Za první čtyři měsíce letošního roku se plnění státního rozpočtu zlepšilo meziročně o 27,0 mld. Kč z důvodu růstu příjmů o 5,2 %, který byl podpořen inkasem daní. Hospodaření státního rozpočtu na konci dubna skončilo deficitem přes 126 mld. Kč (resp. 122,0 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU). 

Příjmy státního rozpočtu se na konci dubna meziročně zvýšily o 5,2 % (+30,8 mld. Kč). Inkaso daní se zvýšilo o 7,7 % (+21,6 mld. Kč) a to i přesto, že poklesl výnos daně z neočekávaných zisků (-3,8 mld. Kč). Zvýšil se výběr pojistného o 7,2 % (+17,5 mld. Kč). Na straně druhé příjmy krátily prostředky z Evropské unie o -7,1 mld. Kč (-15,3 %). Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,5 %, +5,1 mld. Kč) meziročně pozitivně ovlivnil růst mezd a platů a také vliv daňových změn účinných od roku 2024, mezi které patří například snížení hranice pro druhou sazbu daně z příjmu fyzických osob, úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů, zrušení nebo omezení vybraných slev na dani. Vliv dubnového vyrovnání daní se u části poplatníků promítl do daně z příjmů právnických osob (+5,8 %, +2,6 mld. Kč) a do daně z příjmů fyzických osob (+2,1 mld. Kč). Na inkaso daně z přidané hodnoty (+8,5 %, +10,2 mld. Kč) pozitivně působí růst nominálních výdajů domácností. Inkaso spotřebních a energetických daní (+5,4 %, +2,6 mld. Kč) meziročně zvýšil vyšší výběr spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků, což je zapříčiněno navyšováním sazeb spotřební daně v rámci čtyřletého plánu. S tímto souvisí předzásobení produkty, stejný princip je i u lihu. Výnosy ostatních spotřebních a energetických daní meziročně vzrostly. Dopady konsolidačního balíčku na rozpočet sice působí příznivě, ale tento efekt není prozatím dostatečný. 

Celkové výdaje se meziročně zvýšily o 3,8 mld. Kč (+0,5 %).  Běžné výdaje činily 15,2 mld. Kč (+2,2 %), financování vzdělávání se vyšplhalo na +9,4 mld. Kč, sociální transfery na +8,8 mld. Kč, obsluha státního dluhu na +5,3 mld. Kč, kompenzace České poště za poskytování univerzální poštovní služby na +2,3 mld. Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie na +2,2 mld. Kč. Na druhé straně běžné výdaje snížilo ukončení státních dotací na vysoké ceny energií (-10,0 mld. Kč). Na investice bylo vydáno o -11,4 mld. Kč méně. Ze sociálních dávek (+2,9 %, +8,8 mld. Kč) se nejvíce zvýšilo financování důchodů (+1,4 %, +3,4 mld. Kč), příspěvku na péči (+2,9 mld. Kč) nebo příspěvku na bydlení (+0,8 mld. Kč). Poklesl rodičovský příspěvek (-0,6 mld. Kč). Obsluha státního dluhu se vyšplhala na 28,0 mld. Kč (+23,3 %, +5,3 mld. Kč). Nejvíce se snížily běžné transfery podnikatelům (-19,5 %, -6,5 mld. Kč), což souviselo s ukončením kompenzací za dodávku elektřiny a plynu. V prvních měsících roku jsou nízké kapitálové výdaje státu, které dosahují objemu 43,6 mld. Kč (-20,8 %, -11,4 mld. Kč). Tlaky na veřejné finance, které souvisí s vyššími výdaji na obranu, mohou zapříčinit dražší obsluhu státního dluhu, která už nyní tvoří nezanedbatelnou část výdajů státního rozpočtu. V reformních krocích, které povedou k ozdravení veřejných financí, je vhodné pokračovat. 

I přesto, že se plnění státního rozpočtu vyvíjí o poznání lépe než v minulém roce, je potřeba nadále pokračovat v konsolidaci veřejných financí, která se sice začíná projevovat zvýšeným daňovým inkasem, nicméně nastavení konsolidace jako takové není dostatečné. Zda bude dodržen plánovaný deficit, je komplikované předvídat. 

Autor: Tereza Krček, analytička 

Editor: Lenka Kalivodová, analytička 

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.