Meziroční růst spotřebitelských cen v červnu dle
předběžných údajů vzrostl z květnové úrovně 2,4 % na 2,9 %, v souladu
s očekáváním finančního trhu a mírně nad prognózou ČNB.

Nárůst meziroční inflace byl v červnu tažen v zásadě
jak cenami potravin, alkoholu a tabáku, tak položkami spadajícími do jádrové
inflace včetně cen služeb a čistě statisticky k nárůstu meziroční inflace
mírně přispěl také vývoj cen energií pro domácnosti a pohonných hmot.

Předběžná data o červnové inflaci vnímáme coby podpůrný argument
pro náš názor, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny jak na červencovém
zasedání bankovní rady, kdy bude zveřejněna nová inflační prognóza, tak na
zasedání v září, a že tedy repo sazba zůstane na své stávající úrovni 3,50
% po celé 3. čtvrtletí.

Meziroční inflace v červnu vzrostla z 2,4 % na úroveň 2,9 %:
v souladu s očekáváním finančního trhu.

Meziroční inflace se tak i nadále udržela v pásmu
inflačního cíle ČNB, tedy v rozmezí mezi 1 % a 3 %.

ČNB ve své čtvrtletní prognóze zveřejněné počátkem května čekala
červnovou na úrovni 2,8 %.

Pohled na hlavní položky spotřebního koše ukazuje, že celková
inflace byla tažena nahoru cenovým vývojem ve všech těchto položkách.

Zrychlil se meziroční růst cen v oddíle potraviny, alkohol
a tabák a zároveň se výrazně zmírnil meziroční pokles cen v oddíle energií
a pohonných hmot.

Dále se mírně zrychlil meziroční růst cen u služeb,
v červnu ze 4,9 % na 5,0 %, což je z pohledu ČNB jistě nevítané
zjištění, a zrychlil se také meziroční růst cen zboží, z 0,9 % na
1,6 %.

Meziroční jádrová inflace, která v květnu činila 2,8 %
poté, v červnu pravděpodobně dále vzrostla.

Detailní statistika inflace za letošní duben bude zveřejněna 10.
července a ve stejný den také ČNB zveřejní údaj o vývoji jádrové inflace.

Meziroční růst spotřebitelských cen se v české ekonomice od
počátku loňského roku drží v pásmu inflačního cíle centrální banky, jež je
definováno v rozmezí 1,0 % až 3,0 %.

V letošním 2. pololetí by pak meziroční inflace mohla
v průměru držet v oblasti 2,5 %.

Průměrná inflace za celý rok 2025 by mohla činit zhruba 2,5 %,
když v roce 2024 činil celoroční průměr 2,4 %.

Ve prospěch zklidnění inflace v letošním 2. pololetí hovoří
jak vývoj kurzu koruny, tak vývoj cen některých komodit na světových trzích.

Očekáváme, že bankovní rada ČNB na svém příštím měnovém
zasedání, jež proběhne 7. srpna, ponechá své úroky opět beze změny poté, co je
podržela stabilní již na zasedání koncem června.

Naposledy ČNB snížila úroky počátkem května, o čtvrt procentního
bodu: repo sazba se tak dostala na svou aktuální úroveň 3,50 %.

Náš hlavní scénář pro vývoj domácí měnové politiky počítá
s tím, že ČNB sníží úroky o čtvrt procentního bodu již jen jednou, a to až
v letošním závěrečném čtvrtletí (nejspíše v listopadu), a že se repo
sazba následně ustálí na úrovni 3,25 %.

To, zda ČNB své úroky ze stávajících úrovní ještě sníží, bude
záviset jednak na číslech o tuzemské inflaci – zejména na vývoji cen ve
službách – a dále také na dalších krocích Evropské centrální banky, která
s dalším snížením úroků asi také nebude spěchat.