Prezident Fedu v Minneapolisu Neel Kashkari na CNBC uvedl, že když se rozhodovalo o posledním snížení sazeb, vážil rizika spojená s inflací a s dalším vývojem na trhu práce. S tím, že překvapivý opětovný růst inflace je nyní méně pravděpodobný než nevítaný růst nezaměstnanosti. Trh práce je ale v současnosti stále „zdravý“. Ekonom se ovšem domnívá, že nyní je prioritou ho takovým také dále udržet.

Ekonom míní, že po jednom větším snížení sazeb jsou nyní pravděpodobnější menší kroky směrem dolů. Pokles sazeb o 50 bazických bodů není signálem, že je s ekonomikou něco špatně, ale snahou o větší přiblížení se neutrálním sazbám poté, co je Fed držel po delší dobu na poměrně vysokých úrovních. Centrální banka si je přitom podle slov jejího zástupce vědoma toho, že se zvedáním sazeb začala příliš pozdě a nechce opakovat stejnou chybu žádným směrem.

Lawrence H. Summers na Bloombergu řekl, že Fedem odhadované neutrální sazby leží pravděpodobně příliš nízko. Nachází se totiž jen 40 bazických bodů nad neutrálními sazbami odhadovanými před rokem 2020. Přitom ale od té doby došlo „k velkému růstu bohatství, míry vládního zadlužení a výše rozpočtových deficitů, k tomu rostou investice do nových technologií.“ To vše by neutrální sazby mělo zvedat a podle ekonoma se neutrální sazby budou spíše pohybovat nad 4 %. To by pak znamenalo, že monetární politika není v takové restrikci, jak se obecně míní. A neexistuje takový prostor pro pokles sazeb, jak se očekává.

Summers také v souvislosti s neutrálními sazbami poukázal na pokračující silnou ekonomickou aktivitu. Pokud by totiž neutrální sazby byly výrazně výš než odhady Fedu, vysvětlovalo by to, proč předchozí zvedání sazeb ekonomiku tolik nezbrzdilo. A pokud je ekonomův odhad správný a nemá dojít k opětovnému růstu inflace, neexistuje ani takový prostor pro další snižování sazeb.

Zdroj: CNBC, Bloomberg