Jak silná je solidarita české veřejnosti? Kolik lidí dobrovolnicky pomáhá druhým bez nároku na odměnu? Kolik peněz darujeme a na co? A jaké postoje máme k dobrovolnictví, dárcovství a solidaritě obecně? Odpovědi přináší rozsáhlý výzkum analytického ústavu STEM podpořený Nadačním fondem Donio. Jeho výstupem je i historicky první Index solidarity – měřítko dobročinnosti české společnosti, které STEM plánuje vydávat každoročně a sledovat tak trendy v dobrovolnictví a dárcovství. K indexu spouštíme také samostatnou webovou stránku.
Češi a Češky ročně dobrovolně odpracují ekvivalent 95 tisíc plných úvazků
Z výzkumu vyplývá, že v roce 2024 se nějakou formou dobrovolnické činnosti zapojil každý třetí dospělý v Česku. Celkový objem odvedené práce odpovídá přibližně 95 tisícům plných úvazků, což představuje hodnotu kolem 34 miliard korun. Přibližně polovinu tvoří organizované dobrovolnictví, nejčastěji přes neziskové organizace nebo komunitní skupiny, méně často přes organizace zřizované státem či obcemi, jako jsou domy dětí a mládeže, muzea nebo přímo samotné obce. Druhou polovinu tvoří neformální přímá pomoc, kterou si lidé domlouvají sami bez zprostředkování nějakou organizací. V tomto případě jde například o výpomoc sousedům, hlídání dětí známému, venčení psů, úklid přírody, doprovod seniora k lékaři, nákup pro někoho s omezenou pohyblivostí apod.
„Ve výzkumu používáme širokou definici dobrovolnické práce jako práce bez nároku na odměnu, kterou člověk vykonává ve prospěch někoho, kdo není členem jeho rodiny ani domácnosti,“ vysvětluje ředitel výzkumu STEM Jaromír Mazák. „Tento přístup je v souladu s doporučením Mezinárodní organizace práce,“ doplňuje.
Finanční dary fyzických osob a firem přesahují v součtu 20 miliard korun
Kromě dobrovolnictví je důležitým aspektem solidarity také dárcovství. V nedávno zveřejněné tiskové zprávě jsme informovali o výstupech výzkumu, který STEM realizoval pro Úřad vlády ČR s finanční podporou Technologické agentury ČR. Z výzkumu vyplynulo, že 10 miliard darů evidovaných v daňových přiznáních za rok 2023 nepředstavuje ani zdaleka kompletní obrázek o míře české štědrosti, a to ve ze dvou důvodů: zaprvé, část darů není v přiznáních vůbec uplatněna, zadruhé, a to může překvapit více, z daňových přiznání nelze vyčíst hodnotu darů uplatněných zaměstnanci, za které přiznání podává zaměstnavatel, což je ale 70 % zaměstnanců. Díky výzkumu pro index solidarity jsme byli schopni obě tato čísla dopočítat a provést tak náš historicky první komplexní odhad celkové míry dárcovství v Česku postavený i na údajích, vůči kterým jsou daňová přiznání slepá.
Z celkových téměř 21 darovaných miliard za rok 2023 připadá více než 6 miliard na firmy a více než 14 miliard na fyzické osoby. Ze druhé jmenované částky je přibližně 6 mld. uplatněno v daňových přiznáních a skoro 8 mld. je darováno lidmi, kteří svůj dar v daňovém přiznání za účelem slevy na dani nikdy neuplatní.
„Osobně pro mě bylo překvapivé, že částka darovaná fyzickými osobami a neuplatněná v daňovém přiznání přesahuje částku, kterou lidé darují a na základě potvrzení o daru uplatní. Nejde však jen o to, že uplatnit může jednotlivec až dary v kombinované výši 1000 Kč. Zdá se, že řada lidí neuplatňuje ani dary, které by uplatnit mohli, ať už z přesvědčení nebo z neznalosti, že to je vůbec možné. Mnoho dárců také není ekonomicky aktivních, typicky asi dva a půl miliónu seniorů, takže jejich dary se v přiznáních také nikdy neobjeví,“ zamýšlí se Jaromír Mazák.
Solidarita ano, důvěra nikoliv
Určitým paradoxem je, že ač si lidé velmi váží hodnoty solidarity a pomáhání si, panuje mezi obyvateli Česka nízká důvěra. Většina veřejnosti (70 %) souhlasí s výrokem, že „úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o nejslabší“. Ještě více lidí se pak hlásí k myšlence, že lidé by si měli pomáhat, i když z toho nemají přímý prospěch (74 %). Zároveň ale v české společnosti přetrvává velmi nízká míra důvěry v ostatní – a to i v porovnání se zbytkem Evropské unie. Jen 20 % lidí si myslí, že většině lidí lze důvěřovat. Tento rozpor může snižovat ochotu lidí zapojit se do dárcovství nebo dobrovolnictví, zejména pokud mají obavu, že jejich pomoc nebude využita správně nebo bude zneužita. Nedůvěra představuje strukturální bariéru, která brání plnému rozvinutí solidárního potenciálu, který v české společnosti jinak zjevně existuje. Naopak solidarita, ať už ve formě dobrovolnictví nebo darování, může být prostředkem zvyšování důvěry ve společnosti.
Web věnovaný indexu solidarity a kompletní zpráva ke stažení
Pro vizuální přehled vybraných zjištění spouští analytický ústav STEM a Nadační fond Donio také web indexu solidarity, kde si jednotlivé výsledky můžete prohlédnout do většího detailu. Web je dostupný zde: indexsolidarity.cz
K dispozici ke stažení je také SOUHRNNÁ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA* se všemi výsledky a detailním rozborem metodologie.
*https://ustavstem.sharepoint.com/:b:/s/work_share/EbggMeLDu89OtvIDWC7GUksBgehQTcy8-RnMry9fLvj54w?e=6B7ZXF
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 25. listopadu 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 2009 respondentů z Českého národního panelu (mód sběru dat CAWI). Některé odhady celkové míry zapojení veřejnosti byly korigovány podle dostupných administrativních dat na základě metodiky, která je detailně popsána v příloze zprávy. Výzkum byl finančně podpořen Nadačním fondem Donio.