Ztrácelo
naopak zlato pod tlakem silného dolaru. Jaký výhled implikují poslední data pro
finanční trhy? A které nominace D. Trumpa na jednotlivé budoucí ministry
v USA trh potěšily? Co na to měnová politika?

Akcie
v USA dosáhly po Trumpově vítězství v prezidentských volbách nových maxim.
Bitcoin atakoval metu 100 000 USD, S&P 500 index si připisuje letos
již solidních 25 %. Tento růst byl doručen na pozadí vyšší šance na pokles daně
právnických osob o 5 % a deregulaci firemního sektoru. Ta by se měla dotknout řady
odvětví, tedy od energetiky až po finančnictví. Kryptoměny by pak měly hrát
samostatnou deregulační kapitolu. To by sice mohlo z pohledu ekonoma
podpořit hospodářský růst snížením nákladů na dodržování předpisů pro podniky,
ale mohlo by to také vést k dlouhodobějším rizikům, jako je zhoršení životního
prostředí a možná finanční nestabilita. Vzpomeňme si ostatně na éru deregulace
finančního sektoru, která předcházela „bouřlivé“ Finanční krizí v letech
2008–2009. Zajímavé jsou proto i konkrétní nominace na funkce v Trumpově
budoucí administrativě. D. Trump jmenoval do funkce šéfa pro potíraní
byrokracie miliardáře Elon Muska, což řadu ekonomů zanechává v nejistotě
s ohledem na poněkud výstřední postoje tohoto podnikatele. Opačně pak působí
jmenování Scotta Bessenta na ministra financí USA, což investoři vnímají jako
krok směrem k větší ekonomické stabilitě. Akcie a státní dluhopisy
v reakci na právě toto jméno posílily.

Z pohledu
současných valuací jsou tak akcie po další „rally“ naceněny vskutku na
dokonalost, ozývají se tak hlasy, že příští rok by pro ně zdaleka nemusel být
tak dobrý. Akcie se nyní obchodují zhruba o 6 % výše, než je jejich reálná
hodnota a s vysokým P/E 27x násobku. Podle renomované Goldman Sachs může
index S&P 500 připsat až 11 % v roce 2025. Obávám se, že to je až
příliš příznivý scénář. Brzdou by mohla totiž znovu být inflace.  Nedávné údaje o inflaci vyvolaly otázky, zda
Fed v prosinci sníží úrokové sazby a o kolik centrální banka sníží sazby v
příštím roce. Začátkem tohoto měsíce „jádrový“ index spotřebitelských cen
(CPI), který je očištěn od volatilnějších položek typu potraviny a plyn,
ukázal, že ceny v říjnu již třetí měsíc po sobě vzrostly o 3,3 %. Mezitím
„jádrový“ index cen výrobců (PPI) odhalil, že ceny v říjnu vzrostly o 3,1 %,
což je více než 2,8 % v předchozím měsíci a více, než ekonomové očekávali, že
vzrostou o 3 %. Fed za této situace nemůže být příliš spokojen s tímto
vývojem.

Trumpova
politika dodává víru v „libertariánský“ způsob uvažování o politice vlády
ve vztahu k ekonomice. Pokud by skutečně snížil výdaje razantním způsobem,
správně dereguloval ekonomiku a podpořil růst, bude to dobrou hospodářskou strategií.
Otázkou zůstávají obchodní cla a Trumpův protekcionismus. V této politice
se zdá, že jsou spojená největší rizika, která mohou ještě výrazněji vzdálit
Fed od jeho hlavního mandátu dosažení 2% inflačního cíle. Toho se přitom
nepodařilo dosáhnout již od roku 2020. Ochrannou pro investory tak zůstávají drahé
kovy, jako je zlato. To si zatím vybralo oddechový čas a dosavadního růstu
rizikových aktiv se nezúčastnilo. Od zvolení D. Trumpa ztratilo až 7 %. Ovšem budoucí
nejistota spojená s obchodními válkami a vyšší inflací by mu spíš „nahrávala do
karet“.