmírnily a růsty posunuly lehce vzhůru na 2,1% v roce 2025 a o 1,8% v roce 2026. Další eskalace obchodního napětí by nás však mohla vrátit rychle zpět – minimálně k pesimističtějším výhledům z poloviny dubna.
Region: AN