Napětí na Blízkém východě znovu otevírá otázku bezpečnosti jedné z nejdůležitějších námořních tras světa – Hormuzského průlivu. Tento úzký pás moře mezi Íránem a Ománem je klíčovou tepnou globální energetiky. Každý den tudy prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a významná část zkapalněného zemního plynu (LNG).
Pokud by došlo k jeho blokádě nebo omezení provozu, dopady by byly okamžité. Ceny ropy by prudce vzrostly, náklady na dopravu by se zvýšily a globální trhy by čelily nové vlně volatility.
Kdo je nejvíce ohrožen?
Největší riziko hrozí zemím, které jsou silně závislé na dovozu energií z oblasti Perského zálivu:
- Japonsko – prakticky veškerá ropa a plyn proudí přes tuto trasu.
- Jižní Korea – podobně vysoká závislost na energetických importech.
- Indie – významná část dodávek ropy pochází z oblasti, kterou by blokáda zasáhla.
- Čína – největší světový dovozce ropy, který by sice mohl využít strategické rezervy, ale i tak by čelil výraznému tlaku.
Problémy by se nevyhnuly ani dalším asijským ekonomikám s omezenými možnostmi alternativních dodávek.
Dopad na světovou ekonomiku
Uzavření průlivu by neznamenalo jen růst cen pohonných hmot. Vyšší náklady na přepravu a energie by se rychle promítly do inflace, výrobních nákladů i cen pro konečné spotřebitele. Lodní společnosti by musely volit delší trasy kolem Afriky, což by prodloužilo dodací lhůty a zvýšilo logistické výdaje.
Energetické trhy jsou na podobné hrozby mimořádně citlivé. I samotná možnost blokády dokáže vyvolat cenové výkyvy. Pokud by k ní skutečně došlo na delší dobu, světová ekonomika by čelila dalšímu inflačnímu šoku a zpomalení růstu.
Situace kolem Hormuzského průlivu tak zůstává jedním z klíčových geopolitických rizik, které investoři i vlády pečlivě sledují.
