Data budou muset i v tomto týdnu zřejmě ustoupit do pozadí na úkor
politických událostí, potenciální eskalace obchodních válek a vývoji ohledně
možného příměří na Ukrajině. Německo by v tomto týdnu mělo odhlasovat
fiskální injekci do tamní ekonomiky. Hlavy evropských států budou v Bruselu
jednat o navýšení výdajů na obranu dle návrhu Evropské komise. Ve Washingtonu
se zase sejdou centrální bankéři Fedu, kteří zřejmě podrží klíčovou úrokovou
sazbu v rozmezí 4,25-4,50 %. Zároveň aktualizují ekonomickou projekci
a dot-plot, který by podle nás i nadále měl naznačovat dva cuty
v letošním roce v souladu s naším očekáváním. Americká data
v tomto týdnu by mohla přispět ke zmírnění obav o tamní ekonomiku, když
ukáží na růst maloobchodních tržeb a průmyslové produkce v únoru.

Vyčkávání centrálních bank v USA, Velké Británii a
Japonsku.

Domácí data nabídnou ceny průmyslových
výrobců (PPI), bilanci běžného účtu a průzkumy sentimentu. Růst PPI podle nás v únoru meziročně prakticky stagnoval
(+0,1 % y/y, +0,1 m/m). Slabé inflační tlaky z výrobní
sféry značí pokračování utlumených cenových tlaků ve zboží, což celkově
nahrává dalšímu snižování úrokových sazeb ČNB. Spotřebitelská důvěra po
výrazném poklesu na začátku roku zůstane slabá i v březnu. To představuje
riziko pro další oslabení růstu spotřebitelské poptávky.

Celkově ale datovou frontu v tomto
týdnu zřejmě opět zastíní politické dění.
Pozornost trhů bude dále upřena na Washington, a to nejen kvůli zasedání Fedu,
Berlín, kvůli hlasování o fiskálním balíčku, a Brusel, kde se 20. a 21.
března sjedou hlavy evropských států a budou, mimo jiné, jednat o navýšení
výdajů na obranu dle návrhu Evropské komise. Po mezistranických jednáních
v minulém týdnu by v hlasování v německém Bundestagu (18.3.) a
Bundesratu (21.3.) mělo prakticky ratifikovat zlepšení růstových vyhlídek
německé ekonomiky díky výrazné fiskální injekci. Sledovat se bude i další
potenciální eskalace zavádění cel poté, co v minulém týdnu EU znovuzavedla
odvetná cla na vybrané americké produkty v reakci na 25% cla na ocel a
hliník. Finanční trhy zůstanou zřejmě citlivé i na další vývoj války na
Ukrajině a informace ohledně potenciálního dočasného příměří.

Americké trhy v posledních týdnech
zahltily obavy o tamní ekonomiku. Obavy z recese v USA jsou ale podle
nás přehnané, byť nejistota a dopady cel do určité míry tlumí růstové vyhlídky.
Růst americké ekonomiky na začátek roku s vysokou pravděpodobností výrazně
zpomalí, ale ostrý pokles v Q1 se zdá nepravděpodobný. Podle odhadů kolegů
z SG by se mohl pohybovat kolem +0,5 % q/q (anualizovaně). Krátce
jsme se věnovali americké ekonomice zde: https://bit.ly/OzvUSAeko.

Fed na zasedání v tomto týdnu zřejmě
ponechá úrokové sazby beze změny, důležitější ale budou signály
ohledně dalšího směřování měnové politiky a hodnocení současné turbulentní
situace, včetně možného proinflačního působení cel. Klíčová úroková sazba podle
nás setrvá v rozmezí 4,25-4,50 % až do června, kdy očekáváme první
cut. Nicméně vidíme rizika pro delší setrvání úrokových sazeb na současné
úrovni. Z tohoto pohledu mohou být finanční trhy příliš optimistické, když
plně zaceňují červnový cut a v úhrnu celkově až tři cuty v letošním roce
oproti našemu očekávání dvou cutů. Zasedání by mělo rovněž nabídnout detaily
ohledně připravovaného zpomalování kvantitativního utahování, resp. redukce
bilanční sumy Fedu. Z ostatních centrálních bank bude zasedat tento týden i
Bank of England a Bank of Japan. V obou případech očekáváme, že úrokové
sazby setrvají beze změny na 4,50 % a 0,5 %.

Data z USA by mohla přispět ke
zmírnění obav (maloobchodní tržby a průmyslová produkce
za únor). Spotřebitelská poptávka by měla korigovat lednový pokles, který byl
zčásti dán extrémně chladným počasím. Maloobchodní tržby v únoru podle nás
vzrostly o 0,7 % m/m a o 0,4 % bez prodejů bez
aut. Navzdory tomu, že ISM index z průmyslu v únoru klesl o
0,6 b. na 50,3 b., očekáváme, že průmyslová produkce v lednu
stoupla o 0,3 %. ISM index dosud výrazně přeceňoval pokles průmyslové
aktivity. Mezi listopadem 2022 a prosincem 2024 byl trvale v pásmu
kontrakce a v průměru dosahoval 47,7 b., růst HDP přitom dosahoval
v průměru 2,9 % q/q (anual.). Lepší data z USA by mohla
přinést částečnou úlevu na americké trhy, nicméně do toho bezpochyby promluví i
geopolitická rizika a pokračování tahanic kolem obchodních válek.

