Administrativa Donalda Trumpa plánuje zavést reciproční cla od 2. dubna 2025 po dokončení analýzy zemí, které uplatňují cla na Spojené státy. Zároveň mají být do tohoto data finalizována jednání s Mexikem a Kanadou. Kevin Hassett, ekonomický poradce Bílého domu, zdůraznil pokrok v jednáních, zejména v oblastech bezpečnosti hranic a boje proti fentanylu. Studie celní politiky má být zveřejněna 1. dubna 2025, což ovlivní konečnou podobu tarifů.

Reciproční cla a DPH jako forma cla

Reciproční cla mají vyrovnat obchodní bilanci tím, že na zboží z jiných zemí uvalí stejné sazby, jaké tyto státy aplikují na americké produkty. Očekává se, že cla mohou dosáhnout až 25 %.

Znovu se také rozproudila diskuse o DPH, kterou chce Trump považovat za formu cla. Prezident tvrdí, že DPH funguje jako obchodní bariéra, protože státy s touto daní (např. evropské země) ji exportním firmám refundují. Ekonomové a mezinárodní organizace jako WTO však tento přístup zpochybňují, protože DPH je spotřební daň, nikoli clo.

Potenciální ekonomické dopady

Studie naznačují, že celní politika, včetně úpravy sazeb podle DPH v jednotlivých zemích, by mohla vést k následujícím dopadům:

• Růst cen PCE o 1,7–2,1 % v krátkodobém horizontu, což by znamenalo roční ztráty pro spotřebitele ve výši 2 700–3 400 USD na domácnost.
• Pokles růstu reálného HDP o 0,6–1,0 procentního bodu v roce 2025.
• Nárůst fiskálních příjmů, avšak s možností jejich snížení kvůli dynamickým efektům.
• Regresivní dopad na domácnosti, přičemž největší ztráty by postihly nízkopříjmové spotřebitele.

Obchodní nejistota je jedním z faktorů, které nedávno přispěly k růstu cen zlata na 3 000 USD za unci.

Zlato minulý pátek překonalo hranici 3 000 USD, ale k uzavření došlo pod touto klíčovou úrovní. Dnes se naskýtá další šance na překonání rekordu. Zdroj: xStation5.