Valuace akciového trhu v podstatě ukazují na ochotu investorů platit za současné zisky (či třeba tok hotovosti). Tato ochota je přitom do značné míry dána vírou v to, co bude. Jak dobře známo, obojí je nyní v USA, ale nejen tam, hodně vysoko. Nedávno jsme se v této souvislosti dívali konkrétně na hlavní světové trhy, dnes půjdeme více do detailu. Ukazujícího třeba na to, jak rozdílně investoři vidí německý a italský trh.
Jak dobře víme, americký trh svým poměrem cen k ziskům (očekávaným pro následujících 12 měsíců, ale i historickým) mimořádně vysoko. Tedy ve srovnání s nějakými historickými standardy. Potvrzuje to i následující graf, který ukazuje, že relativně k historii jsou nyní valuace výše na více trzích. Ale nikde tak moc, jako v USA:
Na vrcholu vyznačeného rozmezí jeŠvýcarskoaFrancie. AEvropajako celek. Pod historickýmmediánemse podle grafu nacházíJaponskoaItálie. Příběhjaponskéhotrhu z posledníchletje přitom zajímavý. Není to zase tak dávno, co se prudce zvedl zájem o něj, možná k tomu přispěly i některéinvesticepanaBuffetta. Hovořilo se o pozitivním cyklickém vývoji vjaponskéekonomice, ale také (a možná hlavně) o strukturálníchreformách. Valuace se v té době pohybovaly minimálně na historickém standardu, činadním. Zdá se ale, že minimálně na této úrovni je tento příběh u konce.
Japonsko je na tom přitom v určitém smyslu podobně, jako Švýcarsko – probíhá zde určitý návrat k ekonomické parciální rovnováze z doby před rokem 2020. Charakterizované inflací pod cílem. To je jev již pár let hodně ojedinělý a porovnání těchto dvou zemí ukazuje, že jej také může doprovázet úplně jiný pohled investorů na akciový trh (švýcarské nad mediánové a japonské pod mediánové valuace).
Zajímavé může být také srovnání německého a italského trhu. Podle obrázku je jejich historický valuační standard hodně podobný – PE kolem 13,5. Německo jej nyní ale znatelně přestřeluje, zatímco Itálie je s PE na 10,7 zase znatelně pod ním. Graf přitom pracuje s daty od roku 1987. A pokud se hovoří o tom, že německá ekonomika nyní čelí hlubším strukturálním problémům, investoři to (alespoň u obchodovaných společností) nijak dramaticky nehodnotí. Valuace jsou totiž relativně vysoko, což značí, že relativně vysoko je i růstový výhled obchodovaných firem. A dnes se podíváme ještě na valuace sektorů na světových trzích:
Pouze zdravotní péče je blízko historickému standardu, pod ním se nenachází žádný sektor. Včera jsem přitom psal, že u americké zdravotní péče se čeká mimořádně vysoký dlouhodobější růst zisků. Pokud jsou tu valuace relativně nízko, muselo by to znamenat, že tu hraje hodně vysokou roli vnímané riziko (bezrizikové sazby jsou pro všechny americké sektory stejné). Nemusíme přitom moc zdůrazňovat, že americký trh a jeho sektory mají na ty světové velký vliv, včetně valuací.