Datová fronta z eurozóny bude
v týdnu chudá. Finální odhad inflace za únor by měl
potvrdit předběžný odhad na úrovni 2,4 % y/y a 2,6 % v případě
jádrové inflace. Pozitivním překvapením bylo zpomalení růstu cen služeb o
0,2 pb na 3,7 % y/y, což ale kompenzovalo zrychlení růstu cen
potravin o 0,4 pb na +2,7 % y/y. Inflační výhled je nicméně
nyní spjat s výraznými nejistotamis ohledem na cla, působení
expanzivní fiskální politiky či ceny energií. Kvůli tomu v současné době
nevidíme prostor pro výraznější snížení sazeb ECB a očekáváme tak již pouze
jeden cut depozitní sazby v dubnu na 2,25 %. Současné prostředí
znervózňuje i samotnou ECB. Ta by tak měla v H2 25 zveřejnit
revizi své měnověpolitické strategie, kterou nakousla prezidentka Lagardeová na
konferenci ECB v minulém týdnu.

Americká
výjimečnost v ohrožení.

Domácí data minulý týden ukázala na slabý vstup české
ekonomiky do letošního roku. Výroba ve zpracovatelském průmyslu
v lednu meziměsíčně klesla o 0,8 % (celková produkce
o 0,3 % m/m) a stavební výroba se snížila o ještě
výraznějších 1,2 %. Zatímco ale stavební produkce byla meziročně vyšší
(+8,2 % y/y), tak ta průmyslová klesla o 0,6 %. Stavebnictví
by letos mělo těžit z nižších úrokových sazeb a vyšší investiční
aktivity, průmysl bude naopak pod tlakem slabé zahraniční poptávky a nejistot
spojených s obchodními válkami (více zde: https://bit.ly/IndJan25CZ).
Lednová data tuzemských tržeb z maloobchodu a služeb byla smíšená.
Zatímco v maloobchodě bez aut tržby meziměsíčně poklesly o 0,5 %
(+2,8 % y/y), tak ve službách citelně rostly
(+1,2 % m/m, +2,9 % y/y). Více jsme komentovali zde: https://bit.ly/Sales_Jan25. Finální odhad inflace za únor potvrdil předběžný údaj (0,2 % m/m
a 2,7 % y/y). Jádrová inflace přitom setrvala na
2,5 % y/y. Její zvýšená úroveň může být jedním z argumentů pro
pouze opatrné snižování sazeb ČNB (více zde: https://bit.ly/CPI_Feb25_CZ).
V rozhovoru pro E15 viceguvernérka E. Zamrazilová zmínila,
že v letošním roce vidí prostor pro ještě dvojí snížení sazeb o
25 bb.

Slovenská inflace v únoru (CPI +3,9 % y/y;
předběžný odhad HICP 4,0 %) potvrdila naše očekávání ohledně jen omezeného
zpomalení v H1 25. Více k našemu výhledu pro Slovensko
najdete v reportu zde: https://bit.ly/SvkEiB1Q25CZ.

Americká únorová data CPI a PPI překvapila silnějším
dezinflačním trendem. To upevnilo sázky na uvolnění měnové politiky
Fedu. Inflace zpomalila a skončila o desetinu pod tržním
konsensem v celkové i jádrové složce. Meziměsíčně tamní spotřebitelské
ceny vzrostly v únoru o 0,2 % a v meziročním vyjádření inflace
klesla z lednových 3,0 % na 2,8 %. Jádrová složka rovněž
zpomalila o 0,2 pb na 3,1 % y/y. Vliv na to měla i váhově
významná položka cen bydlení, která rostla nižším tempem (+0,3 % m/m)
oproti lednu (+0,4 % m/m). Optimismus z výraznější dezinflace ale jen
stěží konkuroval obavám o tamní ekonomiku.

V závěru minulého týdne ovlivnila trhy pozitivní
zpráva z Německa o dohodě mezi brzy již vládnoucí koalicí
(CDU/CSU+SPD) a Zelenými ohledně fiskálního balíčku, který by měl výrazně
podpořit růstové vyhlídky německé ekonomiky v dalších letech. Pozitivní
zprávy podpořily růst výnosů německého dluhu. V současnosti se výnos 10letého
Bundu pohybuje poblíž své nejvyšší úrovně od podzimu roku 2023 na 2,9 %.

Klesající důvěra v ekonomiku USA, rostoucí výnosy
v Evropě, upevňující se sázky na snižování sazeb Fedu a zvýšená
nejistota přispěly minulý týden k oslabení dolaru. Došlo k tomu přitom
navzdory převládající risk-off náladě, která bývá tradičně spojená se silnějším
dolarem. Dolar vůči euru během minulého týdne ztratil 0,4 % a eurodolarový
pár se dostal k hranici 1,090 USD/EUR (nejsilnější úroveň od
loňského listopadu). Na pozadí slabšího dolaru ale středoevropské měny
nedokázaly realizovat zisky. Česká koruna v průběhu minulého týdne vůči
euru mírně oslabila o 0,3 % a obdobně ztratil také maďarský forint. Polský
zlotý si v mezitýdenním vedl trochu lépe. Vliv na to mohlo mít jestřábí
vyznění zasedání polské centrální banky, která ponechala klíčovou úrokovou
sazbu na 5,75 %, a vyšší než očekáváná únorová inflace.

Dolarové sazby byly v mezitýdenním srovnání téměř
beze změny na krátkém konci a vyšší na tom delším. Eurové sazby delších
splatností reflektovaly dluhopisový trh a citelně narostly
o 10-20 bb, korunové sazby naopak klesly napříč splatnostmi. Menší
apetit pro riziko vedl k výprodeji na amerických akciových trzích.
Z toho těžily státní dluhopisy a například i zlato, které
v týdnu pokořilo historické maximum, což odráží zvýšenou politickou
nejistotu.