Některé rady zní tak
chytře, že je bez váhání přijímáme a osvojujeme. Často je slýcháme od kolegů,
zaručených finančních odborníků nebo od influencerů, kteří „vědí, jak na to“.
Jiné rady zase čas ohladil jako voda kameny v řece. Natolik, až jsme je začali
považovat za pravdu. A právě v tom tkví největší úskalí. Některé z těchto rad
totiž potichu pracují proti nám. Peníze nám nezmizí najednou, ale postupně.
Pojďme se podívat na ty nejzrádnější z nich.

1. Plať v hotovosti, ať máš přehled a neutrácíš zbytečně

Zní to jako skvělá rada pro šetrné hospodaření. Když máte v
peněžence dvě tisícovky, rozmyslíte si každou útratu. Jenže svět se posunul.
Placení v hotovosti vás dneska nepřipraví jen o pohodlí, ale i o užitečná data,
výhody a slevy, které přináší chytré bankovní nástroje. Navíc, pokud neumíte
kontrolovat výdaje s kartou, problém není v kartě, ale ve vás. Učíme se řídit,
i když to zpočátku znamená riziko. S financemi je to stejné.

Jak na to?
Nastavte si týdenní limit, sledujte výdaje přes aplikaci a využívej chytré
funkce. S penězi se dá pracovat efektivně jak v hotovosti, tak
bezhotovostně.

2. Spořicí účet je jistota

Je, ale především pro banku. Pro vás je to většinou jistota,
že vaše peníze budou pomalu ztrácet hodnotu. Inflace totiž nečeká. A pokud vám
spořicí účet nese dvě procenta a inflace běží na čtyřech, každý den jste o něco
chudší. Spořicí účet má své místo. Jako krátkodobá rezerva nebo bezpečné
parkoviště na pár měsíců. Ne jako hlavní způsob, jak chránit nebo zhodnotit
úspory.

Lepší přístup:
Držte si na spořáku tři až šest měsíčních výdajů. Zbytek peněz pošlete tam, kde
mají šanci růst – do investic, do fondů, do něčeho, co pracuje pro vás.

3. Koupě nemovitosti je sázka na jistotu

Až na to, že ne vždy. Trh s nemovitostmi není záruka, ale
hra. Ceny nemovitostí mohou stagnovat i klesat. Úrokové sazby lítají a náklady
na údržbu, daně i regulace umí pěkně zamávat s výnosem. A co teprve, když se
nájemník rozhodne, že rok nezaplatí. Investice do nemovitostí může být skvělá
věc. Ale rozhodně ne slepá volba jen proto, že „byt přece nikdy neztrácí
hodnotu“.

Co s tím?
Počítejte. Nechte emocím dveře zavřené. Porovnávejte výnos z nájmu, náklady,
rizika a pracnost s jinými typy investic. A pokud uvažujete o hypotéce,
spočítejte si předem, co vás skutečně čeká – pomůže vám s tímhypoteční kalkulačka, která vám během chvilky
ukáže orientační splátku.

4. Neber si úvěr, dluhy jsou cesta do pekel

Tato rada je jako přísná výchova. Má dobrý úmysl, ale
nulovou pružnost. Ano, špatné dluhy jsou problém. Bezúročná půjčka na televizi,
rychlé půjčky před výplatou nebo karta, kterou splácíte deset let, to opravdu
nikam nevede. Jenže existují i dluhy, které dávají smysl. Hypotéka na
investiční nemovitost, úvěr na rozjezd podnikání, nebo jen využití kreditky s
bezúročným obdobím. Tohle nejsou hříchy, ale nástroje.

Jak na půjčky?
Naučte se rozeznávat dluh, který vás zadusí, a dluh, který vás posune.

5. Investice nejsou pro každého, počkej, až budeš mít víc

Tohle je jedna z nejnebezpečnějších rad. Protože oddaluje
začátek. A přitom právě čas je u investování to nejcennější. Kdo začal ve
dvaceti s pár stovkami měsíčně, má v padesáti víc než ten, kdo vkládal tisíce,
ale začal až ve čtyřiceti. Investování není odměna za to, že jste bohatý. Je to
cesta, jak bohatství teprve vytvořit.

Co s tím?
Začněte teď. Ne s velkou částkou, ale s pravidelností a plánem. Peníze nerostou
ze země, ale z disciplíny.

6. Když ti něco zbyde, dej to stranou

A nic nezbyde. Klasika. Tahle rada vychází z předpokladu, že
utrácení je přirozené a šetření je to, co děláš navíc. Jenže to nefunguje.
Úspory se nestanou náhodou. Musíte jim dát přednost.

Lepší přístup:
Hned po výplatě si část peněz převeďte pryč. Na investiční účet, na spořák,
kamkoli. A pak žijte s tím, co zbylo.

7. Dětské konto je nejlepší start pro finanční gramotnost

Na první pohled to dává smysl. Dítě má vlastní účet, učí se
„spravovat si peníze“, dostává kapesné. Jenže realita je jiná. Banky dětské
účty milují, protože si vychovávají budoucí klienty. Tyhle účty většinou nic
nenaučí. Nenutí rozhodovat, plánovat, neukazují reálné nástroje, se kterými se
dítě později setká. Dětské konto je mnohdy jen hezky zabalený marketing.

Jak postupovat?
Ukažte dítěti investování, mluvte o penězích otevřeně a zapojte ho do
rozhodování. Finanční gramotnost nezačíná u kartičky s obrázkem tygříka, ale u
reálných rozhovorů.

Méně rad, více myšlení

Některé rady přežily tak dlouho, že je považujeme za pravdu.
Ale svět financí není o slepém následování. Je o tom, naučit se klást otázky.
Proč tohle dělám? Funguje to i dnes? Pomáhá mi to, nebo mě to brzdí? Finanční
svoboda nezačíná u výše příjmu, ale u toho, jak přemýšlíš. A možná právě první
krok je přestat věřit radám, které znějí chytře, ale začít hledat ty, které
dávají smysl.