Fed se
rozhodl ponechat klíčovou úrokovou sazbu v rozmezí 5,25–5,5 %, přičemž další
kroky budou záviset na vývoji ekonomických dat. Předseda Fedu Jerome Powell
zdůraznil, že není důvod uspěchat uvolňování měnové politiky, a potvrdil tak
přístup „higher for longer“. Fed se drží flexibilního přístupu bez předem
daného kurzu a chce nejprve vidět další pokrok v poklesu inflace. Powell rovněž
uvedl, že růst inflačních očekávání nepředstavuje problém, protože se týká
pouze krátkodobých hodnot, zatímco dlouhodobá očekávání zůstávají stabilní.

Trhy na
zasedání reagovaly smíšeně – ceny bitcoinu, akcií a zlata vzrostly, zatímco
dolarový index oslabil a tržní výnosy mírně klesly. Powell se zdržel komentářů
k názorům Donalda Trumpa na politiku Fedu a ohledně možného rozšíření cel
uvedl, že dopady jsou nejisté a nelze předem odhadnout reakci centrální banky.
Přesto je třeba zdůraznit, že právě politika D. Trumpa nakonec může sehrát roli
největší. Jak je dobře známo, prezident si chce obdiv voličů zajistit
deportacemi a cly. Obojí může vést k zrychlení inflace a potenciálně
vyšším sazbám. Toho si musí být v americké centrální bance dobře vědomi, a
i když nedávají nic najevo, obavy jsou na místě.

Samostatnou
kapitolou zůstává pokračující kvantitativní utahování (QT) – tedy snižování
bilance Fedu prodejem dluhopisů. Výnosy amerických dluhopisů zůstávají
relativně vysoké a zvýšená nabídka ze strany Fedu je na trhu patrná. Případné
turbulence na finančních trzích by mohly opět negativně ovlivnit menší bankovní
instituce, které již v minulosti čelily problémům kvůli vysokým výnosům bondů.

Bilance
Fedu se mezitím snížila o 23 % a prudce klesla z pandemického maxima 9,6
bilionu USD. Vývoj v nadcházejících měsících bude záviset na dalším vývoji
inflace a ekonomických ukazatelů.