V dějináchtechnologickéhopokroku existují vynálezy,
které krátkodobě zvýší produktivitu – a pak jsou tu ty,
které změní vše. V žargonu ekonomie jim říkáme obecnétechnologie(General Purpose Technologies, GPT) nebo
ještě vzácněji metody vynalézání (Inventions of Methods
of Invention, IMI). Dnes, na prahu nové éry, stojí
generativníumělá inteligence(genAI) a my musíme
položit zásadníotázku: je genAI jen chvilkovým
zábleskem jako žárovka, nebo novým dynamem a
mikroskopem v jednom?
Podle autorů studie Generative AI at the Crossroads lze
inovace rozdělit do tří kategorií: 1) Jednorázové inovace
(např. žárovka) – technologie jako žárovka nebo
spalovací motor přinesly prudké zvýšení produktivity, ale
jejich dopad se vyčerpal s dosažením saturace trhu. 2)
Obecné technologie (GPTs, např. dynamo) – umožňují
vznik řetězových inovací: nové produkty, procesy a
reorganizace firemních struktur. Patří sem například
elektřina nebo internet. 3) Metody vynalézání (IMIs, např.
mikroskop) – zrychlují samotný proces vynalézání a
výzkumu, čímž urychlují příchod dalších objevů.
Autoři tvrdí, že generativní AI má rysy obou vyšších
kategorií: je zároveň dynamem umožňujícím lavinu
nových aplikací i mikroskopem, který urychluje samotnou
vědeckou a technologickou tvorbu.
Jak genAI mění pravidla hry?
Adopce: Rychlý start, pomalé šíření: GenAI je rychle
adoptována velkými firmami, technologickými giganty a
vysoce kvalifikovanými profesemi, jako jsou programátoři
nebo lékaři. Avšak ve středním a malém podnikání, které
tvoří páteř většiny ekonomik, je přijetí zatím opatrné.
Nejde jen o přístup ke kapitálu, ale i o otázku organizační
změny: aby firmy plně využily genAI, musí přetvořit své
procesy, datovou infrastrukturu a firemní kulturu – a to
je bolestivá transformace.
Řetězové inovace: Více než jen chatbot. Díky genAI
vznikají nové produkty a služby: konverzační asistenti,
generativní grafika, autonomní systémy řízení. Ale
opravdová síla spočívá v proměně samotných výrobních
procesů – digitální dvojčata optimalizující výrobu,
prediktivní údržba, redesign výrobků pomocí
generativního návrhu. Stejně jako dynamo umožnilo
vznik flexibilní výroby, genAI mění nejen to, co vyrábíme,
ale i jakým způsobem.
Průběžná inovace: Zrychlující se spirála. GenAI se
neustále zlepšuje. Nové modely využívají efektivnější
architektury (např. mixture of experts), hardware (GPU,
TPU) je stále výkonnější a levnější a roste i množství
kvalitních dat. Co je důležité: výkon roste rychleji než
náklady – přesně to, co ekonomové chtějí vidět jako
podmínku trvalého růstu produktivity.
GenAI jako metoda vynalézání. GenAI pomáhá i
samotnému procesu inovací. Od psaní vědeckých článků,
přes hledání nových molekul v medicíně, až po rychlejší
návrhy produktů – genAI zvyšuje efektivitu výzkumu. To
by mohlo znamenat, že nových objevů nejen přibude, ale
že budou vznikat levněji a rychleji.
Co nás čeká dál? Optimisté vidí v genAI nový zdroj
ekonomického růstu, analogický elektrifikaci v 20.
století. Skeptici varují, že technologický hype bez hluboké
organizační změny k zásadnímu růstu nepovede. A
realisté, které bych nazval up-wing techno-optimisty,
tvrdí: cesta bude těžká, ale pokud překonáme počáteční
problémy, otevře genAI dveře k trvalému a udržitelnému
růstu – podobně jako internet v 90. letech. Z dostupných
dat vyplývá, že generativní AI má potenciál být jak
dynamem, které pohání novou vlnu inovací, tak
mikroskopem, který zvyšuje efektivitu samotného
výzkumu. Překážky jsou značné – od vysokých nároků na
infrastrukturu po nedostatek kvalifikované pracovní síly.
Ale historie nám ukazuje, že technologie schopné měnit
ekonomiky jsou právě ty, které vyžadují zásadní změnu
myšlení i organizace.
A právě v tom je síla genAI: není to jen další nástroj v
technologickém arzenálu. Je to nová platforma pro
lidskou tvořivost, inovaci a růst.
David Navrátil